World Matchplay

World Matchplay
Betfred World Matchplay
Winter Gardens v Blackpoolu, kde se turnaj koná
Informace o turnaji
Země	Anglie Anglie
Město	Blackpool (1994–2019, 2021–) Milton Keynes (2020)
Hala	Winter Gardens (1994–2019, 2021–) Marshall Arena (2020)
Rok založení	1994
Pořadatel	PDC
Formát turnaje	legy
Finanční odměna	800 000 £
Měsíc(e) konání	červenec
Aktuální vítěz
Luke Humphries
Oficiální webové stránky

World Matchplay, také známé jako Betfred World Matchplay,^[1] je každoročně pořádaný profesionální šipkařský turnaj organizace Professional Darts Corporation. Luke Humphries je aktuálním šampionem poté, co ovládl ročník 2024.

Historie

World Matchplay se hrálo každoročně od roku 1994 v Empress Ballroom ve Winter Gardens v Blackpoolu. Prvním vítězem se stal Larry Butler, který porazil Dennise Priestleyho 16–12. Turnaj byl označován jako 2. největší PDC soutěž po mistrovství světa, jelikož vstupenky byly vyprodány během tří dní.

Do roku 2012 musel být rozdíl na konci zápasu mezi hráči alespoň dva legy. Když byl například stav v prvním kole 9–9, museli hráči pokračovat až do okamžiku, kdy jeden vyhrál dva legy za sebou. Od roku 2013 došlo ke změně, pokud nestačilo ani 6 legů navíc k určení vítěze, následoval jeden rozhodující – v prvním kole tak následoval po stavu 12–12.^[2]

Za svou 29letou existenci turnaj ovládlo 11 šipkařů: šestnáctkrát Phil Taylor, třikrát Michael van Gerwen, dvakrát Rod Harrington, jednou zvítězili Gary Anderson, Dimitri Van den Bergh, Larry Butler, Rob Cross, Peter Evison, Colin Lloyd, James Wade a Peter Wright. Dennis Priestley byl třikrát po sobě druhý. Dimitri Van den Bergh se v roce 2020 stal prvním hráčem, který získal titul při své premiéře na turnaji.^[3]

Od roku 2018 získává vítěz turnaje trofej Phila Taylora, pojmenovanou na počest šipkaře, který v tomto roce odešel do sportovního důchodu.^[4]

V roce 2020 byl z důvodu pandemie covidu-19 turnaj pořádán v Marshall aréně v Milton Keynes bez diváků.^[5]

