Seznam měst v Litvě

Předměstí Vilniusu, největšího města v Litvě

Podle údajů Litevského departmentu statistiky z roku 2009 je v Litvě 103 měst. Dále jsou uvedeny údaje z archívu Litevského departmentu statistiky.^[1] Samotný termín „město“ je v Litvě zákony definován jako kompaktní městská oblast s více než 3 000 obyvateli, z nichž alespoň dvě třetiny pracují v průmyslu nebo v sektoru služeb. Osady s méně než 3 000 obyvateli, ale s historickým statutem města, jsou stále také považovány za města. Menší osady jsou nazývány „miestelis“, což lze překládat jako „městečka“. Ještě menší osady (kupř. vesnice) se nazývají „kaimas“. Často je ovšem oficiální status nejasný a lidé označují jak městečka, tak vesnice jako „gyvenvietė“, což v podstatě znamená osadu.

Z více než 100 litevských měst má pouze 14 z nich populaci nad 20 000 obyvatel. Města jsou poměrně rovnoměrně rozložena po celém území Litvy. Při sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městech 66,7 % obyvatel. Při sčítání lidu v roce 2021 se pak tento podíl zvýšil na 68,2 % obyvatel.

Historický vývoj

Litevská města se začala formovat okolo 13. až 14. století společně s Litevským velkoknížectvím. Prvním městem, které získalo městská práva, byla Klaipėda. Dle středověkého práva mělo město právo mít své vlastní trhy, hospody, cechy, soudy atd. Některá bývalá města ztratila svůj statut a jsou nyní pouze městečky nebo vesnicemi, například Kernavė, nebo Merkinė. Většina měst v Litvě byla založena před 18. stoletím, jejich poloha byla většinou ovlivňována obchodními a dopravními cestami. Některá z novějších měst vznikla díky stavbě železnic, mezi taková patří třeba Kaišiadorys, Vievis, Radviliškis, Ignalina a Mažeikiai. Ve 20. století rostla města v blízkosti velkých průmyslových center, například Visaginas, Elektrėnai a Naujoji Akmenė. Pět měst (Birštonas, Druskininkai, Neringa, Palanga a Anykščiai) nesou zvláštní statut lázeňského města.

Gramatika

Pomnožné číslo má většina názvů litevských obcí, nejčastěji takové, které mají zakončení na -ai nebo měkce na -iai (všechny názvy tohoto typu); tyto jsou rodu mužského. Z názvů jiného typu, které jsou v (po)množném čísle lze namátkou jmenovat: rod ž. mn. č., -os: Dusetos, Širvintos, Salos, Viešintos, Vyžuonos;
rod ž. mn. č., -ės: Eišiškės, Rūdiškės, Grigiškės, Semeliškės, Dieveniškės, Krakės;
rod m. mn. č., -ys: (zde je to případ od případu různé!): Kaišiadorys, Švenčionys, Bezdonys, Butrimonys, Skiemonys, Šimonys;
ale: rod m. jedn. č., -ys: (zde je to případ od případu různé!): Pandėlys, Panevėžys, Pasvalys, Papilys, Pašušvys, Pašvitinys, Skaistgirys, Vadžgirys, Žaiginys
Názvy obcí, zakončené na -a nebo -ė jsou v jedn. č. rod ž., zakončené na -as jsou v jedn. č. rod m., zakončené na -is jsou v jedn. č. rod m. nebo rod ž., zakončené na -ius jsou v jedn. č. rod m.

