Tisy na Vsetínsku

Významné stromy Tisy na Vsetínsku
tisová ratolest
Druh	tis červený Taxus baccata
Poloha
Kraj	Zlínský
Okres	Vsetín
Souřadnice	49°21′0″ s. š., 18°7′0″ v. d.
Tisy na Vsetínsku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsetínsko patří k několika oblastem České republiky, kde roste vyšší množství velmi starých tisů červených. Řadě z nich byla již na přelomu 19. a 20. století věnována odborná pozornost, některé byly vyhlášeny přírodními památkami (stromy chráněné státem) či později památnými stromy.

Seznam památných tisů

název stromu	umístění	chráněné území	obvod	chráněný od	poznámka
Koláčkův tis ¹)	Zubří	CHKO Beskydy	347 cm	11. dubna 1972	měř. 2002
Tis v Karolince ¹)	Karolinka	CHKO Beskydy	301 cm	2003	měř. 2003
Tis u Pasečanů ¹)	Podťaté	CHKO Beskydy	270 cm	2003	měř. 2003
Tis nad Jezerným ¹)	Jezerné	CHKO Beskydy	243 cm	2003	měř. 2003
Hrachovecký tis	Hrachovec	-	180 cm	1992	měř. 1998
Liptálský tis ¹)	Liptál	-	170 cm	10. prosince 1975	měř. 1998
Pivodův tis	Brňov	-	120 cm	29. prosince 1999	měř. 2003
Tis na Beskydě ¹)	Bařina	CHKO Beskydy	103 cm	2003	měř. 2003
Tis ve Valašském Meziříčí	Val. Meziříčí	-	210 cm	2011	2014

¹) Popsány již roku 1931 Gustavem Adolfem Říčanem.

Další 3 tisy byly objeveny novodobě, dva v oblasti Stanovnice a jeden Na Beskydě. Zatím nejsou vyhlášené jako památné. Říčan roku 1931 v rámci Vsetínska zmiňoval ještě tis nad sklářskou hutí Nový Hrozenkov - Karolinka na pasece U Kortišů v blízkosti chalupy (tehdy výška 3 metry, obvod kmene 63 cm, tedy průměr 20 cm a odhad věku 200 let).

Historické záznamy

Jedno z nejstarších svědectví o tisech v oblasti pochází z roku 1590, kdy Mikuláš Nožíř zaznamenal svědectví o hraničních sporech na Javornících, kde šlo mj. o 100 kusů tisů. Přestože na počátku 20. století vznikla celá řada článků, studií a publikací zaměřených na staré tisy (časopis Háj 1910, 1911, Časopis musea v Olomouci 1924-1926, Chadtova publikace Tis, monografie starého vymírajícího stromu se zaměřením na poměry československé, 1911 a další), zmiňuje ze vsetínských tisů pouze časopis Háj (1910) Liptálský tis. Podrobněji se tématu věnoval až Gustav Adolf Říčan roku 1931.^[1]

Odhady věku

Stáří středoevropských tisů bývalo v minulosti zveličováno a současné odhady věků uvádějí stáří jednotlivých stromů zpravidla 2-5× nižší. Říčan ve svých odhadech vycházel z postupů Ladislava Čelakovského, podle kterých tis o průměru kmene 80 cm (~251 cm obvod) dosahuje 1000 - 1500 let. Zatímco Říčan srovnávací metodou určil roku 1931 stáří Koláčkova tisu na 1000 let a Tisu u Pasečanů (Podťaté) na 700 - 800 let^[1], jsou aktuální odhady věku (přepočtené na rok 1931) 3 - 3,5× nižší.

Ochrana

Roku 1931 doporučil Říčan (pro šestici popsaných tisů) nějakým způsobem zajistit jejich veřejnou ochranu.^[1] Koláčkův a Liptálský tis byly od 70. let 20. století chráněné podle zákona č. 40/1956 Sb. a jako takové v souladu se zákonem o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. převedeny na stromy památné.^[2] Tisy v Karolince, u Pasečanů (Podťaté), nad Jezerným a v Beskydě byly památnými stromy vyhlášeny roku 2003.^[3] Veškeré stromy, které byly v katastru Velkých Karlovic a okolí vyhlášeny jako památné roku 2003, ale ústřední seznam AOPK ČR neuvádí.

I tisy, které nebyly vyhlášené památnými stromy, jsou chráněné zákonem. Vztahuje se na ně ochrana vyhlášky č.395/1992 Sb. zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která je klasifikuje jako silně ohrožený druh a řadí mezi zvláště chráněné druhy rostlin. 5 stromů dále leží na chráněném území CHKO Beskydy.

Jednotlivé stromy

Koláčkův tis

Koláčkův tis

Podrobnější informace naleznete v článku Koláčkův tis.

