Nobelova cena za literaturu (1907) doctor honoris causa from the University of Paris (1921) čestný doktor Štrasburské univerzity (1921) Lektorix (2009) společník Královské literární společnosti
Manžel(ka)
Caroline Starr Balestier (od 1892)
Děti
John Kipling[1] Elsie Bambridge[2][1] Josephine Kipling[3][1]
Rodiče
John Lockwood Kipling[1] a Alice MacDonald Kipling[1]
Příbuzní
Alice Macdonald Fleming[1] a John Kipling[1] (sourozenci) Catherine Pulleinová (bratranec)[4]
Rudyard Kipling se narodil v indickéBombaji jako syn malíře pracujícího pro britskou koloniální správu, dětství prožil v Indii, kam se po absolvování internátní školy v Anglii roku 1881 opět vrátil, protože vojenská kariéra mu byla uzavřena pro silnou krátkozrakost a studium na univerzitě bylo příliš nákladné. Stal se pomocníkem šéfredaktora anglických novin v Láhaur, kde mu otiskli první verše a krátké povídky. Přestože pak v Indii strávil pouhých sedm let, načerpal tu náměty pro svou nejlepší tvorbu.
V Londýně, kam se s manželkou roku 1896 přestěhoval, vydal své další romány, ale stále psal i poezii. Ve vlasti byl ceněn především jako básník opěvující mužnost a vlastenectví, jeho próza nebyla tak vyzdvihována. Čtenáře zaujal především cizokrajnou tematikou, popisem přírody a zvyků domorodců a pozoruhodným uměleckým jazykem. Přelom století pak znamenal vrchol jeho literárních úspěchů a roku 1907 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu„… s ohledem na pozorovací talent, originální představivost jakož i mužnou sílu idejí a umění kresby“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Třebaže Kipling psal až do počátku třicátých let, nedosáhl již předchozích úspěchů. Navíc těžce nesl smrt svého syna Johna na bojišti 1. světové války, jeho osud zachycuje film "Legenda o mém synovi". Po spisovatelově smrti na mozkovou mrtvici vyšla ještě jeho autobiografieSomething of Myself (1937).
V roce 1922, ve svých pozdních padesáti letech, byl svědkem nejvyššího rozmachu britského impéria, v němž žila čtvrtina světové populace a jehož území představovalo rovněž čtvrtinu světové rozlohy. Ve svých knihách zdůrazňoval výsadní postavení Angličanů jako příslušníků privilegovaného národa, jehož vyšší třída stojí jako nadřazená rasa na vrcholu světové společenské pyramidy.
Ve vztahu k Indům zobrazuje Brity jako velké bílé bratry s povinností vést je a učit, jak to popsal ve své básni Břímě bělochů (1899, The White Man's Burden). O domorodcích se v této básni nevyjadřoval příliš vlídně, takže byl později často označován za horlivého zastánce kolonialismu. George Orwell označil tento Kiplingův postoj za morálně necitlivý a esteticky nepřijatelný. Nikdo však Rudyardu Kiplingovi nemohl upřít talent velkého vypravěče.
Proslulá je jeho báseňIf z roku 1895, známá v českém přebásnění Otokara Fischera pod názvem Když…, ve které Kipling vystihl obraz a ideál mužných vlastností a požadavky na statečného člověka v životním zápase v přemáhání každodenních všelidských problémů.
Karikatura na Kiplingovu báseň Břímě bělochů (Life, 16. březen 1899)Obálka knihy Soldiers ThreeObálka knihy In Black and WhiteTitulní strana McClure's Magazine, kde vycházel na pokračování román Captains CourageousIlustrace ke knize Just So Stories
Plain Tales From the Hills (1888, Prosté povídky z hor), sbírka čtyřiceti krátkých povídek z Indie, ve kterých Kipling využil společenských anekdot i skutečných příběhů a dokázal je podat skutečně prostě, ale přitom se silným smyslem pro dramatičnost, humornost nebo naopak tragiku. Své živé, autentické, pozorovatelsky přesné a přitažlivé vyprávění prokládá autor vtipy a aforismy a stupňuje je až do působivé pointy. Avšak za demokratičností Kiplingova jazyka a námětů lpí přesvědčení, že jenom britské organizační a technické schopnosti mohou udržet na uzdě zaostalé domorodé obyvatelstvo Indie.
Soldiers Three (1888, Tři vojáci), sbírka povídek, česky pod názvem Tři mušketýři, některá dobrodružství ze života a činů pěšáků Terence Mulvaneyho, Stanleyho Ortherise a Johna Learoyda,
sbírky povídekIn Black and White (1888, Černé na bílém), The Story of the Gadsbys (1888, Příběh Gadsbyových), The Phantom Rickshaw (1888, Fantóm nosítek, česky též jako Přízraky), Under the Deodars1890, Hrobaři), Indian Tales1890, Obrázky z Indie).
The Light That Failed (1890, Světlo, které zhaslo), román s autobiografickými prvky,
The Naulahka (1892), česky pod názvem Náhrdelník maharadžů nebo Za kouzlem drahokamů, příběh Američana v Indii, napsáno společně s Charlesem Wolcottem Balestierem (1861 - 1891).
Many Inventions (1893, Fantasie), sbírka povídek, ve které vyšla mimo jiné povídka In the Rukh (Na okraji džungle nebo také V rukhu), která je prvním vydaným, ale chronologicky posledním příběhem Mauglího z Knih džunglí.
Captains Courageous (1896, Stateční kapitáni), dobrodružný román, líčí příběh patnáctiletého syna amerického milionáře, který se pro pohodlný život a peníze dostává na scestí a kterého zachrání tvrdý život plavčíka na rybářském škuneru, jemuž se musí z nutnosti podřídit.
The The Day's Work (1898, Denní práce), sbírka povídek,
Stalky & Co (1899, Stopka a spol.), humorná knížka, která s pochopením líčí bujaré příhody tří vynalézavých chlapců v anglické internátní škole,
Kim (1901, špionážní román, napínavý příběh irského sirotka vychovávaného tibetskýmlámou, který se zaplete do vyzvědačských praktik,
Just So Stories for Little Children (1902, Bajky i nebajky, česky též jako Příběhy jen tak), veselé, hravé a vynalézavé krátké exotické příběhy pro děti plné slovních hříček, které Kipling doprovodil vlastními ilustracemi, svědčícími o jeho pozoruhodném výtvarném talentu,
Puck of Pook's Hill (1906, Šotkova kouzla) a Rewards and Fairies (1910, Nová šotkova kouzla), pohádkově laděná dílka,
sbírky povídek s vojenskou tematikou A Diversity of Creatures (1917, Rozličné bytosti), The Graves of the Fallen (1919, Hroby padlých),
Strom spravedlnosti a jiná Šotkova kouzla, Josef R. Vilímek, Praha1928, překlad Pavla Moudrá, v tomto překladu vydalo tuto knihu toto nakladatelství ještě roku 1937.
.jpg)
.jpg)