Abecední seznam

Město	Vzdálenost od Vilniusu, km[2]	První zmínka[3]	Městská práva od roku[3]	Kraj	Počet obyvatel (r. 2005)
Akmenė	274	1511	1792	Šiauliaiský	2 973
Alytus	101	1377	1581	Alytuský	69 859
Anykščiai	107	1442	1792	Utenský	11 757
Ariogala	148	1253	1792	Kaunaský	3 627
Baltoji Vokė	35	1950	1958	Vilniuský	1 075
Birštonas	91	1387	1946	Kaunaský	3 138
Biržai	202	15. století	1589	Panevėžyský	14 999
Daugai	88	13. – 14. století	1792	Alytuský	1 453
Druskininkai	127	1635	1946	Alytuský	16 890
Dūkštas	136	1737	1956	Utenský	992
Dusetos	134	1519	1950	Utenský	4 211
Eišiškės	71	1384	1950	Vilniuský	3 688
Elektrėnai	48	1960	1962	Vilniuský	13 819
Ežerėlis	127	1918	1956	Kaunaský	2 066
Gargždai	292	1253	1792	Klaipėdský	17 011
Garliava	111	1809	1958	Kaunaský	13 423
Gelgaudiškis	178	konec 15. století	1958	Marijampolský	1 985
Grigiškės	16	1923	1958	Vilniuský	11 566
Ignalina	110	1810	1950	Utenský	6 307
Jieznas	80	1492	1956	Kaunaský	1 423
Jonava	102	1740	1924	Kaunaský	34 782
Joniškėlis	179	střed 17. století	1950	Panevėžyský	1 432
Joniškis	227	1523	1616	Šiauliaiský	11 129
Jurbarkas	188	1258	1611	Tauragėský	13 625
Kaišiadorys	71	1782	1946	Kaunaský	9 734
Kalvarija	155	1640	1791	Marijampolský	5 066
Kaunas	102	1361	1408	Kaunaský	364 059
Kavarskas	95	15. století	1956	Utenský	753
Kazlų Rūda	136	1737	1950	Marijampolský	7 330
Kėdainiai	130	1372	1590	Kaunaský	31 613
Kelmė	225	1295	1947	Šiauliaiský	10 597
Klaipėda	311	1252	1257–1258	Klaipėdský	188 767
Kretinga	314	1253	1609	Klaipėdský	21 425
Kudirkos Naumiestis	180	1560	1643	Marijampolský	1 951
Kupiškis	153	zač. 16. století	1791–1792	Panevėžyský	8 243
Kuršėnai	239	1561–1563	1946	Šiauliaiský	13 854
Kybartai	178	1561	1924	Marijampolský	6 395
Lazdijai	145	1561	1597	Alytuský	5 027
Lentvaris	18	1596	1946	Vilniuský	11 832
Linkuva	199	14. století	1950	Šiauliaiský	1 770
Marijampolė	138	1667	1792	Marijampolský	47 693
Mažeikiai	291	16. století	1924	Telšiaiský	41 389
Molėtai	64	1387	1956	Utenský	7 059
Naujoji Akmenė	269	1952	1952	Šiauliaiský	11 748
Nemenčinė	23	1338	1955	Vilniuský	5 885
Neringa	358	1385	1961	Klaipėdský	2 834
Obeliai	158	1519	1956	Panevėžyský	1 335
Pabradė	48	2. pol. 15. století	1946	Vilniuský	6 398
Pagėgiai	247	1281	1946	Tauragėský	2 321
Pakruojis	184	1531	1950	Šiauliaiský	5 998
Palanga	326	1253	1791–1792	Klaipėdský	17 611
Pandėlys	181	1591	1956	Panevėžyský	985
Panemunė	246	19. století	1968	Tauragėský	324
Panevėžys	136	1503	1791–1792	Panevėžyský	116 247
Pasvalys	182	konec 13. století	1946	Panevėžyský	8 562
Plungė	287	1567	1792	Telšiaiský	23 246
Priekulė	307	1. pol. 16. století	1946	Klaipėdský	1 690
Prienai	101	1502	1791	Kaunaský	11 131
Radviliškis	191	zač. 16. století	1924–1926	Šiauliaiský	19 883
Ramygala	146	13. století	1956	Panevėžyský	1 678
Raseiniai	178	1253	1792	Kaunaský	12 305
Rietavas	263	1253	1792	Telšiaiský	3 937
Rokiškis	155	1499	1924	Panevėžyský	16 118
Rūdiškės	41	1774	1958	Vilniuský	2 527
Salantai	311	1556	1950	Klaipėdský	1 887
Seda	304	zač. 16. století	1950	Telšiaiský	1 260
Simnas	128	1382	1626	Alytuský	1 940
Skaudvilė	212	1760	1950	Tauragėský	2 081
Skuodas	337	1253	1572	Klaipėdský	7 598
Smalininkai	200	konec 15. století	1946	Tauragėský	644
Subačius	165	1873	1958	Panevėžyský	1 122
Šakiai	164	1599	1. pol. 19. století	Marijampolský	6 605
Šalčininkai	46	1311	1956	Vilniuský	6 644
Šeduva	176	zač. 16. století	1654	Šiauliaiský	3 270
Šiauliai	213	1236	1713	Šiauliaiský	130 020
Šilalė	245	zač. 16. století	1952	Tauragėský	6 157
Šilutė	286	1511	1941	Klaipėdský	21 258
Širvintos	51	14. – 15. století	1950	Vilniuský	7 176
Švenčionėliai	97	1861	1939	Vilniuský	6 585
Švenčionys	84	13. – 14. století	1800	Vilniuský	5 658
Tauragė	230	1499	1924	Tauragėský	28 504
Telšiai	285	1450	1791	Telšiaiský	30 539
Trakai	27	13. – 14. století	konec 14. – zač. 15. století	Vilniuský	5 504
Troškūnai	126	1506	1956	Utenský	534
Tytuvėnai	203	konec 15. století	1956	Šiauliaiský	2 775
Ukmergė	72	13. – 14. století	1792	Vilniuský	28 006
Utena	96	1261	1924–1926	Utenský	33 086
Užventis	249	1527	1956	Šiauliaiský	844
Vabalninkas	176	1554	1795	Panevėžyský	1 225
Varėna	84	1413	1946	Alytuský	10 555
Varniai	253	1314	1417	Telšiaiský	1 310
Veisiejai	139	1501	1956	Alytuský	1 673
Venta	268	1966	1978	Šiauliaiský	3 221
Viekšniai	280	1253	1725	Telšiaiský	2 248
Vievis	37	1522	1950	Vilniuský	5 246
Vilkaviškis	161	zač. 16. století	1660	Marijampolský	13 102
Vilkija	131	1364	1792	Kaunaský	2 326
Vilnius	0	1323	1387	Vilniuský	541 278
Virbalis	174	1536	1593	Marijampolský	1 314
Visaginas	152	1975	1977	Utenský	28 438
Zarasai	145	15. století	1843	Utenský	8 001
Žagarė	259	1253	1924	Šiauliaiský	2 208
Žiežmariai	63	1348	1792	Kaunaský	3 852

