Zápředníček polní

Zápředníček polní
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	motýli (Lepidoptera)
Čeleď	zápředníčkovití (Plutellidae)
Rod	zápředníček (Plutella)
Binomické jméno
Plutella xylostella Linnaeus; 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zápředníček polní (Plutella xylostella) je druh můry, rozšířený po celém světě.^[1][2] Je nejhorším škůdcem brukví na světě, živí se listy košťálových zelenin.

Původně se k hubení zápředníčka používaly pesticidy, ale druh si vůči mnoha běžným chemikáliím vyvinul odolnost. Je považován za první organismus, který vyvinul rezistenci vůči DDT. Z tohoto důvodu se hledají nové způsoby biologické a chemické kontroly, anebo také odlišné metody výsadby, které by vedly ke snížení škod.^[3][4]

Popis

Tato malá můra je zbarvena šedě a hnědě. Má rozpětí křídel asi 15 mm a délku těla 6 mm. Přední křídla jsou úzká, hnědošedá a světlejší podél předního okraje, s jemnými tmavými skvrnami. Zadní křídla jsou úzká a světle šedá. Konce křídel se při pohledu ze strany stáčejí nahoru. Má výrazná tykadla.^[3]

Rozšíření

Zápředníček polní je rozšířen po celém světě.^{[1] [3]}

Rozmnožování

Zápředníček preferuje jako hostitelskou rostlinu kapustu druhu brukev zelná.^[4]

Zápředníček klade vajíčka na rostliny z čeledi brukvovité. Napadá téměř všechny brukvovité, např. řepku, brokolici, růžičkovou kapustu, hlávkové zelí, čínské zelí, květák nebo kapustu kadeřavou.

Rostlinným druhem z této čeledi, který nepodporuje šíření zápředníčka, je barborka obecná. Samice zápředníčka sice na tuto rostlinu kladou vajíčka, ale nově vylíhlé larvy umírají v důsledku účinku přírodních chemikálií zvaných saponiny.^[5]

Životní cyklus

Vajíčka

Vajíčka jsou oválná a zploštělá, jsou 0,44 mm dlouhá a 0,26 mm široká. Zpočátku jsou žlutá nebo světle zelené, později ztmavnou.^[1] Samice je kladou jednotlivě nebo ve skupinách po dvou až osmi do prohlubní na povrchu listů. Larvy vylézají z vajíček asi za šest až sedm dní.^[3]

Larvy mají čtyři instary, každý s průměrnou dobou vývoje asi čtyři dny. Tělo larvy se na obou koncích zužuje. Larvy jsou poměrně aktivní, a když jsou vyrušeny, mohou se prudce svíjet a spřádat vlákno, na kterém visí.

Kukla

Nažloutlá kukla je asi 8 mm dlouhá a zabalená v hedvábném kokonu. Fáze kukly trvá v průměru osm dní.^[3]

Průměrná délka života samic je tři až čtyři týdny, samci žijí kratší dobu.^[1] Tyto můry jsou slabí letci, málokdy se vznesou více než 2 m nad zem a nelétají na dlouhé vzdálenosti. Jsou to však pasivní migranti, které vítr na velké vzdálenosti snadno přenáší.^[1][3]

Přezimují jako dospělci mezi zbytky brukvovitých plodin. Chladné zimy nepřežijí. Do studenějších oblastí je však každé jaro zanáší vítr.^[3]

Nepřátelé

Zemědělský průmysl se snaží najít biologické způsoby, jak hubit zápředníčka polního, zejména od té doby, co se stal odolný vůči pesticidům. Mezi jeho nepřátele patří parazitoidi Trichogramma chilonis a Cotesia plutella a také zlatoočka obecná. Zlatoočka se živí vajíčky a mladými larvami, zatímco parazitoidi napadají vajíčka.^[6]

Škůdce

Zápředníček polní je nejhorším škůdcem brukví na světě. Jeho larvy poškozují listy, poupata, květy a semena košťálové zeleniny. Přestože jsou larvy malé, mohou být velmi početné a s výjimkou žilek úplně odstranit listy. Poškozují tak mladé sazenice a mohou narušit tvorbu hlávek v zelí, brokolici a květáku.

Zápředníček je vnímán jako škůdce zejména v oblastech, které nezažívají příliš chladné zimy, protože ty pomáhají snižovat aktivitu dospělců a hubí přezimující jedince.^[7]

Odolnost vůči pesticidům

Zápředníček má málo přirozených nepřátel, jako jsou parazitoidi, což může být způsobeno rozšířeným používáním insekticidů v 50. letech 20. století. Zápředníček polní je považován za první organismus, který vyvinul rezistenci vůči DDT. Jeho rezistence vůči pyretroidům je známa od 80. let.^[8]

Preventivní opatření

V zelinářských provozech se závlahou je možné regulovat zápředníčka intenzivním zadešťováním. Vhodným opatřením je také „intercropping“, tzn. pěstování jiné kultury, např. salátu, spolu s brukvemi. V takovém uspořádání je zápředníček méně početný a je více napadán parazitoidy.

Další možností je obsev. Pole s méně atraktivní plodinou (zelí) se obseje kapustou či hořčicí, kterým dají zápředníčci přednost.^[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diamondback moth na anglické Wikipedii.

1. AgroAtlas
2. Chybí název periodika! PMID 23565158.Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu! Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Dostupné online. 
4. Chybí název periodika!Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu! Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Wee, Suk Ling (2016). "Effects of Conspecific Herbivory and Mating Status on Host Searching and Oviposition Behavior of Plutella xylostella (Lepidoptera: Plutellidae) in Relation to Its Host, Brassica oleracea (Brassicales: Brassicaceae)". Florida Entomologist. 99 (sp1): 159–165. doi:10.1653/024.099.sp119.
5. Chybí název periodika! PMID 21029103.Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu! Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. Chybí název periodika! PMID 11871395.Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu! Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
7. Oklahoma State University
8. AGROMANUÁL.CZ. Zápředníček polní - významný škůdce brukvovité zeleniny a řepky. www.agromanual.cz [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zápředníček polní na Wikimedia Commons