Korvety této třídy byly vyvinuty za druhé světové války jako jednoduchá eskortní plavidla, která bylo možno stavět ve velkých počtech. Vznikla úspěšná konstrukce mající dobré vlastnosti pro službu ve Středozemním moři.[1] Celkem bylo objednáno šedesát korvet této třídy. Do jejich stavby se zapojily italské loděnice Ansaldo v Janově, Breda v Porto Marghera, Cerusa ve Voltri, CRDA v Monfalcone a v Terstu, Navalmeccanica v Castellamare di Stabia a OTO v Livornu. Do italské kapitulace v září 1943 bylo do služby přijato 28 jednotek.[2]
Po kapitulaci byla část plavidel (včetně těch rozestavěných) potopena vlastními posádkami. Další se Němcům podařilo zajmout, včetně mnoha ještě nedokončených. Do Kriegsmarine byly zařazeny čtyři již hotové italské korvety (Antilope, Artemide, Camoscio a Vespa) a dalších deset se jim podařilo dokončit: Alce, Bombarda, Capriolo, Carabina, Colubrina, Marangone, Melpomene, Renna, Spingarda a Tuffetto.[2]
Jednotky třídy Gabbiano:
Jméno
Loděnice
Založení kýlu
Spuštěna
Vstup do služby
Status
Alce (C23)
OTO
1942
5. prosince 1942
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ6084. Dne 24. dubna 1945 v Janově potopena vlastní posádkou.
Antilope (C19)
OTO
1942
9. května 1942
listopad 1942
Dne 9. září 1943 zajata Němci. Provozována jako UJ6082. Dne 16. srpna 1944 západně od Toulonu potopena americkým torpédoborcem USS Endicott.
V září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ206. Dne 4. dubna 1944 v Benátkách poškozena spojeneckým letectvem a 25. dubna 1945 potopena vlastní posádkou. Po válce vyzvednuta a opravena. Zařazena 21. dubna 1951. Od roku 1953 trupové číslo F549. Vyřazena 1978.
Calabrone (C30)
Navalmeccanica
1942
27. června 1943
–
V září 1943 potopena, aby nebyla ukořistěna Němci.
Camoscio (C21)
OTO
1942
9. května 1942
duben 1943
Dne 9. září 1943 zajata Němci. Provozována jako UJ6081. Dne 17. srpna 1944 jihovýchodně od Toulonu potopena americkým torpédoborcem USS Sommers.
Capriolo (C22)
OTO
1942
5. prosince 1942
září 1943
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ6083. Dne 24. dubna 1945 v Janově potopena vlastní posádkou.
Carabina (C37)
Breda
1942
31. srpna 1943
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ207. V únoru 1944 v Benátkách potopena spojeneckým letectvem.
Cavalletta (C31)
Navalmeccanica
1942
–
–
Stavba zrušena, sešrotována.
Cervo (C56)
OTO
1943
–
–
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Přejmenována na UJ6086.
Chimera (C48)
CRDA, Terst
1942
30. ledna 1943
květen 1943
Od roku 1953 trupové číslo F569. Vyřazena 1977.
Cicala (C29)
Navalmeccanica
1942
27. června 1943
–
V září 1943 potopena, aby nebyla ukořistěna Němci.
Cicogna (C15)
Ansaldo
1942
12. října 1942
leden 1943
Dne 24. července 1943 v Messině poškozena britským letectvem a najela na břeh.
Clava (C63)
Breda
1942
–
–
Stavba zrušena, sešrotována.
Cocciniglia (C61)
Navalmeccanica
1943
–
–
Stavba zrušena, sešrotována.
Colubrina (C35)
Breda
1942
7. prosince 1942
leden 1944
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ205. Dne 27. března 1944 v Benátkách potopena spojeneckým letectvem.
Dne 5. srpna 1943 severně od Sardinie potopena minou.
Grillo (C28)
Navalmeccanica
1942
21. března 1943
–
V září 1943 potopena, aby nebyla ukořistěna Němci.
Gru (C18)
Ansaldo
1942
23. prosince 1942
duben 1943
Od roku 1953 trupové číslo F566. Vyřazena 1971.
Ibis (C17)
Ansaldo
1942
12. prosince 1942
duben 1943
Od roku 1953 trupové číslo F561. Vyřazena 1971.
Libellula (C32)
Navalmeccanica
1942
–
–
Stavba zrušena, sešrotována.
Lucciola (C27)
Navalmeccanica
1942
21. března 1943
–
Dne 13. září 1943 potopena, aby nebyla ukořistěna Němci.
Maggiolino (C60)
Navalmeccanica
1943
–
–
Stavba zrušena, sešrotována.
Marangone (C52)
Ansaldo
1942
16. září 1943
srpen 1944
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ2223. Dne 18. srpna 1944 v Janově potopena spojeneckým letectvem.
Melpomene (C68)
CRDA, Monfalcone
1943
29. srpna 1943
duben 1944
Dne 11. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ202. Dne 1. listopadu 1944 v Zadaru potopena britskými eskortními torpédoborci HMS Avon Vale a HMS Wheatland.
Minerva (C42)
CRDA, Monfalcone
1942
5. listopadu 1942
únor 1943
Od roku 1953 trupové číslo F562. Vyřazena 1969.
