Obec Knovíz se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, zhruba 8 km severoseverovýchodně od Kladna a 4 km jihovýchodně od Slaného. Žije zde 573[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Knovízi pochází z roku 1088, kdy vlastnila pozemky ve vsi (in Knouizi villa) vyšehradská kapitula. Název se odvozuje od osobního jména Knovid a znamená tedy „Knovidův“ (majetek, dvůr apod.). Do roku 1531 vlastnil Knovíz Václav Sestřenek. V tomto roce Knovíz převedl na Eufrozínu z Martinic. [4] V roce 1549 ho po ní zdědil Jan Bořita. Ten Knovíz r. 1558 postoupil kapitule Pražské. [5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[6]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[11]
Rok 1932
V obci Knovíz (737 obyvatel, telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] autodílna, 2 autodopravci, 4 cihelny, 2 obchody s dobytkem, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, konsum Včela, kovář, malíř pokojů, 2 mlýny, 2 obchody s ovocem a zeleninou, pekař, obchod s pleteným zbožím, 3 rolníci, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 2 švadleny, stavební družstvo, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví.
Pamětihodnosti
Knovízská kultura
Podle obce je pojmenovaná knovízská kultura z mladší doby bronzové, jejíž pozůstatky byly objeveny roku 1892 v lokalitě Na hrudném, severozápadně od Knovíze.
Skalní útvary a rytiny
Při severovýchodním okraji vsi se v zalesněné stráni přímo nad posledními domy táhne pás pískovcových skalek, v němž vyniká bizarní útvar, skalní dvojvěž nazývaná Husova kazatelna či Husova skála.
V roce 2022 David Cimrman vytesal ve skalním pískovcovém útvaru rytinu Knovízského draka i znak obce. Jeho počínání ovšem vzbudilo kontroverze, dle starosty obce Vítězslava Richtera vytesal rytiny bez povolení a znak obce neodpovídá skutečnosti.[13]
Osobnosti
- Pavel Josef Šulc (27. června 1828 – 12. října 1897) byl český spisovatel a překladatel z němčiny, polštiny a francouzštiny historických románů a povídek a naučné prózy pro děti a mládež
- Felix Mann (11. prosince 1905 v Knovízi – 17. dubna 1942) byl za protektorátu zaměstnancem "dynamitky" - podniku Explosia Semtín u Pardubic. Zpravodajsko-sabotážní skupině Tři králové
- Alois Pravoslav Trojan (2. dubna 1815 Knovíz – 9. února 1893) byl český právník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, předseda mladočeské strany
- Jan Švankmajer (* 4. září 1934 Praha) – český filmový režisér, animátor, spisovatel, v bývalém kině uprostřed vsi provozuje svůj ateliér
Fotografie
-
Obecní úřad Knovíz
-
Kostel Všech Svatých se hřbitovem při jihozápadním okraji vsi
-
Husova kazatelna
-
Průjezdní silnice a bývalé kino, dnes filmový ateliér
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Telce, s. 218.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zámek Smečno, s. 129.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 582. (česky a německy)
- ↑ NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Samozvaný umělec tesá v Knovízi do skály. Má své fanoušky i odpůrce. Kladenský deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-10-07 [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
