Valentina Michajlovna Petrinská-Muchinová (rusky Валентина Михайловна Мухина-Петринская)(7. února 1909, Kamyšin, Saratovská gubernie, Ruské impérium – 5. června 1993, Saratov) byla ruská sovětská spisovatelka především knih pro děti a mládež.[1]
Narodila se ve městě Kamyšin v Saratovské gubernii (dnes Volgogradská oblast). Pocházela z rodiny dělníka a člena Komunistické strany Ruska. Studium historie na Saratovské univerzitě nedokončila, protože její otec onemocněl a ona se musela postarat o rodinu. Vystřídala řadu povolání (meteorolog, laboratorní asistentka, učitelka a další) a začala také publikovat své první práce. Počátkem října roku 1937 však byla se skupinou saratovských spisovatelů v rámci tzv. Velké čistky na základě falešného udání zatčena a bez jakýchkoliv důkazů odsouzena na deset let vězení do Gulagu. Během výkonu trestu se seznámila s bývalým učitelem ruského jazyka a literatury Valerianem Georgijevičem Petrinským, za kterého se roku 1945 provdala.[1].
Plné rehabilitace se dočkala až roku 1954 po Stalinově smrti. Přestěhovala se do Saratova a pokoušela se publikovat svá díla, což jí jako bývalému politickému vězni nebylo na základě nepsaného rozhodnutí krajského výboru Komunistické strany umožněno. Díky podpoře Konstanina Paustovského a Alexandra Tvardovského mohla nakonec roku 1958 vydat knihu Если есть верный друг (Když je opravdový přítel) a stát se členem Svazu sovětských spisovatelů.[1].
Do své smrti toku 1993 napsala celou řadu knih pro děti a mládež, díky kterým je považována za pokračovatele ruského novoromantického spisovatele Alexandra Grina. Její hrdinové jsou čestní a spravedliví lidé, kteří nesmiřitelně vystupují proti pokrytectví, lži a podlosti a jejichž cílem je pochopit tajemství vědy a přírody.[1].