Během dalších několika let byla Ingermanlandská gubernie přejmenována na Petrohradskou (sídlem se stal Petrohrad, 1710) a byly založeny gubernie Rižská, Astrachaňská, Nižněnovgorodská a Revalská. Přechodně zanikla gubernie Smolenská, sídlem Azovské se stala Voroněž.
Počet gubernií se s územím rozvojem Ruska neustále zvyšoval a jejich hranice se často měnily, stejně jako jejich další členění. Kateřina Veliká rozdělila Rusko na 40 gubernií, nižšími celky se staly újezd (celkem jich bylo okolo 500), pod újezdy pak na venkově volosť. Administrativní dělení se dále zkomplikovalo v 19. století, kdy byly (především v asijských částech země) zavedeny také oblasti. V roce 1917, kdy Ruské impérium zaniklo, existovalo 78 gubernií, z nichž 25 během dalších let připadlo osamostatněnému Polsku, Finsku a Pobaltí. Definitivně gubernie zanikly během sovětských reforem v letech 1924–1929, kdy se hlavní územní jednotkou postupně staly oblasti, jež v Rusku a dalších státech fungují dodnes.
