Devětsil byl český levicový umělecký svaz, který působil v letech 1920 až 1930.
Dne 5. října 1920 v Praze vznikl Umělecký svaz Devětsil, založený skupinou socialisticky orientovaných výtvarníků a literátů, kteří se poznali v pražském školním prostředí gymnázií v Křemencově ulici a na Žižkově.[1] Prvními členy byli Artuš Černík, Josef Frič, Josef Havlíček, Adolf Hoffmeister, Karel Prox, Jaroslav Seifert, Ivan Suk, Ladislav Süss, Vladimír Štulc, Karel Teige, Vladislav Vančura, Karel Vaněk (malíř), Karel Veselík a Alois Wachsman.
Devětsil se profiloval jako seskupení českých avantgardních umělců. Nejednalo se však pouze o literáty. Zastoupeni byli i herci, výtvarníci, hudebníci apod. Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářskému umění a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se angažovali v poetismu. Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922.
V roce 1923 vznikla i brněnská pobočka. Tato pobočka vydávala časopis Pásmo. Její člen, překladatel, básník a kritik Artuš Černík udržoval živé kontakty s vydavateli hlavních evropských avantgardních časopisů. Vedle výstavy nového umění v roce 1924 (redukované reprízy Bazaru moderních umělců) a výstavy Josefa Šímy roku 1925 patřily k hlavním aktivitám Brněnského Devětsilu odborné přednášky a efemérní dadaistické akce jako excentrické karnevaly a eight o'oclocky umělců, které důsledně naplňovaly avantgardní krédo propojení umění a života.
V roce 1925 se uskupení přejmenovalo na Svaz moderní kultury Devětsil. Součástí spolku s vlastní uměleckou správou se od října 1925 do roku 1927 stalo Osvobozené divadlo režiséra Jiřího Frejky.[2] Režisér Jiří Frejka a architekt Antonín Heythum byli představiteli divadelního konstruktivismu, a to ještě před spojením Osvobozeného divadla s Devětsilem v roce 1926.
Svoji premiéru si Devětsil odbyl 15. prosince v pražském Mozarteu. Představil zde svůj program, své myšlenky a své členy. Členové Devětsilu věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován. Staví se proti „staré“ literatuře, jež je psána pro bohatou vrstvu a jdou s revoluční vrstvou – s dělnictvem. Program Devětsilu byl vcelku jednoduchý a jasný. Snažil se přiblížit umění co nejširšímu publiku. Chtěl, aby akce, které pořádá, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější. K uskutečnění těchto snů však byly k zapotřebí finance. Proto každý člen platil členský příspěvek 20 korun ročně. Z těchto příspěvků byly financovány pořádané akce (přednášky o umění, recitační večery či divadelní představení). Dále se z těchto peněz vyplácely tzv. umělecké prémie a umožňovaly zavést členské slevy na Devětsilem pořádané akce.
V roce 1929, poté co Jaroslav Seifert spolupodepsal s dalšími spisovateli Manifest sedmi, sepsali Teige, Nezval a Halas spolu s několika dalšími autory protimanifest a Seifert byl na návrh Julia Fučíka z Devětsilu vyloučen.[3]
Postupem času odcházeli z Devětsilu mnozí členové, architekti, filmoví a divadelní umělci, hudebníci a nakonec i zakládající umělci. Teige po odchodu věnoval svůj čas především architektuře a teorii umění.[4] Někteří odcházejí do jiné umělecké skupiny s názvem Literární skupina. Devětsil a Literární skupina sice měly podobné zaměření, ale lišily se jejich názory. Na odchod Teigeho a Seiferta reagoval Josef Hora ve své krátké básni Žák Devětsilu.
V roce 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina a v roce 1930 padla i poslední bašta Devětsilu, tj. pražská skupina.
Pražská skupina vydávala časopisy Revue Devětsilu (ReD, měsíčník pro moderní kulturu; vycházel v letech 1927–1931) a Disk, brněnská skupina pak vydávala časopis Pásmo. Zároveň členové Devětsilu přispívali i do časopisu vydávaného Literární skupinou Host.
V roce 2020 připomněla Galerie hlavního města Prahy existenci Devětsilu výstavou Devětsil 1920–1931.[5]
Zakladatelé:
Vůdčí osobnosti:
Čestní členové:[7]
Architekti:
Básníci:
Herci:
Hudebníci:
Režiséři:
Spisovatelé:
Tanečníci/Choreografky:
Výtvarníci:
Fotografové:
Teoretici / literární vědci:
Adolf Hoffmeister • Jaroslav Seifert • Karel Teige • Vladislav Vančura
Vítězslav Nezval • Jaroslav Seifert • Karel Teige
Bedřich Feuerstein • Jaroslav Fragner • Jan Gillar • Josef Havlíček • Karel Honzík • Josef Chochol • Jaromír Krejcar • Evžen Linhart • Pavel Smetana
Vítězslav Nezval • Konstantin Biebl • František Halas • Jindřich Hořejší • Jiří Wolker
Jaroslav Ježek
Emil František Burian • Jiří Frejka • Jindřich Honzl • Vladislav Vančura
Julius Fučík • Karel Konrád • Vladislav Vančura
Adolf Hoffmeister • Otakar Mrkvička • František Muzika • Jindřich Štyrský • Toyen
Jaroslav Rössler • Karel Teige • Evžen Markalous • Jindřich Štyrský
Jiří Frejka • Julius Fučík • Jindřich Štyrský • Karel Teige • Bedřich Václavek