Seznam finálových zápasů

Rok	Vítěz (průměr ve finále)	Skóre	Finalista (průměr ve finále)	Finanční odměna			Sponzor
				Celkem	Vítěz	Finalista
1994	Larry Butler (90.72)	16–12	Dennis Priestley (91.59)	£42 800	£10 000	£6 000	Proton Cars
1995	Phil Taylor (90.72)	16–11	Dennis Priestley (87.63)				Webster's Brewery
1996	Peter Evison (100.51)	16–14	Dennis Priestley (96.67)	£46 000	£12 000	£7 000
1997	Phil Taylor (106.32)	16–11	Alan Warriner (98.42)			£6 000
1998	Rod Harrington (95.03)	19–17	Ronnie Baxter (94.07)	£58 000	£14 000	£7 000	PDC
1999	Rod Harrington (85.95)	19–17	Peter Manley (86.91)
2000	Phil Taylor (100.32)	18–12	Alan Warriner (97.14)				Stan James
2001	Phil Taylor (99.57)	18–10	Richie Burnett (90.99)	£65 000
2002	Phil Taylor (98.76)	18–16	John Part (94.14)	£75 500	£15 000	£7 500
2003	Phil Taylor (94.38)	18–12	Wayne Mardle (97.44)	£80 000		£8 000
2004	Phil Taylor (100.20)	18–8	Mark Dudbridge (89.24)	£100 000	£20 000	£10 000
2005	Colin Lloyd (97.89)	18–12	John Part (94.53)	£120 000	£25 000	£12 500
2006	Phil Taylor (100.08)	18–11	James Wade (90.01)	£150 000	£30 000	£15 000
2007	James Wade (96.83)	18–7	Terry Jenkins (91.62)	£200 000	£50 000	£20 000
2008	Phil Taylor (109.47)	18–9	James Wade (102.58)	£300 000	£60 000	£30 000
2009	Phil Taylor (106.05)	18–4	Terry Jenkins (92.32)	£400 000	£100 000	£50 000
2010	Phil Taylor (105.16)	18–12	Raymond van Barneveld (100.11)
2011	Phil Taylor (103.84)	18–8	James Wade (98.84)				Sky Bet
2012	Phil Taylor (98.97)	18–15	James Wade (95.92)				Betfair
2013	Phil Taylor (111.23)	18–13	Adrian Lewis (105.92)				BetVictor
2014	Phil Taylor (107.19)	18–9	Michael van Gerwen (101.49)	£450 000
2015	Michael van Gerwen (99.91)	18–12	James Wade (90.37)
2016	Michael van Gerwen (103.93)	18–10	Phil Taylor (101.13)
2017	Phil Taylor (104.24)	18–8	Peter Wright (99.74)	£500 000	£115 000	£55 000
2018	Gary Anderson (101.12)	21–19	Mensur Suljović (104.43)
2019	Rob Cross (95.16)	18–13	Michael Smith (95.91)	£700 000	£150 000	£70 000	Betfred
2020[3]	Dimitri Van den Bergh (98.31)	18–10	Gary Anderson (92.81)
2021	Peter Wright (105.90)	18–9	Dimitri Van den Bergh (100.88)
2022	Michael van Gerwen (101.19)	18–14	Gerwyn Price (96.92)	£800 000	£200 000	£100 000
2023	Nathan Aspinall (96.21)	18–6	Jonny Clayton (93.56)
2024	Luke Humphries (100.94)	18–15	Michael van Gerwen (98.74)

Rekordy a statistiky

Aktuální k 21. červenci 2024

Počet účastí ve finále

Pořadí	Hráč	Země	Vítězství	Finalista	Finále celkem	Celkem na turnaji
1	Phil Taylor	Anglie Anglie	16	1	17	24
2	Michael van Gerwen	Nizozemsko Nizozemsko	3	2	5	16
3	Rod Harrington	Anglie Anglie	2	0	2	9
4	James Wade	Anglie Anglie	1	5	6	18
5	Gary Anderson	Skotsko Skotsko	1	1	2	15
	Dimitri Van den Bergh	Belgie Belgie	1	1	2	5
	Peter Wright	Skotsko Skotsko	1	1	2	14
8	Nathan Aspinall	Anglie Anglie	1	0	1	6
	Larry Butler	USA USA	1	0	1	3
	Rob Cross	Anglie Anglie	1	0	1	8
	Peter Evison	Anglie Anglie	1	0	1	11
	Luke Humphries	Anglie Anglie	1	0	1	4
	Colin Lloyd	Anglie Anglie	1	0	1	15
14	Dennis Priestley	Anglie Anglie	0	3	3	17
15	Terry Jenkins	Anglie Anglie	0	2	2	13
	John Part	Kanada Kanada	0	2	2	15
	Alan Warriner	Anglie Anglie	0	2	2	14
18	Raymond van Barneveld	Nizozemsko Nizozemsko	0	1	1	14
	Ronnie Baxter	Anglie Anglie	0	1	1	17
	Richie Burnett	Wales Wales	0	1	1	9
	Jonny Clayton	Wales Wales	0	1	1	7
	Mark Dudbridge	Anglie Anglie	0	1	1	8
	Adrian Lewis	Anglie Anglie	0	1	1	17
	Peter Manley	Anglie Anglie	0	1	1	13
	Wayne Mardle	Anglie Anglie	0	1	1	7
	Gerwyn Price	Wales Wales	0	1	1	10
	Michael Smith	Anglie Anglie	0	1	1	12
	Mensur Suljović	Rakousko Rakousko	0	1	1	7

• Aktivní hráči jsou vyznačení tučně
• V případě identických výsledků jsou hráči řazeni abecedně

Vítězové podle zemí

Země	Hráči	Celkem	První titul	Poslední titul
Anglie Anglie	8	24	1995	2024
Nizozemsko Nizozemsko	1	3	2015	2022
USA USA	1	1	1994	1994
Skotsko Skotsko	2	2	2018	2021
Belgie Belgie	1	1	2020	2020

Zakončení devíti šipkami

Nejkratší možné zakončení se podařilo na turnaji osmkrát, poprvé v roce 2002.

