Znak knížectví opavského
Toto je seznam opavských knížat . Opavské knížectví nebo také Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau , polsky Księstwo Opawskie ) bylo historickým útvarem na moravsko -slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy , Bruntálu , Krnova , Hlučína a polských Hlubčic .
Panování
Vládce
Příbuzenské vztahy
Poznámky
1308 –1311
Boleslav III. Marnotratný
Panství zabral jako náhradu za nevyplacené věno své manželky Markéty, sestry krále Václava III.
Jiří z Poděbrad ustanovil opavským knížetem svého syna Viktorína . Na nátlak uherského a českého krále Matyáše Korvína mu museli roku 1485 své knížectví postoupit. Matyáš pak postupoval stejně jako Jiří z Poděbrad a Opavsko dal svému synovi Jánošovi . Po smrti Matyáše se vlády nad Slezskem chopil dle olomouckých úmluv Vladislav II. Jagellonský . Opavsko už zůstalo v rukách českých králů. Roku 1526 přešlo po smrti Ludvíka Jagellonského a zvolení českým králem Ferdinanda I. Habsburského pod vládu rakouských Habsburků .
Král Matyáš udělil Opavsko roku 1613 lénem svému důvěrníkovi Karlovi I. z Lichtenštejna (1569–1627) a formálně je stvrdil jako součást Slezska (roku 1622 mu udělil i sousední krnovské knížectví). Hlava rodu Lichtenštejnů tak od té doby nese titul knížat (resp. vévodů) opavských v rámci svého celého titulu (kníže z a na Lichtenštejnu, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu ).[ 1] [ 2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Książęta opawscy na polské Wikipedii.
↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech . první. vyd. Praha 5: Libri 546 s. ISBN 80-7277172-8 .
↑ Vládnoucí větev rodu – Po stopách Lichtenštejnů o.p.s. [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online .
Související články