Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Komentář: zapracovat reformu 2020, zejména konec měst oblastního významu
Administrativní dělení Ukrajiny je několikaúrovňové. V Zákoně O místní samosprávě na Ukrajině jsou vyjmenovány základní územně-správní celky: Autonomní republika Krym, oblasti, rajóny, města, rajóny ve městech, sídla a vesnice.[1]
Popis
Nejvyššími jednotkami samosprávy a územně-administrativního dělení je skupina 27 subjektů - 24 oblasti (область), 1 autonomní republika (Автономна республіка) Krym a 2 města se speciálním statusem (місто зі спеціальним статусом) Kyjev a Sevastopol. Krymská autonomní republika a město Sevastopol jsou od roku 2014 předmětem ruské anexe a Ukrajina nad tímto regionem nemá prakticky kontrolu. Ukrajina ani většina zemí světa toto neuznávají, takže de iure tyto jednotky zůstávají součástí Ukrajiny.
V roce 2015 se rozjel proces administrativně-územní reformy ukrajinského území. Spočívá v udělení větších pravomocí místním samosprávám (decentralizaci) a změně správního územního členění. V rámci reformy vznikají tzv. „spojená územní společenství“ na základě Zákona O dobrovolném sdružování územních společenství ze dne 5. února 2015 přijatého Nejvyšší radou Ukrajiny.[2] Podle tohoto zákona se sousedící města, osady, vesnické rady mohou spojit do jedné komunity, která bude mít jednu společnou místní vládu. Při rozhodování o dobrovolném sdružování územních společenství se přihlíží k historickým, přírodním, etnickým, kulturním a dalším faktorům ovlivňujícím sociálně-ekonomický rozvoj spojené územní komunity.
Historie
V minulosti se Ukrajina coby součást Ruského impéria dělila na gubernie, v počátcích SSSR pak na okruhy a rajóny. Části Ukrajiny patřící Rakousku-Uhersku měly vlastní způsob územní správy.
Čtyři ukrajinské oblasti z větší části okupované Ruskem (Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast) se na konci září 2022 staly součástí Ruské federace na základě referend o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány. Kromě Luhanské oblasti navíc Rusko nemělo území žádné z oblastí zcela pod kontrolou.
Územní jednotky Ukrajiny
Následující tabulka zachycuje strukturu administrativního dělení státu k datu 1. červenec 2020 dle informace Ukrajinského statistického úřadu.[3]
↑ЗАКОН УКРАЇНИ Про місцеве самоврядування в Україні (Zákon o místní samosprávě) [online]. Parlament Ukrajiny [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ЗАКОН УКРАЇНИ Про добровільне об’єднання територіальних громад (Zákon o dobrovolném sdružování územních společenství) [online]. Parlament Ukrajiny [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑Нові райони: карти + склад [online]. Ukrajinský statistický úřad [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. (ukrajinsky)