Trličník

Jak číst taxoboxTrličník
alternativní popis obrázku chybí
Trličník brvitý (Gentianopsis ciliata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďhořcovité (Gentianaceae)
Rodtrličník (Gentianopsis)
Ma, 1951
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trličník[1][2] (Gentianopsis) je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to jednoleté nebo krátkověké byliny s jednoduchými listy a jednotlivými, vrcholovými, čtyřčetnými květy. Rod zahrnuje asi 25 druhů a je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe včetně arktických oblastí. V České republice roste trličník brvitý. Některé druhy trličníku jsou v Asii využívány v tradiční medicíně.

V minulosti byl rod Gentianopsis součástí rodu Gentiana (hořec), případně rodu Gentianella (hořeček). Pro druh trličník brvitý se místy dosud používá název hořec brvitý.


Popis

Trličníky jsou jednoleté nebo dvouleté, řidčeji krátce vytrvalé byliny. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, nevětvená nebo řídce větvená. Listy jsou čárkovité až vejčitě kopinaté. Květy jsou čtyřčetné, jednotlivé, s dlouhými stopkami, vrcholové. Kalich je podlouhle zvonkovitý, se 2 laloky užšími a 2 širšími. Mezi laloky kalicha jsou 4 brvité vnitrokališní membrány. Koruna je tvořena nálevkovitou až podlouhle zvonkovitou korunní trubkou a 4 laloky. Laloky koruny jsou často na okraji zubaté nebo třásnité. V dolní části korunní trubky jsou nektária. Tyčinky jsou přirostlé ke korunní trubce a mají žluté prašníky. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů. Spočívá na krátkém až dlouhém gynoforu a obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Čnělka je málo zřetelná, s velkou dvoulaločnou bliznou. Plodem je tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho drobných, bezkřídlých semen.[2][3]

  • Gentianopsis holopetala
    Gentianopsis holopetala
  • Arktický druh G. detonsa
    Arktický druh G. detonsa
  • Řez květem trličníku brvitého
    Řez květem trličníku brvitého

Rozšíření

Rod trličník zahrnuje asi 20 až 25 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe. Nejvíce druhů se vyskytuje v Severní Americe, kde areál rozšíření rodu sahá od severních arktických oblastí až po Mexiko.[4][5]

V České republice rod zastupuje trličník brvitý. Vyskytuje se zejména v teplejších oblastech s vápnitým podkladem.[2] V Evropě rostou celkem 3 druhy. Trličník brvitý je rozšířen v téměř celé Evropě mimo Skandinávie, Britských ostrovů a částí Ruska a zasahuje i do Maroka. V nejsevernější Evropě roste druh G. detonsa, v severním Rusku G. barbata.[6] Z Číny je uváděno 5 druhů, ze Severní Ameriky 9.[3][5] V Himálaji vystupují některé druhy do nadmořské výšky téměř 5000 metrů.[3]

Taxonomie

Rod Gentianopsis je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Gentianeae a subtribu Swertiinae. Podle výsledků molekulárních studií je nejblíže příbuzným rodem rod Pterygocalyx, zastoupený jediným druhem ve východní Asii.

Trličník brvitý popsal již Carl Linné v roce 1753, ten jej však zařadil do rodu Gentiana (hořec). Později byl někdy řazen do rodu Gentianella (hořeček). Samotný rod Gentianopsis byl publikován až v roce 1951, kdy jej japonský botanik Yu Chuan Ma oddělil od rodu Gentiana na základě následujících znaků: velké a poněkud zploštělé květní poupě, kališní lístky ve 2 různě velkých párech a v poupěti se střechovitě překrývající, přítomnost 4 trojúhelníkovitých, brvitých membrán mezi kališními cípy, zřetelný gynofor a zvětšená blizna.[7]

České názvosloví není dosud ujednocené. V díle Květena ČR a rovněž v Botanickém slovníku je upřednostněn název trličník. V Kubátově Klíči ke květeně ČR je trličník brvitý uveden jako hořec brvitý.[1][2][8]

Zástupci

Význam

V tradiční tibetské medicíně je používán druh Gentianopsis paludosa při léčbě tuberkulózy.[9] Medicínské studie potvrdily účinek některých obsahových látek proti Mycobacterium tubeculosis.[10] V Mongolsku slouží G. barbata při ošetřování zanícených ran a léčení onemocnění jater a žlučníku.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. 
  3. ↑ a b c HO, Ting-nung; PRINGLE, James S. Flora of China: Gentianopsis [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Euromed Plantbase [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ILTIS, Hugh H. The genus Gentianopsis (Gentianaceae): Transfers and phytogeographic comments. SIDA, Contributions to Botany. Dec. 1965, čís. 2(2). Dostupné online. 
  8. ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. 
  9. ↑ VARELA, Alejandro (ed.); IBANĚZ, Jasiah (ed.). Medicinal plants. Classification, biosythesis and pharmacology. New York: Nova Biomedical Books, 2009. ISBN 978-1-61761-662-4. (anglicky) 
  10. ↑ YEUNG, Ming-Fai et al. Search for antimycobacterial constituents from a Tibetan medicinal plant, Gentianopsis paludosa. Phytotherapy Research. 2009, čís. 23. 
  11. ↑ Medicinal plants in Mongolia. [s.l.]: WHO, 2013. ISBN 978-92-9061-632-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!