Největší města dle počtu obyvatel

Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2024.

1. Vilnius – 605 270 obyv.
2. Kaunas – 304 210 obyv.
3. Klaipėda – 160 357 obyv.
4. Šiauliai – 112 581 obyv.
5. Panevėžys – 86 606 obyv.
6. Alytus – 51 353 obyv.
7. Marijampolė – 36 704 obyv.
8. Mažeikiai – 33 377 obyv.
9. Utena – 27 763 obyv.
10. Jonava – 26 838 obyv.

Seznamy měst podle hustoty obyvatelstva

Nejhustěji obydlená města v Litvě

1. Jonava – 3 201,0 obyv./km²
2. Mažeikiai – 2 869,0 obyv./km²
3. Kaunas – 2 221,0 obyv./km²
4. Marijampolė – 2 203,0 obyv./km²
5. Panevėžys – 2 153,0 obyv./km²
6. Utena – 2 115,0 obyv./km²
7. Klaipėda – 1 864,0 obyv./km²
8. Tauragė – 1 752,0 obyv./km²
9. Šiauliai – 1 426,0 obyv./km²
10. Alytus – 1 392,0 obyv./km²
11. Vilnius – 1 369,0 obyv./km²

Nejřidčeji obydlená města v Litvě

1. Neringa – 31,5 obyv./km²
2. Palanga – 222,9 obyv./km²
3. Visaginas – 495,3 obyv./km²

Mapy

Na mapě jsou větší města zvýrazněna větším písmem.

Správní dělení Litvy, klikací mapka s okresy

7 o.Alytus 1 2 3 Skuodas Kretinga o.Klaipėda Šilutė Mažeikiai Plungė Telšiai Rietavas Šilalė Tauragė Pagėgiai Jurbarkas o.Akmenė Joniškis o.Šiauliai 4 Kelmė Radviliškis Pakruojis Raseiniai Šakiai Vilkaviškis 6 8 9 Prienai 10 11 Marijampolė 12 Lazdijai o. Kaunas Kėdainiai Jonava Druski- ninkai Varėna Šalčininkai okr.     Vilnius Kaišiadorys Elektrėnai Širvintos Švenčionys Ukmergė 5 okr. Panevėžys Pasvalys Biržai Kupiškis Rokiškis Anykščiai Utena Zarasai Molėtai Ignalina Trakai Klaipėdský kraj Telšiaiský kraj Tauragėský kraj Šiauliaiský kraj Kaunaský kraj Panevėžyský kraj Utenský kraj Vilniuský kraj Marijampolský kraj Alytuský kraj Baltské moře Lotyšsko Bělorusko Polsko Kaliningradská oblast Kurský záliv

Poznámky

V roce 2001 bylo v Litvě 106 měst. Od té doby 3 bývalá města pozbyla status města a stala se městysy:

• 16. 12. 2002 Juodupė
• 25. 2. 2003 Kulautuva
• 8. 4. 2003 Tyruliai

Reference

1. Litevský Ústav statistiky [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-19. 
2. Údaje Ředitelství litevských silnic při Ministerstvu spojů.
3. Údaje Litevského institutu dějin.

Související články

• Seznam městysů v Litvě
• Seznam hradů a zámků v Litvě

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam měst v Litvě na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of cities in Lithuania na anglické Wikipedii.

Portály: Litva