Městys Vraný se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Rozkládá se asi dvacet tři kilometrů severně od Kladna a třináct kilometrů severozápadně od města Slaný. Žije zde 809[1] obyvatel. V roce 2015 obec získala zlatou v krajském kole v soutěži Vesnice roku. [4]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[8]
1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[8]
1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[9]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[10]
V městysi Vraný u Peruce (965 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] lékař, bednář, biograf Sokol, 2 obchody s dobytkem, hodinář, 2 holiči, 5 hostinců, kolář, kominík, konsum Včela, 3 kováři, 4 krejčí, lakýrník, mlýn, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, 2 porodní asistentky, provazník, 4 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vrané, obchod se stroji, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek metropolitní kapituly u sv. Víta, zahradnictví, 3 zámečníci, zednický mistr, železářství.
V obci Horní Kamenice(142 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vraného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] hostinec, kovář, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Ve vsi Lukov(179 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vraného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] obchod s dobytkem, hostinec, kovář, obchod s lahvovým pivem, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Šrámek.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve vyvýšené, zdaleka viditelné poloze na západním okraji Vraného. Významná pozdně barokní jednolodní stavba z let 1751 až 1761 má hranolovou věž s mansardovou bání s lucenou. Stojí na místě staršího kostela, původně románského, později gotického. Interiér chrámu je členěn pilastry s plasticky vyloženými římsami a kasulovými okny. Na klenbách vymaloval Jan Václav Spitzer roku 1760 scény z legendy o životě sv. Jana Křtitele. Zařízení je jednotné, stylově rokokové. Obraz Kristova křtu na hlavním oltáři namaloval Ignác Raab. Kazatelnu, zpovědnice a průčelí varhan vytvořil řezbář z okruhu žáků I. F. Platzera. Bronzový epitaf z roku 1571 odlil pražský zvonař Brikcí z Cimperka. Mramorový náhrobní kámen je datován letopočtem 1570. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem, zrušeným roku 1882; ohradní zeď areálu je proložena řadou čtrnácti kaplí křížové cesty ze druhé poloviny 18. století. Po stranách vchodu na hřbitov stojí dvě márnice.
Zámek Vraný, na samém západním okraji obce v sousedství kostela. Barokní zámek byl zbudován náhradou za starší tvrz v letech 1764 až 1769 jako rezidence metropolitní kapituly, jejíž plastický znak v kartuši je umístěn nad oknem v průčelí. Zámek je v současnosti dobře udržován a využit jakou ústav sociální péče. Je to patrová budova s průčelím orientovaným k východu a dvojicí kratších křídel, ubíhajících k západu, spojených hospodářským křídlem, které půdorys zámku uzavírá ze západní strany. Zámek obklopuje ohrazený park, založený roku 1860 tehdejším ředitelem kapitulního velkostatku Františkem Jaroslavem Čechem, otcem spisovatele a básníka Svatopluka Čecha.
Pomník Svatopluka Čecha s poprsím podle návrhu V. H. Máchy z roku 1926 v kameni provedl J. Bílek roku 1939, ale osazený byl teprve roku 1945, stojí před zámkem.
Slánská neboli Dolejší brána na průjezdní silnici při východním okraji městečka. Jde o jedinou dochovanou ze dvojice někdejších symbolických městských bran, které si Vranští zřídili po povýšení na městys (ke stavbě skutečného opevnění nikdy nedošlo). Zatímco Slánská brána se v barokní podobě dochovala podnes, brána Žatecká byla snesena v roce 1840.
Radnice, původem ze 16. století, přestavovaná po opakovaných požárech, nynější podoba pochází z roku 1865. Dnes sídlo úřadu městyse, pošty a knihovny.
Sochy světců tamtéž: sv. Jana Nepomuckého na návsi a Panny Marie Svatohorské ze druhé poloviny 18. století; socha sv. Václava je signovaná J. Vendlík Slaný a pochází z 19. století
Kaple sv. Rozálie na severním okraji obce při silnici do Černochova. Okrouhlá barokní stavbička s vížkou na střeše byla postavena roku 1816 nákladem manželů Kašpara a Rozálie Liškových z Vraného.
Kaple Nejsvětější Trojice jihovýchodně od obce pod lesem Hřeblo poblíž silnice do Pálče. Barokní trojboká výklenková kaplička z počátku 19. století.
Boží muka na rozcestí silnic do Pálče a Horní Kamenice. Původně až do padesátých let 20. století stávala na opačné straně vranského katastru při cestě do Peruce. Poté, co desetiletí rozebraná ležela u zámecké zdi, byla po roce 1998 znovu sestavena a osazena v nynější lokalitě.
Smírčí kříž u někdejšího městského popraviště v lokalitě Pod šibenicí východně od Vraného, postaven na památku všech popravených a umučených v roce 2003
Městysem prochází silnice II/239 Černčice – Peruc – Vraný – Černuc.
Železnice
Podle městyse Vraný bývala nazývána železniční zastávka na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín – Louny zahájena v roce 1873. Zastávka ležící na území obce Vrbičany byla roku 2011 přejmenována na Vrbičany.
2013
V zastávce Vrbičany, jež je nejbližší městysi Vraný, staví 9 párů osobních vlaků (údaj pro pracovní den).
Veřejná doprava
2011
V městysi zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Praha, Slaný, Velvary, Zlonice. O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy.
V městysi zastavovaly v 2021 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Slaný, Nové Strašení, Klobuky, Velvary, Poštovice, Peruc. O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1865-1866. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 337. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 779. (česky a německy)
↑ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN80-7277-173-6. Kapitola Vraný, s. 346–347.
