Třída Albatros byla třída protiponorkových korvet postavených pro italské, dánské a nizozemské námořnictvo. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Jejich stavba byla financována z amerického programu MDAP (Mutual Defense Assistence Program).[1] Na základě třídy Albatros byla navíc pro indonéské námořnictvo postavena dvojice korvet třídy Pattimura.
Stavba
Celkem bylo postaveno osm korvet této třídy, z toho tři pro Itálii, čtyři pro Dánsko a jedna pro Nizozemsko. Italská plavidla byla postavena v letech 1953-1955.
dne 18. října 1961 převzata Itálií jako Aquila (F 542), vyřazena 1991
Konstrukce
Airone (F 545)
Elektroniku tvořil vyhledávací radar SPQ-2 a trupový sonar QCU-2. Po dokončení plavidla nesla dva 76,2mm kanóny v jednohlavňových věžích, jeden 40mm dvoukanón, dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog, dva vrhače a jednu skluzavku pro hlubinné pumy. Pohonný systém tvořily dva diesely Ansaldo-FIAT o výkonu 4600 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 19 uzlů.[1]
Modifikace
Na italských korvetách byly roku 1963 jejich 76,2mm kanóny nahrazeny dvěma jednohlavňovými 40mm kanóny, přičemž protiponorková výzbroj byla rozšířena o dva trojhlavňové 324mm torpédomety.[1]
↑ abcPEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN80-86158-02-0. S. 159.[Dále jen Pejčoch, Novák a Hájek (1994)]
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN80-86158-02-0. S. 160.
_underway_c1962.jpg)
