Chotutice jsou obec ležící v okrese Kolín asi 18 km západně od Kolína. Jejich katastrální území má rozlohu 384 ha. Obec leží cca 5 km jižně od Peček v těsném sousedství obce Radim, asi 25 km západně od Kolína. Žije zde 491[1] obyvatel, v roce 2011 zde bylo evidováno 214 adres.[4]
Chotutice je také název katastrálního území o rozloze 3,87 km².[5]
První historicky doložená zmínka o obci pochází zřejmě z roku 1100. Profesor Antonín Profous vysvětluje vznik názvu vsi tak, že je odvozen od středověkého osobního jména Chotut, stejně jako v případě Chotuce u Nymburka. Znamenalo by to tedy, že tato ves náležela nějakému Chotutovi, nebo že jí založil jakýsi Chotut. Tato teorie je mezi historiky obecně přijímaná. Vedení obce však tvrdí, že název je odvozen z pojmenování ohrad pro chov dobytka, zvaných „ochoty“, používaných ve středověku především v údolích řek. Na základě této teorie pak byl nedávno vytvořen i obecní znak, ve kterém je červený hřebec.
Písemný záznam o obci Chotutice se nachází i v kouřimské městské knize z roku 1416 – "De rapinis Stephani residentis in Chotuticz", týkající se jistého Štěpána, sezením na dvoře v Chotuticích. V té době byla v okolí jen vodní tvrz, později zámek v nedaleké Radimi, se kterou Chotutice sdílely společné osudy po mnoho staletí. Od roku 1541 jsou Chotutice uváděny jako součást radimského panství, ohodnocená při prodeji částkou 1227 zlatých.
Na obecním úřadu v Chotuticích je uložena mapa ze zemského archivu, zachycující podobu obce v roce 1800. V té době měla obec 56 domů a v mapě jsou uvedena i jména obyvatel obce a výměry jejich polí (v korcích). V okolí obce se během staletí odehrála nejedna významná událost, ze kterých nejvýznačnější je patrně bitva u Lipan v roce 1434. Nachází se zde však i připomínky dalších bitev, např. kříž na rozcestí, pocházející z časů sedmileté[zdroj?!] prusko-rakouské války. Přímo v obci se nachází pseudobarokní kaplička pocházející z roku 1805, jejíž sloh však by porušen opravami provedenými v roce 1900. Od té doby se její podoba nezměnila.
Znak obce, na stříbrném štítu děleném černým břevnem vložený červený vzepjatý kůň se zlatou hřívou, ocasem a kopyty, pochází z roku 2002, kdy byl obci spolu s praporem udělen rozhodnutím poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Ve vsi Chotutice (685 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] Chotutická cihelna, obecní elektrárna, 2 holiči, 3 hostince, kolář, konsum, 2 kováři, krejčí, obchod s obilím, 3 obuvníci, pekař, 7 rolníků, 2 řezníci, sadař, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 truhláři.
Dopravní síť
Veřejná doprava 2011
Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Černíky • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice