Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Raně barokní centrální kaple, zaklenutá kamennou klenbou, se vstupním portálem orientovaným k severovýchodu, rámovaným pískovcovým ostěním. Na místě se nacházela studánka (nyní zaniklá), v pramenech poprvé připomínaná r. 1486, jejíž význam byl zřejmě kultovní. Kaplička je poprvé připomínána r. 1700; ve 2. polovině 18. století se místo v obdobích sucha stalo cílem procesí za vyprošení vláhy. V soupisech z počátku 20. století zmiňována v interiéru kaple soška sv. Gotharda, dnes již chybějící.
Vnější hradba s dovnitř otevřenými, převážně půlkruhovými baštami, probíhala asi 12–15 m před hradbou předhusitskou. Mezi oběma hradbami byl nasypán zemní val, který je nedílnou součástí vnější hradby, a těsně před vnější hradbou byl vyhlouben příkop. Předhusitská hradba až na menší fragmenty v nadzemní úrovni zanikla, ve značném rozsahu se dochovala vnější hradba, včetně několika bašt a jedné původní branky. Město bylo přístupné třemi branami. Památkově chráněno od roku 1965.
Archeologické stopy: torzo středověkých kamenných staveb. Archeologické stopy zdiva náležícího zřejmě středověkému hradu. Zbytky zděné konstrukce nejasného stáří a účelu byly objeveny na počátku 20. stol. pod úrovní komunikace v jihovýchodním nároží nám. Arnošta z Pardubic (v blízkosti chrámu sv. Gotharda). Tehdy bylo zdivo označeno za relikt románského mostu. Záchranný archeologický výzkum tam v roce 1993 odhalil zdivo nejasného účelu a stáří. Vzhledem ke zjevně mylné představě o stáří a charakteru objektu, která vedla k prohlášení objektu za kulturní památku, lze důvodně uvažovat o zrušení památkové ochrany.
Bývalý kostel svaté Máří Magdaleny. Barokní klášterní kostel se středověkým jádrem a složitým stavebním vývojem. V jádru středověký objekt ze 14. století, přestavěný zhruba do dnešní podoby v polovině 18. století. V letech 1785–1953 sloužil jako sýpka a sklad obilí. V letech 1953 a 1995 byl vnitřní prostor obnoven v barokním rozsahu. Neoklasicistní průčelí z třetí čtvrtiny 19. století bylo do dnešní podoby upraveno v roce 1953.
kostel, st. 1 – Trojlodní orientovaný kostel s raně středověkým jádrem, polygonálně uzavřeným presbytářem přistavěným v polovině 14. stol. z iniciativy Arnošta z Pardubic, barokním západním průčelím s věží. Radikální barokizace byla provedena v letech 1765–1772 J. J. Wirchem.
hranolová zvonice, st. 4
parková úprava, pp. 145, 923/18
při jihozápadním nároží kostela stojí nechráněný litinový kříž z roku 1883.
Gotická obdélná patrová budova bývalé radnice: radnice, na východní straně ohradní zeď s výklenkovou kaplí se sochou sv. Jana Nepomuckého (o výklenkovou kapli ochrana rozšířena od 28. 11. 2014). Jedna z nejstarších radničních budov na českém území, založená pravděpodobně za Jana z Jenštejna (1379–1396), nejstarší zmínka z roku 1402. Puristická podoba průčelí pochází z meziválečného období. Do roku 1800 sídlo městské samosprávy, městské kanceláře, archívu, zbrojnice a vězení. 1800–1827 v přízemí lékárna. 1850–1953 Okresní soud. Od roku 1960 kulturní a osvětové zařízení. Dnes městské kulturní a společenské středisko, městská knihovna a referát sociální. Přilehlý dům čp. 6 není předmětem ochrany.
Masné krámy, vstupní brána. Vstupní bránu tvoří hladká stěna s centrálně umístěným širokým vchodem bez ostění, segmentově zaklenutým. Po obou stranách se nacházejí vstupy do dvou krámků, vpravo spojených s výlohou. Brána je dělena horizontálně hlavní římsou, nad níž se zvedá atika v podobě nízkého obdélníkového pásu, prolomeného uprostřed a symetricky po obou stranách 3 segmentově zaklenutými okenními otvory. Atiková římsa vrcholí uprostřed zděným nástavcem s bočními stěnami konkávně pronešenými. V interiéru západní části masných krámů je v místě průchodu z masných krámů do domu zachován původní portál: valená klenba s odstupněnou římsičkou - jediný zachovaný detail, jinak interiér zmodernizován.
