Český Brod

Český Brod
historické jádro města
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Český Brod
Obec s rozšířenou působností	Český Brod (správní obvod)
Okres	Kolín
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′27″ s. š., 14°51′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 423 (2024)[1]
Rozloha	19,70 km²[2]
Nadmořská výška	219 m n. m.
PSČ	282 01
Počet domů	1 810 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Český Brod Husovo nám. 70 282 01 Český Brod [e-mail]
Starosta	Tomáš Klinecký
Oficiální web: www.cesbrod.cz
Český Brod
Další údaje
Kód obce	533271
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český Brod (německy Böhmisch Brod) je město v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Leží asi 27 km západně od Kolína, 18 km jihozápadně od Nymburka a 9 km východně od Úval. Žije zde přibližně 7 400^[1] obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 1752 adres.^[4] Městem také protéká malá říčka Šembera, do které se zde vlévá Jalový potok a potok Bušinec. Součástí města jsou dříve samostatné obce Liblice a Štolmíř a na březích Podvinného a Mlýnského rybníka osada Zahrady, která splývá se sousedními obcemi Vrátkov a Tuchoraz v jeden sídelní celek.

Český Brod je také název katastrálního území o rozloze 7,36 km².^[5]

Název

Jméno Brod je odvozeno od říčního brodu přes říčku Šemberu na cestě (trstenické stezce) směřující z Prahy do Kolína a dále na východ či na jih. Současný název Český Brod se používá od počátku 14. století. Název města v latině zní Broda Bohemica.

Historie

Český Brod v roce 1845

Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic pravděpodobně v roce 1268. Současně udělil městu právo na hradby. V roce 1289 byl Brod již trhovým městečkem. Biskup Tobiáš žaluje roku 1289 králi Václavu II., že Konrád a Jindřich z „Altenburga“ (Stará?) vyplenili dvůr v jeho Kejích a dvůr v Liblicích a jiné dvě vsi i s Brodem, trhovým městečkem naším, a Brod sám vypálili.^[6]

Charakter Českého Brodu jako biskupského a arcibiskupského města skončil během husitských válek, ve kterých samo město hrálo významnou úlohu. Následně byl roku 1437 Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a dal mu dnešní znak. Následný hospodářský rozkvět byl v roce 1512 přerušen, když město silně poškodil velký požár. Během třicetileté války pak bylo město dvakrát vypleněno a to ho na dlouhou dobu silně hospodářsky i populačně poznamenalo.

Nová radnice a pomník Prokopa Holého, Husovo náměstí č.p. 70

Český Brod byl roku 1845 napojen na velmi důležitou železnici mezi Prahou a Vídní, a proto zde mohla proběhnout relativně dynamická industrializace a zakládání několika důležitých podniků (lichtenštejnský cukrovar, pivovar aj.). Díky tomu mohl nastat růst města (do roku 1910 se počet obyvatel zdvojnásobil) a výstavba honosných městských budov.

Ve 20. století se město dále modernizovalo, rozšiřovalo svou zástavbu a v druhé polovině století ráz města dotvořila panelová výstavba, realizovaná především v jeho jihozápadní části a přeložení státní silnice mimo samotné město jižním směrem. V budově zdejšího gymnázia byla podepsána 8. května 1945 ve 21:05 kapitulace zbytků německých vojsk ve středních Čechách.

Zbytky městského opevnění s věžemi kostela sv. Gotharda v pozadí

Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod^[7]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
• 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod^[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Český Brod^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
• 2003 Středočeský kraj, okres Kolín, obec s rozšířenou působností Český Brod

Rok 1932

Ve městě Český Brod (5386 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12]

• Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katolické kostely, státní reálné gymnázium, okresní chudobinec, museum, okresní nemocnice, sbor dobrovolných hasičů.
• Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo kovářů a podkovářů, smíšených řemesel stavitelských, řezníků, továrna na hospodářské stroje Josef Jánský, továrna na plynová kamna, 2 slévárny železa, pivovar, 3 cihelny, Pečecká rafinerie cukru, hospodářské družstvo, parní válcový mlýn, 2 pily, pivovar Právovarečného měšťanstva, 4 stavební družstva, velkostatek Weidenhoffer.
• Služby: 7 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, architekt, biografy Sokol a Lido-Bio, 3 fotoateliéry, 2 geometři, 3 hotely (U krále Jiřího, U Prokopa velikého, U slunce), 2 restaurace, lékárna, letní lázně, 2 realitní kanceláře, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna města Českého Brodu, Záložna občanská, Živnostenská záložna, 4 stavitelé, zubní ateliér.