Hráč	Rok (+ kolo)	Způsob	Soupeř	Výsledek
Phil Taylor	2002, čtvrtfinále	3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12	Chris Mason	Vítězství
Raymond van Barneveld	2010, 1. kolo	3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12	Denis Ovens	Vítězství
John Part	2011, 1. kolo	3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12	Mark Webster	Prohra
Michael van Gerwen	2012, osmifinále	3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12	Steve Beaton	Vítězství
Wes Newton	2012, osmifinále	3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12	Justin Pipe	Prohra
Phil Taylor	2014, osmifinále	3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12	Michael Smith	Vítězství
Gary Anderson	2018, čtvrtfinále	3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12	Joe Cullen	Vítězství
Gerwyn Price	2022, semifinále	3 x T20; 3 x T20; T19, T20, D12	Danny Noppert	Vítězství
Dimitri Van den Bergh	2024, 1. kolo	3 x T20; 3 x T20; T19, T20, D12	Martin Schindler	Vítězství

Formát

Od počátku se turnaj hraje pouze na legy. Počet legů na vítězství se v průběhu let měnil. V historii turnaje musel vítěz vždy zápas vyhrát alespoň o dva legy, do roku 2012 neplatilo v počtu legů navíc žádné omezení.

1994

• První kolo: 8 vítězných legů
• Osmifinále: 8 vítězných legů
• Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
• Semifinále: 11 vítězných legů
• Finále: 16 vítězných legů

1995–1996

• První kolo: 8 vítězných legů
• Osmifinále: 8 vítězných legů
• Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
• Semifinále: 13 vítězných legů
• Finále: 16 vítězných legů

1997

• Předkolo: 6 vítězných legů, za stavu 5–5 následuje rozhodující leg
• První kolo: 8 vítězných legů
• Osmifinále: 8 vítězných legů
• Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
• Semifinále: 13 vítězných legů
• Finále: 16 vítězných legů

1998

• První kolo: 8 vítězných legů
• Osmifinále: 8 vítězných legů
• Čtvrtfinále: 13 vítězných legů
• Semifinále: 13 vítězných legů
• Finále: 18 vítězných legů

1999–2012

• První kolo: 10 vítězných legů
• Osmifinále: 13 vítězných legů
• Čtvrtfinále: 16 vítězných legů
• Semifinále: 17 vítězných legů
• Finále: 18 vítězných legů

2013–2015

• První kolo: 10 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 12–12 následuje rozhodující leg)
• Osmifinále: 13 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 15–15 následuje rozhodující leg)
• Čtvrtfinále: 16 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 18–18 následuje rozhodující leg)
• Semifinále: 17 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 19–19 následuje rozhodující leg)
• Finále: 18 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 20–20 následuje rozhodující leg)

2016–současnost

• První kolo: 10 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 12–12 následuje rozhodující leg)
• Osmifinále: 11 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 13–13 následuje rozhodující leg)
• Čtvrtfinále: 16 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 18–18 následuje rozhodující leg)
• Semifinále: 17 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 19–19 následuje rozhodující leg)
• Finále: 18 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 20–20 následuje rozhodující leg)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Matchplay (darts) na anglické Wikipedii.

1. BetVictor to Sponsor World Matchplay [online]. PDC, 2020-05-13 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
2. HIGHAM, Paul. World Matchplay Darts: Rule changes brings in sudden death leg for Blackpool [online]. Sky Sports, 2013-06-21 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
3. WAGNER, Richard. Debutant šampionem! Van den Bergh dopsal pohádku, Andersona smetl [online]. TN.cz, 2020-07-26 [cit. 2020-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. 
4. ALLEN, Dave. Taylor Receives World Matchplay Honour [online]. PDC, 2018-01-02 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
5. PHILLIPS, Josh. Betfred World Matchplay to take place behind closed doors [online]. PDC, 2020-07-01 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

• Turnaj na webu PDC
• Turnaj na Darts Orakel

Portály: Spojené království | Sport