• souřadnice GPS: 49°28'55.86"N, 18°5'21.78"E

Největší ze Vsetínských tisů roste ve městě Zubří, ulice U Tisu. Roku 1931 dosahoval výšky 12 metrů, 130 cm vysoký kmen měřil v obvodu 242 - 251 cm (průměr kmene 77 cm nad zemí a 80 cm pod korunou), 8 metrů vysoká košatá koruna se větvila do šířky 10 metrů. Tehdy bylo stromu odhadováno 1000 let věku.^[1]

Roku 2002 dosáhl obvodu 347 cm, odhad věku (2006) odpovídá 346 - 361 rokům^[4], jiný odhad uvádí 380 let (~2006).^[5] Leží na území CHKO Beskydy.

Tis v Karolince

Druhý nejmohutnější tis roste v údolí Stanovnice v oblasti Pod Spáleným (dříve spadal pod Nový Hrozenkov). Pozemek byl původně zahradou rolníka Zbránka. Roku 1931 dosahoval výšky 8 metrů, 150 cm vysoký kmen měřil v obvodu 188 - 220 cm (průměr kmene byl 60 cm nad zemí a 70 cm pod rozvětvením), 6 metrů vysoká široce košatá koruna se rozpínala do šíře 12 metrů. Věk byl tehdy odhadnut na 700 - 800 let.^[1]

Roku 2003 dosáhl kmen obvodu 301 cm, jako památný strom byl vyhlášený pod starým kódem 810038.1/1.^[3] V 90. letech 20. století byly v okolí objeveny dva mladší tisy.^[6] Leží na území CHKO Beskydy.

Tis u Pasečanů

Podrobnější informace naleznete v článku Tis u Pasečanů.

Nejmohutnější z velkokarlovických tisů roste v blízkosti Podťatého potoka ve stejnojmenné lokalitě. Roku 1931 dosahoval výšky 10 metrů, 80 cm vysoký kmen měřil v obvodu 220 cm (průměr 70 cm u země i pod rozvětvením), 8 metrů vysoká košatá koruna se větvila do šířky 6 metrů. Historický odhad věku se pohyboval v rozmezí 700 - 800 let.^[1]

V roce 2003 dosáhl obvodu 270 cm, jako památný strom byl vyhlášený pod názvem Tis ve Velkých Karlovicích 2 (starý kód 810035.1/1).^[3] věk je odhadován na 300 let, stromu se týká pověst^[7] Leží na území CHKO Beskydy.

Tis nad Jezerným

Druhý tis v katastru Velkých Karlovic roste v oblasti nad údolím Jezerné na východním svahu hřebenu s kótou 856 (nedaleko hranice s k. ú. Solanec pod Soláněm). Pastvina bývá nazývána podle původního majitele Rolníka Macečka, strom uzavíral tehdejší řadu buků asi 100 metrů od chalupy. Roku 1931 dosahoval výšky 6 metrů, 50 cm vysoký kmen měřil v obvodu 220 cm (průměr 70 cm), 6 metrů vysoká kuželovitá koruna se větvila do šířky 5 metrů. V roce 1929 byl strom vandalsky poškozen ořezáním 4 spodních větví o průměru 10 cm na získání velikonočních kočiček, protože vrbové nebyly po tuhé zimě dostatečně rozvinuty. Historický odhad věku se pohyboval mezi 700 - 800 lety.^[1]

Roku 2003 měl obvod 243 cm, jako památný strom byl vyhlášený pod názvem Tis ve Velkých Karlovicích (starý kód 810040.1/1).^[3] Leží na území CHKO Beskydy.

Tis červený v Hrachovci
září 2011

Hrachovecký tis

Strom roste přímo ve vsi Hrachovec asi 50 metrů SV od kaple mezi domy č. 3, 161 a 236. Dosahuje výšky 8 metrů a obvodu kmene 180 cm (1998).^[8][3]

Liptálský tis

• souřadnice GPS: 49°19'9.48"N 17°55'16.45"E

Liptálský tis roste zhruba 3 kilometry severně od Liptálu na rozhraní k. ú. Liptál a Lhota u osady Na Lánici v údolí V Hlubokém naproti nemovitosti u Porubů, lesní porost 605 D3,^[9] trať Lánica (zhruba 500 metrů od hájovny a 500 metrů JZ od kóty Lípový 590). Roku 1931 dosahoval výšky 8 metrů, 200 cm vysoký kmen měřil v obvodu 141 cm (průměr 45 cm), 6 metrů vysoká úzce košatá koruna se větvila do šířky 5 metrů. Historický odhad věku byl uváděn na více než 400 let.^[1]

Roku 1993 pozorováno žloutnutí konců větví, v roce 1998 dosáhl výšky 9 metrů a obvodu 170 cm.^[3][9]