Pellicano (C14)
Cerusa
1942
12. února 1943
březen 1943
Od roku 1953 trupové číslo F574. Vyřazena 1969.
Persefone (C40)
CRDA, Monfalcone
1942
21. září 1942
listopad 1942
Dne 9. září 1943 potopena, aby nebyla ukořistěna Němci.
Pomona (C45)
CRDA, Terst
1942
18. listopadu 1942
duben 1943
Od roku 1953 trupové číslo F573. Vyřazena 1965.
Procellaria (C12)
Cerusa
1942
4. září 1942
listopad 1942
Dne 31. ledna 1943 západně od Sicílie potopena minou.
Renna (C24)
OTO
1942
5. prosince 1942
září 1944
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ6085. Dne 4. září 1944 v Janově potopena spojeneckým letectvem.
Scimitarra (C33)
Breda
1942
16. září 1942
květen 1943
Od roku 1953 trupové číslo F564. Vyřazena 1971.
UJ209 (ex Scure, C62)
Breda
1943
–
–
Stavba zahájena už pod německým dohledem.
Sfinge (C47)
CRDA, Terst
1942
9. ledna 1943
květen 1943
Od roku 1953 trupové číslo F579. Vyřazena 1977.
Sibilla (C49)
CRDA, Terst
1942
10. března 1943
červen 1943
Od roku 1953 trupové číslo F565. Vyřazena 1973.
Spingarda (C36)
Breda
1942
22. března 1943
duben 1944
Dne 11. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ208. Dne 1. listopadu 1944 v Zadaru potopena britskými eskortními torpédoborci HMS Avon Vale a HMS Wheatland.
Stambecco (C57)
OTO
1943
–
–
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Přejmenována na UJ6088.
Strolaga (C53)
Ansaldo
1943
19. září 1943
duben 1944
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Přejmenována na UJ2224.
Tersicore (C69)
CRDA, Monfalcone
1943
16. října 1943
–
Dne 11. září 1943 nedokončená zajata Němci. Přejmenována na UJ203.
Tuffetto (C51)
Ansaldo
1943
25. srpna 1943
březen 1944
Dne 9. září 1943 nedokončená zajata Němci. Dokončena jako UJ2222. Dne 24. dubna 1945 v Janově potopena vlastní posádkou.
Urania (C65)
CRDA, Monfalcone
1942
21. dubna 1943
srpen 1943
Od roku 1953 trupové číslo F570. Vyřazena 1971.
Vespa (C26)
Navalmeccanica
1942
22. listopadu 1942
září 1943
Dne 11. září 1943 nedokončená zajata Němci. Provozována jako UJ2221. Dne 24. dubna 1945 v Janově potopena vlastní posádkou.
Zagaglia (C64)
Breda
1944
–
–
Stavba zrušena, sešrotována.
Konstrukce
Výzbroj představoval jeden 102mm kanón, sedm 20mm kanónů, dva 450mm torpédomety a deset vrhačů hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 3500 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1] Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti patnáct uzlů.[2] Korvet (vyjma jednotek Bombarda a Carabina) byly rovněž vybaveny dvěma pomocnými elektromotory o výkonu 300 hp, které umožňovaly tiché vyhledávání ponorek při rychlosti šesti uzlů. V tomto režimu baterie vystačily na vzdálenost 16 námořních mil.[1]
Modifikace
Druhou světovou válku přeživší korvety (devatenáct jednotek, další tři byly dokončeny po válce) byly zbaveny protiponorkové výzbroje a sloužily pouze k hlídkování. K protiponorkovému boji byly opět vybaveny v letech 1951–1952. Obvyklou hlavňovou výzbroj tehdy tvořil jeden 100mm kanón, dva 40mm kanóny a dva 20mm kanóny. Vybavení bylo rozšířeno o radar.[3]
V letech 1951–1956 byly korvety modernizovány. Deset plavidel (Ape, Chimera, Cormorano, Danaide, Fenice, Flora, Pellicano, Pomona, Sibilla a Sfinge) bylo klasifikováno jako protiletadlové korvety a neslo čtyři 40mm kanóny, dva 450mm torpédomety, jeden salvový vrhač hlubinných pum Hedgehog, dva spouštěče a čtyři vrhače hlubinných pum. Od standardu se mírně odlišovala Pomone, která si do roku 1959 ponechala 100mm kanón a společně s korvetou Sibilla neměla oba spouštěče hlubinných pum. Výzbroj ostatních (protiponorkových) korvet se lišila pouze instalací poloviny 40mm kanónů. Od standardu se lišila korveta Scimitarra, která neměla oba spouštěče hlubinných pum a dále korvety Bombarda a Gabbiano, jež si ponechaly oba 20mm kanóny. U obou skupin byl změněn tvar můstku a byly odstraněny jejich pomocné elektromotory.[3]
Korvety Ape byla roku 1965 upravena na mateřskou loď speciálních jednotek (trupové číslo A5328). Její výzbroj byla omezena na dva 20mm kanóny.[4]
↑ abPEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN80-86158-02-0. S. 203.
BRESCIA, Maurizio. Mussolini's Navy: A Reference Guide To The Regia Marina 1930–1945. Barnsley: Seaforth Publishing, 2012. ISBN978-1-84832-115-1. Kapitola Gabbiano class, s. 148 až 150. (anglicky)