PROFILBARU.COM

Viktor Dvořák
Viktor Dvořák
Narození	7. října 1979 (45 let) ; České Budějovice, Československo
Významné role	Kryštof Lébl v seriálu První republika; Václav Havel ve filmu Havel;
Umělecké ceny
	Cena Thálie; 2019 Andělé v Americe
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Dvořák (* 7. října 1979 České Budějovice) je český divadelní, televizní a filmový herec a dabér.^[1] V roce 2019 získal Cenu Thálie za herecký výkon ve hře Andělé v Americe.^[2]

Životopis

Absolvoval DAMU a poté působil v Moravském divadle Olomouc. V roce 2005 přešel do ostravského Divadla Petra Bezruče.^[3] Od roku 2009 je v angažmá v Městských divadlech pražských.^[4] V roce 2014 se televizním divákům představil v roli Kryštofa Lébla v historickém seriálu První republika.^[5]

V roce 2019 získal za ztvárnění role Louise Aronsona v představení Andělé v Americe Cenu Thálie pro nejlepšího činoherního herce.^[6] V roce 2020 ztvárnil Václava Havla v životopisném snímku Havel režiséra Slávka Horáka.^[7] Stejnou roli si zahrál již o rok dříve ve filmu Ireny Pavláskové Pražské orgie.

Rok	Název	Role
2001	Takový slušný člověk	učeň
2002	Bez – Vlasy (studentský film)	dlouhovlasý bratr
2009	Zemský ráj to na pohled	osvětlovač
2014	Tři bratři
2015	Virus (krátký film)
2016	Soukromé lekce (studentský film)
2019	Pražské orgie	Václav Havel
2020	Havel	Václav Havel

Rok	Název	Role	Poznámky
2004	Redakce
2005	Ordinace v růžové zahradě	pacient
2006	Horákovi	moderátor	díl: „Válka Procházkových“
2008	Kriminálka Anděl	kolega zavražděné	díl: „Staré vraždy“
2010	Přešlapy		díl: „Tohle nebude fungovat“
2013	České století		díl: „Kulka pro Heydricha (1941)“
2014–2018	První republika	Kryštof Lébl	jedna z hlavních rolí, 3 série
2016	Ohnivý kuře	filmař	díl: „Kluci nejsou na prodej“
2016	Drazí sousedé	Jiří Birmbacher	12 dílů
2018	V.I.P. vraždy		díl: „Pro věčnou slávu“
2019	Policie Modrava		díl: „Milenec z Churáňova“

2005 Irvine Welsh, Harry Gibson: Trainspotting, Mark, Divadlo Petra Bezruče, režie Tomáš Svoboda
2006 Petr Kolečko: Britney goes to heaven, Gabriel, Divadlo Petra Bezruče, režie Daniel Špinar
2007 Nenad Brixi, Miloš Macourek, Oldřich Lipský: Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Georg Camel, Divadlo Petra Bezruče, režie Jan Mikulášek
2008 Vivian Nielsen, Lars von Trier: Prolomit vlny, Dr. Richardson (v alternaci s Norbertem Lichým), Divadlo Petra Bezruče, režie André Hübner-Ochodlo
2012 Květa Legátová, Věra Mašková: Želary, Slávek, Divadlo Divadlo Rokoko, režie Pavel Khek
2014 Edward Albee: Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Nick, Divadlo Rokoko, režie Petr Svojtka
2017 Věra Mašková, Pavel Khek: Čapek, Václav Havel / Klaus Mann / Edvard Beneš, Divadlo Rokoko, režie Pavel Khek
2019 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, Petr Ivanovič Dobčinskij (v alternaci s Kryštofem Krhovjákem), Divadlo ABC, režie David Drábek
2019 Tony Kushner: Andělé v Americe, Louis Aronson, Divadlo ABC, režie Michal Dočekal
2019 Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího, Biff, Divadlo ABC, režie Michal Dočekal
2021 Zdena Salivarová, adaptace Marie Nováková: Honzlová, režie Jakub Nvota

↑ PEŠKA, Marek. Herec Viktor Dvořák: Jihočech, který se nechal okouzlit Břevnovem. Metro.cz [online]. 2016-05-01 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Terapie tmou je medicína pro duši, říká filmový Havel. Mladá fronta DNES [online]. 2019-11-13 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
↑ MILDEOVÁ, Zuzana. Pro Jihočecha je Ostrava jiný svět, říká herec Viktor Dvořák. OstravaBlog.cz [online]. 2006-01-15 [cit. 2020-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-20.
↑ SCÉNA.CZ. Na skok s Viktorem Dvořákem. Scéna.cz [online]. 2011-05-09 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
↑ ROZŠAFNÁ, Michaela. Viktor Dvořák: Kryštofa z První republiky vnímají někteří diváci negativně. Deník.cz [online]. 2014-04-22 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
↑ ČTK. Thálii za činohru mají Trmíková a Dvořák, ocenění si odnesl Dyk i Svěrák. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-10-05 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
↑ HLOUŠKOVÁ, Lenka. Viktor Dvořák: Kvůli Václavu Havlovi jsem si „r“ zakázal. Právo [online]. 2020-04-13 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.