Pivodův tis

Tis nazvaný podle původního majitele pozemku, který strom vysadil, roste v Brňově (spadá pod Podlesí, Valašské Meziříčí) na parcele mezi číslem 88 a silnicí. Roku 2003 dosáhl obvodu kmene 120 cm a výšky 15 metrů.^[3][10]

Tis na Beskydě

Tis v trati Na Beskydě (též psáno Na Bezkydě) roste nedaleko silnice na Makov v osadě Bařina (chalupy na sever od silnice). Nachází se místě zvaném Na Skalce asi 100 metrů severovýchodně od chalupy, která patřila Michalu Holčákovi. V blízkosti tisu rostla třešeň a několik lip. Roku 1931 dosahoval výšky 8 metrů, 500 cm vysoký kmen měřil v obvodu 188 cm u země a 94 cm pod korunou (průměr 60, resp. 30 cm), 3 metrů vysoká kulovitá koruna připomínající palmu se větvila do šířky 4 metrů. Ve výšce 3 metrů vyrůstal z kmene věnec 50 - 80 cm dlouhých větviček. Historický odhad věku byl uváděn na 700 - 800 let.^[1]

V roce 2003 dosáhl obvodu kmene 103 cm, jako památný strom byl vyhlášený pod názvem Tis ve Velkých Karlovicích 3 (starý kód 810034.1/1).^[3] Druhý (mladší) tis byl v téže lokalitě objeven v nedávné době.^[11] Oba leží na území CHKO Beskydy.

Tis ve Valašském Meziříčí

• souřadnice GPS: 49°28'35.30"N, 17°58'4.65"E

Novodobě došlo k vyhlášení ochrany nad tisem, který roste u křižovatky ulic Nádražní a Svěrákova ve Valašském Meziříčí (poblíž základní umělecké školy a domu č. 27, katastrální území Krásno nad Bečvou). Vyhlášení statutu památného stromu připravoval orgán ochrany přírody již v roce 2004, ale z neuvedených příčin k němu nedošlo.^[12] Roku 2011 se dostal mezi 9 významných stromů (a skupin), které byly posuzované jako kandidáti na vyhlášení památnými stromy. Posudek realizovali soudní znalkyně Ing. Ilona Janíková a Ing. Petr Křístek (ČSOP Valašské Meziříčí) a cílem bylo zjistit zdravotní stav stromů (vitalitu, prosychání, napadení dřevokaznými houbami a hmyzem apod.), jejich estetickou a biologickou hodnotu.^[13] Tis a dalších 5 kandidátů bylo doporučeno k oficiálnímu vyhlášení, k němuž došlo ještě v roce 2011. Centrální evidence památných stromů zatím tyto položky neuvádí.^[14]

Odkazy

Reference

1. ŘÍČAN, Gustav Adolf. Staré tisy na Moravském Valašsku. Naše Valašsko 2. 1931, s. 118–125. 
2. REŠ, Bohumil, Pavel Štěrba. Památné stromy. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republik, 2010. 71 s. ISBN 978-80-87457-01-6. Kapitola Právní aspekty ochrany památných stromů, s. 12. 
3. Acta Pruhoniciana 2004 mzp.cz
4. Valašská krajina - památné stromy Archivováno 14. 4. 2009 na Wayback Machine. valasskakrajina.cz
5. Seznam vyhlášených památných stromů v Chráněné krajinné oblasti Beskydy sohajek.cz
6. Příroda Valašska - Karolinka Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine. priroda-valasska.cz
7. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. S. 55. 
8. Hrachovecký tis - registr AOPK ČR drusop.nature.cz
9. Liptálský tis - registr AOPK ČR drusop.nature.cz
10. Pivodův tis - registr AOPK ČR drusop.nature.cz
11. Příroda Valašska - Velké Karlovice Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine. priroda-valasska.cz
12. Ing. Frydrych. Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2004. Valašské Meziříčí: [s.n.], 2004. Dostupné online. Kapitola 6. Životní prostředí, s. 38. ^{[nedostupný zdroj]}
13. Ing. Ilona Janíková a Ing. Petr Křístek. Souhrn posuzovaných stromů a návrh na vyhlášení památných stromů (NPS) v okolí Valašského Meziříčí. Valašské Meziříčí: [s.n.], 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. S. 1–2.  Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
14. Registr památných stromů AOPK ČR - Valašské Meziříčí drusop.nature.cz

Literatura

• ŘÍČAN, Gustav Adolf. Staré tisy na Moravském Valašsku. Naše Valašsko 2. 1931. 

Související články

• tis červený
• Beskydy
• okres Vsetín
• Seznam památných stromů v okrese Vsetín

Externí odkazy

• Valašsko-hornovsacko - významné a památné stromy valassko-hornovsacko.cz

Portály: Stromy