PROFILBARU.COM

Mikuláš II. Opavský
	kníže opavský a ratibořský
	pečeť Mikuláše II. Opavského, rok 1318
Doba vlády	1318–1365 (Opavsko); 1336–1365 (Ratibořsko)
Narození	1288
Úmrtí	8. prosince 1365 (ve věku 76–77 let)
Pohřben	kostel svatého Ducha, Opava
Předchůdce	Lešek Ratibořský
Nástupce	Jan I. Ratibořský
Manželky	Anna Ratibořská; Hedvika Olešnická; Juta Falkenberská
Potomci	Jan I. Ratibořský; Eufemie; Alžběta; Anna; Markéta Opavská; Mikuláš III. Opavský; Václav I. Opavský; Anna; Přemysl I. Opavský
Dynastie	opavští Přemyslovci
Otec	Mikuláš I. Opavský
Matka	Adelheida Opavská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš II. Opavský (1288^? – 8. prosince 1365) byl opavským (od r. 1318) a ratibořským (od r. 1337) knížetem a vnukem českého krále Přemysla Otakara II.

Život

Narodil se jako syn Mikuláše Opavského a Adelhaid, vzdálené příbuzné římského krále Rudolfa Habsburského.

3. července 1318 se Mikuláš I. Opavský se syny Mikulášem, Janem a Václavem setkali v Praze s Janem Lucemburským. Český král přijal od Mikuláše II. lenní přísahu a Mikuláš II. pak panoval na Opavsku do své smrti. Opavsko bylo odloučeno od Moravy. K tomu s manželkou Annou Ratibořskou Mikuláš vyženil sousední ratibořské knížectví. Získal úřad královského komořího a patřil k předním důvěrníkům Karla IV. Roku 1350 se s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic vydal k papeži Klimentovi VI. do Avignonu, aby zde požádali o souhlas s Karlovou císařskou korunovací. Karel IV. byl potomkem přemyslovských králů, stejně jako Mikuláš II., a jejich dobré vztahy potvrzuje i svatba Mikulášovy dcery Markéty, která se stala druhou manželkou Karlova mladšího bratra, moravského markraběte Jana Jindřicha.

Mikuláš byl ženatý celkem třikrát, poprvé s Annou Ratibořskou, podruhé s Hedvikou, dcerou vévody Konráda I. Olešnického, potřetí s Jutou, dcerou vévody Bolka I. Opolsko-Falkenberského. Zemřel v 77 letech krátce před narozením desátého dítěte, syna Přemysla I.

Počátkem roku 1366 se moc v opavsko-ratibořském panství rozdělila dle závěti Mikuláše II: nejstarší syn Jan I. získal 3/4 země a druhorozený syn Mikuláš III. Opavský 1/4 s hradem Edelštejn. Bylo však jen otázkou času, než mezi nimi začnou spory o území. 10. dubna 1377 se sešla rozhodčí komise, aby rozdělila zemi mezi bratry Jana I., Mikuláše III., Václava a Přemysla I. 18. dubna 1377 bylo oznámeno, že Jan I. a Mikuláš III. se stali vládci západní části vévodství. Mikuláš III. výsledek napadl; dle nového výroku komise z úterý 21. dubna 1377 se Jan I. stal pánem Ratibořska (dále Krnovska a Bruntálska). Mikuláš III. získal Hlubčicko s hradem Edelštejn a polovinu hradu Cvilína. Václav a Přemysl si rozdělili jihovýchodní část země s městem Opavou, hrady Landekem a sídelním Hradcem Opavským. Opavští Přemyslovci už nikdy nezískali takovou moc jako za Mikuláše II.