V obci Liblice (750 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Českého Brodu) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] autodoprava nákladní, Českobrodský cukrovar, elektrotechnický závod, holič, 2 hostince, kapelník, kovář, obchod s máslem a vejcem, obuvník, 2 pekaři, 3 rolníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, trafika, truhlář, obchod s uhlím, státní výzkumná stanice zemědělská, zahradnictví.

Ve vsi Štolmíř (600 obyvatel, katol. kostel, samostatná ves se později stala součástí Českého Brodu) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[14] obchod s cementovým zbožím, 2 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obchod s máslem a vejcem, obuvník, pekař, 11 rolníků, řezník, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Českém Brodě.

Náměstí Arnošta z Pardubic se zvonicí a kostelem sv. Gotharda

Kostel sv. Gotharda a kamenná zvonice

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Gotharda (Český Brod).

Kostel sv. Gotharda začal být stavěn v první polovině 14. století na místě původního románského kostelíka z 12. století. Kolem roku 1500 byl pozdně goticky přestavěn, roku 1613 byl přestavěn renesančně. Dnešní vzhled mu dala barokní přestavba z let 1765–1772.

Poblíž kostela se nachází kamenná zvonice postavená v letech 1578–1585. Uvnitř se nachází zvon Marie z roku 1689.

Kostel Nejsvětější Trojice

Zvonice kostela Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1560–1562 jako kostel náležející ke hřbitovu, který tam byl přenesen od kostela sv. Gotharda. Dnešní podoba kostela je z roku 1613. Hřbitov byl znovu přenesen na jiné místo a kostel v současné době slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Z vnější strany kostela na jeho zdi se nachází kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Nedaleko kostela je zvonice, jejíž přízemí v době fungování hřbitova sloužilo jako márnice.

Hradby

Kouřimská brána

Město bylo opevněno ve 14. století. Z původního opevnění se dochoval jen krátký úsek v ulici Jana Kouly. Město mělo původně tři brány – Pražskou, Liblickou a Kouřimskou. Dodnes se dochovala jen brána Kouřimská, zbylé dvě byly zbourány v 19. století.

Pivovar v Českém Brodě

Měšťanský pivovar

Měšťanský pivovar stál původně vedle novorenesanční radnice. Nový pivovar byl stavěn od roku 1861 na místě bývalého lomu. Otevřen byl roku 1884 a byl vyprojektován firmou Novák a Jahn. V roce 1912 přibyla varna a roku 1933 postavila firma Müller a Kapsa dominantní sladovnu s kupolí. Na počátku roku 1949 byl pivovar znárodněn. Vyrábělo se zde například 10° výčepní světlé pivo, 12° světlý ležák a 14° tmavý speciál Granát. Budovy pivovaru a sladovny jsou dnes opraveny a majitel chce navázat na přerušenou tradici českobrodského pivovarnictví.^[15]

Ostatní památky

Krom zmíněných památek se ve městě nachází novorenesanční budova radnice (původně budova záložny) dokončená roku 1898, pomník Prokopa Velikého z roku 1910, bývalý kapucínský klášter s kostelem svaté Máří Magdalény, masné krámy z 16. století, budova staré radnice se čtyřmi podzemními kobkami ze 16. století, budova Sokolovny od architekta Jana Kouly z roku 1884 nebo pozdně secesní budova Podlipanského muzea z let 1927 až 1930 od architekta Antonína Balšánka (návrh pocházel z roku 1914),^[16] Oba architekti jsou pohřbeni na českobrodském hřbitově.