Pomník Prokopa Holého. Secesní sousoší od Karla Opatrného z roku 1910. Secesní pomník je vytvořen z hořického pískovce, v podstavci jsou uloženy schránky s hlínou z vítězných bojišť českých legionářů za 1. světové války a s hlínou z koncentračních táborů a z bojiště na Dukle. Prokop Holý (cca 1380 – 1434) byl původně katolický kněz (snad mnich), později člen sekty pikartů, vojevůdce a po Žižkově smrti neformální vůdce husitských Čech. Zahynul na konci května 1434 v bitvě u Lipan u Českého Brodu – právě směrem k Lipanům pomyslně směřuje zrak této Prokopovy sochy.
Občanská záložna. Neorenesanční nárožní stavba z let 1897–1898 od architekta Antonína Turka, sloužící od roku 1949 jako sídlo městského úřadu. Patrový nárožní dům s neorenesanční fasádou stojí na severní straně Husova náměstí. Budova zhruba obdélného půdorysu je komponována do řadové zástavby, ale v současné době stojí osamoceně (proluka na východní straně vznikla po požáru a demolici v 80. letech 20. století; nezastavěný pozemek na severní straně je upraven jako parčík).
Budova sokolovny byla postavena v roce 1884 podle projektu místního rodáka, architekta Jana Kouly (1855-1919), který se spolu se svým žákem Josefem Poseltem podílel i na její umělecké výzdobě. Sokolovna s nádherným kazetovým stropem a oponou od Jana Kouly se stala po slavnostním otevření v roce 1885 společenským a kulturním střediskem města. Vystoupili zde např. hudební skladatel Antonín Dvořák, virtuos Jan Kubelík, herci Jindřich Mošna či Otýlie Sklenářová-Malá, přednášel zde i T. G. Masaryk. V době 1. republiky zde fungovalo i kino provozované místním Sokolem.
Sousoší sv. Rodiny. Barokní dílo od sochaře J. J. Šlanzovského. Na podstavci kartuše s reliéfem výjevu zasnoubení Marie s Josefem. Na původním podstavci je osazena kopie, originál byl v roce 1996 přemístěn do Podlipanského muzea.
Měšťanský dům, portál. Novodobě přestavěný dům s druhotně osazeným renesančním portálem z roku 1589. Průčelí i interiér domu po přestavbě nevykazují památkové hodnoty.
Pomník Mistra Jana Husa. Žulový balvan z Klepce s reliéfem Jana Husa od Ladislava Šalouna z roku 1920 a sedm menších žulových balvanů ze Štíhlic se jmény význačných husitů (s nápisy Chelčický, Štítný, Milíč, Jeroným, Roháč, Žižka a Prokop), umístěných kolem něj do kruhu.
Budova Podlipanského muzea, navržená místním rodákem Antonínem Balšánkem.[zdroj?!] Secesní trojpodlažní budova s dominantním průčelím z roku 1927 od architekta M. Vaněčka. Hlavní věž byla inspirována svatební věží J. M. Olbricha v Darmstadtu (1905-1908). Průčelí stavby doplňuje reliéfní figurální vlys s husitskou tematikou z roku 1928, jehož autorem je sochař Josef Škoda.
Památkově chráněno od 9. února 1993.
Trojboká výklenková kaplička svatého Blažeje (Q36860775)
ano
Kategorie „Chapel of Saint Blaise in Český Brod “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Trojboká barokní výklenková kaplička. Zděná kaple na půdorysu trojúhelníka s konkávně prohnutými stranami, členěna soklem, pilastry a římsou, ve všech třech stěnách jsou mělké niky. Postavena v roce 1729 nákladem Barbory Kumprechtové, manželky českobrodského císařského rychtáře, vysvěcena 6. července 1729. V letech 2011–2012 opravena restaurátorem Janem Přibylem z Tismic za 70 000 Kč z prostředků města Český Brod, které je vlastníkem, a dotace nadace VIA. V neděli 28. října 2012 byla obnovená kaplička znovu vysvěcena. [1]
.JPG)
_(1).JPG)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
