|
Zdeněk Horčík
Zdeněk Horčík (18. července 1937 Štěrboholy – 5. prosince 2024 Praha[zdroj?]) byl bývalý český a československý politik Komunistické strany Československa, za normalizace poslanec České národní rady, místopředseda vlády České socialistické republiky a primátor hlavního města Prahy.
Biografie
Narodil se v Štěrboholích (dnes součást Prahy). Pocházel z dělnické rodiny. Jeho otec byl zakládajícím členem KSČ. Zdeněk Horčík se členem KSČ stal roku 1955. Vyučil se frézařem a pracoval v podniku ČKD Kompresory, zpočátku jako dělník, pak na vedoucích postech. Vystudoval Vysokou školu ÚV KSČ v Praze a absolvoval kurz Akademie společenských věd při ÚV KSSS v Moskvě. Od roku 1960 se angažoval v místní politice jako člen národního výboru. Byl předsedou MNV, od roku 1970 předsedou ONV Praha 10 a od roku 1981 náměstkem primátora hlavního města Prahy. Byl aktivní i ve stranických strukturách jako člen MV KSČ a OV KSČ Praha 10. V roce 1981 získal Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[1]
Ve volbách roku 1981 a opětovně ve volbách roku 1986 byl zvolen poslancem České národní rady.[2]
Jeho politická kariéra vyvrcholila koncem 80. let. Do roku 1987 byl pracovníkem Úřadu vlády České socialistické republiky. V březnu 1987 byl jmenován členem české vlády Ladislava Adamce jako její místopředseda.[1] Vládní funkci si udržel do dubna 1988.[3][4] V období říjen 1988 - listopad 1989 byl členem Výboru KSČ pro stranickou práci v České socialistické republice.[5] V červenci 1988 usedl do funkce primátora hlavního města Prahy. Byl do ní dosazen díky vlivu Miroslava Štěpána, který se krátce předtím stal předsedou Městského výboru KSČ v Praze a který dosáhl odvolání stávajícího primátora Františka Štafy. Ve funkci se profiloval jako stoupenec konzervativního pojetí vlády KSČ. Zrušil plány na zřízení pražského Hyde Parku a neopakoval pokus svého předchůdce povolit demonstraci opozičních občanských skupin. Během roku 1989 naopak docházelo v centru města k opakovaným násilným zásahům proti demonstrantům. Jeho přímý podíl na zásahu bezpečnostních složek na Národní třídě 17. listopadu 1989 ale není prokázán. V čele Prahy Horčík setrval jen necelý rok a půl. V důsledku sametové revoluce byl 8. prosince 1989 na mimořádném zasedání národního výboru odvolán z primátorského postu rozhodnutím všech klubů.[6][4] Po sametové revoluci byl 5. února 1990 odvolán i z postu poslance ČNR v rámci procesu kooptací do ČNR.[7]
Po odchodu z politiky se věnoval rodinnému životu v rodných Štěrboholích. V roce 2007 se uvádí, že choval na zahradě v této čtvrti koně a kozy.[8]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
| Vláda Ladislava Adamce | | | Ministerský předseda | | | Členové v den jmenování vlády
12. října 1988 |
Pavol Hrivnák (první místopředseda vlády,¹ Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj,² KSČ) • František Pitra (místopředseda vlády, KSČ) • Ivan Knotek (místopředseda vlády,¹ KSČ) • Matej Lúčan (místopředseda vlády,¹ KSČ) Karel Juliš (místopředseda vlády,² KSČ) • Jaromír Obzina (místopředseda vlády,² KSČ) • Bohumil Urban (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Jaromír Johanes (Ministr zahraničí, KSČ) • František Kincl (ministr vnitra, KSČ)² • Milán Václavík (ministr národní obrany,² KSČ) • Jan Stejskal (ministr financí, KSČ) • František Podlena (ministr dopravy a spojů, KSČ) • Miloslav Boďa (ministr práce a sociálních věcí,² KSČ) • Karel Juliš (ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,¹ KSČ) • Antonín Krumnikl (ministr paliv a energetiky, KSČ) • Jan Štěrba (ministr zahraničního obchodu,² KSČ) • Jaromír Algayer (ministr zemědělství a výživy, KSČ) • Jaromír Žák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,¹ KSČ) • František Ondřich (Předseda Výboru lidové kontroly ČSSR,² KSČ) • Marián Čalfa (ministr bez portfeje,² KSČ) | | | Členové jmenovaní později |
| | 19. června 1989¹ | | | | 3. prosince 1989² |
Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • František Pinc (ministr vnitra, KSČ) • Miroslav Vacek (ministr národní obrany, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr práce a sociálních věcí, KSČ) • Andrej Barčák mladší (ministr zahraničního obchodu, KSČ) • Ladislav Dvořák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu, ČSS) • Květoslava Kořínková (Předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSSR, nestraník) • Karel Juliš (Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, KSČ) • František Reichel (ministr bez portfeje, ČSL) • Viliam Roth (ministr bez portfeje, nestraník) |
| | ¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády.
² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa. |
|
|