Pozůstatky českobrodského cukrovaru - sklady a silo

Z dalších důležitých industriálních památek je zde výstavná nádražní budova z let 1928 až 1929 ve stylu geometrické moderny s prvky rondokubismu, naproti stojící zbytky významného cukrovaru (část cukerních půd, skladiště cukru, administrativní budova, silo z 80. let 20. století) založeného v 60. letech 19. století, pětipatrové silo u železnice z roku 1923 (po ukončení provozu zakoupeno městem; na pozemku leží další skladiště z roku 1907) nebo bývalá parní pila Josefa Klímy naproti kinu z přelomu 19. a 20. století.

Podlipanské muzeum, budova od A. Balšánka

V místní části Liblice se nalézá rozhlasový vysílač, jehož dvojice stožárů představuje nejvyšší stavby v ČR.

Zaniklé stavby

• Chouranický mlýn - v zaniklé obci Chouranice v jihozápadní části města

Vzdělání

K vybavení města patří tři mateřské školy (jedna v místní části Liblice), dvě základní školy, základní umělecká škola. Střední školy jsou ve městě zastoupeny gymnáziem, střední odbornou školou specializující se na ekonomii a informační technologie, a také praktickou školou.

Kultura

Město také bylo známé jako místo konání hudebního festivalu Rock for People, který však byl v roce 2007 přesunut do Hradce Králové.

Knihovnicko-informační služby jsou soustředěny v prostorách budovy Staré radnice na náměstí Arnošta z Pardubic č.p. 1, kde sídlí Informační centrum města a Městská knihovna Český Brod.

Významní rodáci

• Antonín Balšánek (1865–1921), český architekt a vysokoškolský pedagog
• Jan Bedrna (1897–1956), lékař a pedagog, klíčová osobnost československé chirurgie a kardiochirurgie, spoluzakladatel lékařské fakulty v Hradci Králové^[17]
• Jan Bočan (1937–2010), architekt, vysokoškolský pedagog
• Jan Koula (1855–1919), český architekt, vysokoškolský pedagog a rektor ČVUT
• František Pokorný (1827–1907), archivář, politik
• Gotthard Pokorný (1733–1802), český varhaník a hudební skladatel
• Yvetta Simonová (* 1928), zpěvačka populární hudby
• Hana Skoumalová (1903–1999), překladatelka
• Michael Slavík (* 1955), římskokatolický kněz, generální vikář pražské arcidiecéze
• František Mrázek (1958–2006), lobbista, podnikatel

Další významnou osobností, spjatou s Českým Brodem je pak také novinář, spisovatel, nakladatel, historik a činovník mnoha místních spolků Josef Miškovský (1859–1940).

Ekonomika

Ve městě není žádný dominantní zaměstnavatel a velká část obyvatel využívá snadné dopravní dostupnosti k dojíždění do Prahy a Kolína. Nepříliš velké město je ale zároveň přirozeným centrem dosti rozlehlé oblasti a přestupním uzlem, proto mnoho osob naopak dojíždí do něj a nachází práci ve službách, obchodě, školách a správních úřadech.

Průmysl strojírenský je zastoupen výrobcem domácích spotřebičů firmou Karma (podle jména zakladatele Karla Macháčka), jejíž název se stal obecným názvem pro plynový ohřívač vody.

Největším potravinářským podnikem jsou Jatky Český Brod, specializované na porážku prasat. Postupně zanikly dva cukrovary, část jejich budov dosud stojí.

Doprava

Vlakové nádraží, budova s prvky rondokubismu

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Po obchvatu města Český Brod prochází silnice I/12 Praha–Kolín; začínají/končí zde silnice II. třídy II/113 Český Brod – Mukařov – Chocerady – Vlašim, II/245 Brandýs nad Labem – Čelákovice – Český Brod, II/272 Český Brod – Lysá nad Labem – Benátky nad Jizerou – Bělá pod Bezdězem a II/330 Nymburk – Sadská – Český Brod.

• Železnice – Městem Český Brod vede železniční trať Praha – Česká Třebová. Je to elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 3. koridoru. V přilehlých úsecích je tříkolejná. Doprava na ní byla zahájena roku 1845.

