Nina Bonhardová se narodila v Żołyni v Haliči, kde byl její otec velitelem vojenské posádky (byl sem přeložen za trest, když ve stávce ve Frýdku odmítl střílet do dělníků). V Haliči také začala chodit do školy. V roce 1919 se její otec stal četnickým důstojníkem v Opavě a Nina Bonhardová zde v letech 1921–1925 vystudovala obchodní akademii.[1] V roce 1926 se provdala a pak v Opavě pracovala jako úřednice pojišťovny. V roce 1940 se přestěhovala do Písku[2] a v roce 1943 do Prahy, kde byla do roku 1945 zaměstnána ve Filmovém archivu. Roku 1946 se stala spoluzakladatelkou časopisu Vlasta, jehož byla poté šéfredaktorkou. Dále působila v redakcích několika časopisů (např. Svět v obrazech), vedla týdeník Praha, pracovala v tiskovém odboru Ústředního národního výboru hl. m. Prahy a později se stala vedoucí propagačního oddělení náborového podniku tohoto úřadu. Od roku 1953 do roku 1962 působila jako účetní Státního nakladatelství technické literatury. Poté se zcela věnovala literární tvorbě a žila střídavě v Praze a v Třeboni,[2]v Tylově domku. A po celé vlasti pořádala literární večery často v klavírním doprovodu svého syna Romana.
Zemřela v Praze a podle svého přání byla pohřbena v Třeboni.[2]
Nina Bonhardová je především autorkou historických románů založených na bohatém ději. Ve svých dílech, orientovaných na nejširší čtenářské vrstvy, zdůrazňovala úlohu lidových mas v dějinách a stala se jimi dovršitelkou tradice české historické prózy v duchu Aloise Jiráska. Svou literární tvorbu začala ve 30. letech psaním povídek, kritik a článků do novin a časopisů (např. do Národní politiky, Národních listů, Venkova, Jihočeské jednoty a do dalších). Její prvotina, básnická prózaPísecké vánoce 1940, byla nacistickými okupačními úřady zabavena. Svůj první románTanec rabů pak vydala v roce 1949.
Dílo
Písecké vánoce 1940 (1940), prozaický básnický doprovod ke kresbám malíře Františka Zedníčka, celý náklad byl nacistickými okupačními úřady zabaven.
Tanec rabů (1949), román, první část autorčina stěžejního díla, trilogie zachycující proměny české společnosti v druhé polovině 16. století. Hlavním hrdinou románu je jihočeský regent a stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan.
Selský mor (1957), druhá část autorčiny románové trilogie líčící selské bouře na Třeboňsku a v okolí,
Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 41–43.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN978-80-7360-796-8. S. 62.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN80-7185-245-7. S. 116.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN978-80-7277-239-1. S. 50.
.png)
.jpg)
