Zápředníček polní (Plutella xylostella) je druh můry, rozšířený po celém světě.[1][2] Je nejhorším škůdcem brukví na světě, živí se listy košťálových zelenin.
Původně se k hubení zápředníčka používaly pesticidy, ale druh si vůči mnoha běžným chemikáliím vyvinul odolnost. Je považován za první organismus, který vyvinul rezistenci vůči DDT. Z tohoto důvodu se hledají nové způsoby biologické a chemické kontroly, anebo také odlišné metody výsadby, které by vedly ke snížení škod.[3][4]
Popis
Tato malá můra je zbarvena šedě a hnědě. Má rozpětí křídel asi 15 mm a délku těla 6 mm. Přední křídla jsou úzká, hnědošedá a světlejší podél předního okraje, s jemnými tmavými skvrnami. Zadní křídla jsou úzká a světle šedá. Konce křídel se při pohledu ze strany stáčejí nahoru. Má výrazná tykadla.[3]
Rozšíření
Zápředníček polní je rozšířen po celém světě.[1][3]
Rozmnožování
Zápředníček preferuje jako hostitelskou rostlinu kapustu druhu brukev zelná.[4]
Rostlinným druhem z této čeledi, který nepodporuje šíření zápředníčka, je barborka obecná. Samice zápředníčka sice na tuto rostlinu kladou vajíčka, ale nově vylíhlé larvy umírají v důsledku účinku přírodních chemikálií zvaných saponiny.[5]
Životní cyklus
Vajíčka
Vajíčka jsou oválná a zploštělá, jsou 0,44 mm dlouhá a 0,26 mm široká. Zpočátku jsou žlutá nebo světle zelené, později ztmavnou.[1] Samice je kladou jednotlivě nebo ve skupinách po dvou až osmi do prohlubní na povrchu listů. Larvy vylézají z vajíček asi za šest až sedm dní.[3]
Larvy mají čtyři instary, každý s průměrnou dobou vývoje asi čtyři dny. Tělo larvy se na obou koncích zužuje. Larvy jsou poměrně aktivní, a když jsou vyrušeny, mohou se prudce svíjet a spřádat vlákno, na kterém visí.
Kukla
Nažloutlá kukla je asi 8 mm dlouhá a zabalená v hedvábném kokonu. Fáze kukly trvá v průměru osm dní.[3]
Průměrná délka života samic je tři až čtyři týdny, samci žijí kratší dobu.[1] Tyto můry jsou slabí letci, málokdy se vznesou více než 2 m nad zem a nelétají na dlouhé vzdálenosti. Jsou to však pasivní migranti, které vítr na velké vzdálenosti snadno přenáší.[1][3]
Přezimují jako dospělci mezi zbytky brukvovitých plodin. Chladné zimy nepřežijí. Do studenějších oblastí je však každé jaro zanáší vítr.[3]
Nepřátelé
Zemědělský průmysl se snaží najít biologické způsoby, jak hubit zápředníčka polního, zejména od té doby, co se stal odolný vůči pesticidům. Mezi jeho nepřátele patří parazitoidiTrichogramma chilonis a Cotesia plutella a také zlatoočka obecná. Zlatoočka se živí vajíčky a mladými larvami, zatímco parazitoidi napadají vajíčka.[6]
Škůdce
Zápředníček polní je nejhorším škůdcem brukví na světě. Jeho larvy poškozují listy, poupata, květy a semena košťálové zeleniny. Přestože jsou larvy malé, mohou být velmi početné a s výjimkou žilek úplně odstranit listy. Poškozují tak mladé sazenice a mohou narušit tvorbu hlávek v zelí, brokolici a květáku.
Zápředníček je vnímán jako škůdce zejména v oblastech, které nezažívají příliš chladné zimy, protože ty pomáhají snižovat aktivitu dospělců a hubí přezimující jedince.[7]
Odolnost vůči pesticidům
Zápředníček má málo přirozených nepřátel, jako jsou parazitoidi, což může být způsobeno rozšířeným používáním insekticidů v 50. letech 20. století. Zápředníček polní je považován za první organismus, který vyvinul rezistenci vůči DDT. Jeho rezistence vůči pyretroidům je známa od 80. let.[8]
Preventivní opatření
V zelinářských provozech se závlahou je možné regulovat zápředníčka intenzivním zadešťováním. Vhodným opatřením je také „intercropping“, tzn. pěstování jiné kultury, např. salátu, spolu s brukvemi. V takovém uspořádání je zápředníček méně početný a je více napadán parazitoidy.
Další možností je obsev. Pole s méně atraktivní plodinou (zelí) se obseje kapustou či hořčicí, kterým dají zápředníčci přednost.[8]
↑Chybí název periodika! PMID23565158.Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu!Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Chybí název periodika! PMID21029103.Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu!Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Chybí název periodika! PMID11871395.Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu!Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
