Říšský komisariát (německy Reichskommissariat) je označení pro území obsazená nacistickým německem, která byla po počátečním období vojenské okupace umístěna pod civilní správu. Šlo o nesamosprávné územní jednotky plně ovládané německými okupanty. Místní obyvatelstvo se na administrativní správě nemělo prakticky vůbec podílet, s výjimkou nezbytné místní správy. V jejím čele stál Říšský komisař přímo podřízený Adolfu Hitlerovi.
Založen v dubnu 1940 po obsazení Norska. Administrativním centrem bylo Oslo. Říšským komisařem byl nejdříve nacista Josef Terboven, ke sklonku války se jím stal Franz Böhme až do dubna 1945.
Založen po obsazení Beneluxu v květnu 1940. Administrativním centrem byl Amsterdam. Nejdříve se říšským komisařem stal Arthur Seyss-Inquart, který vydržel v úřadu až do sklonku války. Velkou roli zastával též nizozemský nacista Anton Adriaan Mussert, který si nechal přezdívat ''vůdce nizozemského lidu''.
Zahrnoval území dnešní Belgie a většiny území Francie, hlavním městem byl Brusel. Komisariát vznikl po obsazení tzv. svobodné zóny (franc. zone libré) v červenci 1944 a komisařem byl jmenován Josef Grohé.
Komisariát založen po obsazení pobaltských států v červenci 1941, který zahrnuje území dnešního Estonska, Lotyšska, Litvy a Běloruska. Administrativní centrum bylo v Rize. Území bylo rozděleno na 4 Generalbezirk:
Generalbezirk Estland (Estonsko) - hlavní město: Tallinn
Generalbezirk Lettland (Lotyšsko) - hlavní město: Riga
Generalbezirk Litauen (Litva) - hlavní město: Vilnius
Generalbezirk Weißruthenien (Bělorusko) - hlavní město: Minsk
