Postaveno bylo celkem 16 jednotek tříd S a T. Postaveny byly ve dvou identických sériích po osmi kusech, přičemž jména lodí v každé sérii začínají na S a T.
Před dokončením předán norskému námořnictvu, zařazen jako Svenner. Dne 6. června 1944 potopen v Normandii německými torpédovkami T28, Möwe, Falke a Jaguar.
Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.
Termagant (R89)
Denny, Dumbarton
1941
22. března 1943
říjen 1943
Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.
Terpsichore (R33)
Denny, Dumbarton
1941
17. června 1943
leden 1944
Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1966.
Tumult (R11)
John Brown, Clydebank
1941
9. listopadu 1942
březen 1943
Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.
Tuscan (R56)
Swan Hunter, Wallsend
1941
28. května 1942
březen 1943
Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1966.
Tyrian (R67)
Swan Hunter, Wallsend
1941
27. července 1942
duben 1943
Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.
Konstrukce
Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily čtyři dvouúčelové 120mm/45 kanóny QF Mk.IX, umístěné v jednodělových věžích a dva 40mm kanóny. Nesly též dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužily dva spouštěče a čtyři vrhače pro svrhávání hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva tříbubnové kotle Admiralty a dvoje parní turbíny Parsons o výkonu 40 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,75 uzlu.[1]
Modifikace
Výzbroj jednotlivých lodí se mohla lišit a za války byla různě modifikována. Torpédoborec Savage byl experimentálně dokončen s odlišnou hlavní výzbrojí čtyř dvouúčelových 114mm/45 kanónů, z nichž dva verze QF Mk.IV byly v plně uzavřené věži na přídi (elevace 80°) a dva verze QF Mk.III v jednodělových věžích na zádi (elevace 55°). Torpédoborce Scorpion nesl místo 40mm dvojkanónů čtyři 40mm kanóny Pom-pom. Do konce války byla lehká výzbroj posílena až na pět 40mm kanónů Bofors a dvanáct 20mm kanónů. Zásoba hlubinných pum přitom byla zvětšena na 70–130 kusů.[1]
Torpédoborec Troubridge byl roku 1957 modernizován na rychlou protiponorkovou fregatutypu 15 Rapid. Zbývajících sedm torpédoborců třídy T bylo modernizováno na protiponorkové fregaty typu 16 Tenacious.
Operační služba
Za druhé světové války byly ztraceny dvě jednotky této třídy. Stalo se tak v roce 1944. Britský torpédoborec Swift potopila mina a norský Svenner (původně HMS Shark) potopily, při podpoře vylodění v Normandii, německé torpédovky.
V letech 1945–1946 nizozemské námořnictvo získalo torpédoborce Kortenaer (ex Scorpion), Evertsen (ex Scourge) a Piet Hein (ex Serapis) v roce 1945 zakoupilo Nizozemsko. Vyřazeny byly do roku 1962.[3]
Torpédoborce Svenner (ex Shark) a Stord (ex Success) získalo ještě před dokončením Norsko. Svenner byl roku 1944 potopen. Stord byl vyřazen roku 1959.[4]
Odkazy
Reference
↑ abcGARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 42. (anglicky)