Veřejná doprava 2024

• Autobusová doprava – Z města vedly příměstské autobusové linky: 422 Český Brod,žel.st. – Kouřim – Kolín,nádraží, 426 Pečky, žel.st. – Poříčany, žel.st. – Český Brod, žel.st. – Tuklaty,Tlustovousy, 435 Klučov,Skramníky – Český Brod, žel.st. – Vrátkov – Říčany,Wolkerova, 491 Český Brod,žel.st. – Doubravčice – Mukařov, 659 Český Brod,žel.st. – Kostelec nad Černými lesy,nám. – Vlkančice – Stříbrná Skalice,nám., 660 Český Brod, žel.st. – Doubravčice – Kostelec nad Černými lesy,nám., 661 Český Brod,žel.st. – Starý Vestec – Lysá nad Labem,žel.st., 662 Čelákovice,Toušeňská – Český Brod,žel.st. – Kouřim

• Železniční doprava – Vlaky zastavující v železniční stanici Český Brod jsou v jízdním řádu pro cestující uvedeny v tabulce 011. Vede tudy linka S1 (Praha – Kolín) a větev linky S7 (Beroun – Český Brod) v rámci pražského systému Esko.

Železniční nehody

27. června 1920 se zde srazil osobní objednaný vlak vezoucí Sokoly na sokolský slet s nákladním vlakem. Zahynulo 5 osob a 30 osob bylo těžce zraněno.

Ve večerních hodinách dne 14. července 2020 najel osobní vlak jedoucí z Prahy zezadu do nákladního vlaku stojícího před vjezdovým návěstidlem. Strojvedoucí osobního vlaku nehodu nepřežil, dalších 33 lidí bylo zraněno.

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda u Českého Brodu.

Obyvatelstvo

Počet přihlášených obyvatel k 31. prosinci 2023:^[18]

Muži			Ženy
3 611			3 812
0–14		15–64		65+
1 338		4 662		1 423
Celkem obyvatel
7 423

Vývoj počtu obyvatel a domů v Českém Brodě:^{[19][pozn. 1]}

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	3141	3841	4087	4233	4589	4456	5385	5717	5719	6642	6893	7031	6670	6915
Domy	269	307	331	363	422	546	866	1099	1074	1365	1430	1534	1532	1653

Fotografie

• 
  Pohled z náměstí Arnošta z Pardubic na náměstí Husovo
• 
  Kostel svatého Gotharda na náměstí Arnošta z Pardubic
• 
  Zvonice na náměstí Arnošta z Pardubic
• 
  Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, dnes evangelický
• 
  Sady u Jungmannovy ulice
• 
  Dvůr a zámeček Chouranice
• 
  Pamětní deska na budově gymnázia

Partnerská města

• Köngen, Německo

Spřátelená města

• Southwell, Spojené království

Odkazy

Poznámky

1. V roce 1964 došlo k připojení dříve samostatných obcí Liblice a Štolmíř k Českému Brodu, čímž v datech došlo k navýšení počtu obyvatel i domů ve městě.

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31. 
5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
6. Josef Kurka – emer.farář, Archidiakonáty – Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a deecese Litomyšlská (Místopis církevní do r.1421.), Praha, 1914
7. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 168-169. (česky a německy)
13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 726. (česky a německy)
14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1661. (česky a německy)
15. Starec, M., Pejša, J, Historické pivovary Kolínska, Praha 2011, s. 41-44.
16. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cesky-brod
17. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 
18. Věkové složení obyvatel - základní věkové skupiny (časová řada)
19. Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2011. www.czso.cz [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-12. 

Související články

• Seznam kulturních památek v Českém Brodě
• Římskokatolická farnost Český Brod
• Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Českém Brodě

Externí odkazy

• Galerie Český Brod na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Český Brod na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Brod (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Český Brod ve Wikislovníku
• Katastrální mapa Českého Brodu na webu ČÚZK
• Český Brod v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Statistické údaje o městě
• regionceskobrodsko.cz – Regionální portál Českobrodska
• Historie města a jeho památky na Cesty a památky.cz
• Letecké fotografie

Portály: Čechy | Geografie