Thurn-Taxisové (německyvon Thurn und Taxis či francouzskyde la Tour et Taxis, italskydella Torre e Tasso) jsou německýknížecí rod, který pochází ze severní Itálie. Do Čech přišli v první polovině 16. století. V 17. století spojili tehdejší genealogové rod Taxis (it. Tasso) s ve středověku vymřelým italským rodem Torrianiů, protože používali příjmení della Torre (věž). Proto jim bylo přiznáno právo spojit svůj erb s erbem a titulem Thurn-Valsassina.
Historie
První zmínky o rodu se objevují již ve 12. století v okolí severoitalského Bergama. Později se rodina poněmčila.
V 16. století získali právo provozovat poštovnictví, které v některých zemích provozovali až do 19. století.
Thurn-Taxisové provozovali poštovní služby v různých evropských, zejména rakouských, německých a španělských zemích.[1][2][3]
V 19. století používaly služeb Thurn-Taxisů zejména německé státy, které neměly vlastní poštu a známky. Thurn-Taxisové vydali celkem 54 poštovních známek. V roce 1867 postoupili poštovní výhradu (poštovní regál) Prusku za odstupné 3 miliony tolarů.[5]
V 19. století držel Karel AnselmLitomyšl, jeho nevlastní mladší bratr Maxmilián Josef (1769–1831) z řezenské větve rodu v roce 1809 zdědil Loučeň a Dobrovici. Roku 1831 nechal princ Karel Anselm zámek Dobrovice přestavět na největší cukrovar v Čechách. K panstvím přikoupili roku 1869 Mcely a roku 1874 vlastnili také zámek Biskupice. Panství pak držel až do své smrti v roce 1939 Alexandr Thurn-Taxis (uložen do hrobky v Sýčině u Mladé Boleslavi)[6], jeho manželka Marie, rozená z Hohenlohe-Waldenburgu vedla v Paříži a v Loučeni společenský salón. Panství v držení rodu zůstal až do roku 1945, kdy mu byl majetek zkonfiskován.
10. května1945 byl princ Bedřich v Biskupicích zavražděn „revoluční gardou“ a ostatní příslušníci rodu po roce 1945 odešli z Československa a zbylý majetek rodu v Československu byl v roce 1946 konfiskován.[zdroj?] Potomci rodu v současné době žijí v cizině.
Po roce 1989
Po sametové revoluci byly vznesené nároky na navrácení zabaveného majetku zamítnuty, neboť členové rodu v době mezi válkami neměli československé státní občanství. Nicméně manželka prince Jana (1908–1959) z loučeňsko-mcelské větve rodu, Marie Julie, získala zpět zámek Dolní Beřkovice, který patřil rodu Lobkoviců, ze kterého pocházela.
Nosí čtvrcený erb, v němž mají ve dvou stříbrných polích thurnovským mluvící znak (Turm – německy věž) s červenou věží a znak hrabství Valsassina s červeným lvem na zlatém podkladu.
↑ abKLECANDA, Jan. Devatenácté století slovem i obrazem: Díl II. Svazek prvý. Praha: J.R.Vilímek Kapitola Poštovnictví, s. 153–155.
↑ abMAŠEK, Petr. Modrá krev. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. S. 284.
↑ abJINDRA, Zdenek. Obrázky z dějin poštovnictví XI. – O poštovských panáčcích či spíše pánech z rodiny Thurn-Taxisů - Filatelie, poštovní známky, známka, magazín o filatelii - Infofila.cz. www.infofila.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
↑ČTVRTNÍK, Pavel. Cesta pošty dějinami. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1977. S. 34.
↑FRANĚK, Jaroslav; HRDLIČKA, Miloš. Úvod do filatelie. Praha: Poštovní filatelistická služba, 1957. S. 80.
↑BRNĚ, Moravská zemská knihovna v Brně. Digitální knihovna: Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 25.07.1939, 34(171). s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.