Narodil se v litevské vesnici, která tehdy patřila Rusku, ve vzdělané šlechtické rodině a dostal tradiční katolické vychování, s nímž se nikdy zcela nerozešel, s nímž se však později bolestně vyrovnával. Jeho otec, stavební inženýr, za války cestoval po stavbách v Rusku a rodina cestovala s ním. V letech 1929–1934 studoval práva na Vilenské univerzitě a roku 1931 navštívil Paříž, kde ho jeho strýc uvedl do četby švédského mystika E. Swedenborga. V tomtéž roce spoluzaložil „katastrofický“ avantgardní časopis Žagary. Po promoci a ročním stipedijním pobytu v Paříži působil v polském rozhlase ve Vilniusu, ve Varšavě a jako válečný zpravodaj v Rumunsku. Roku 1940 se vrátil do Vilniusu a přijal litevské občanství, ale po sovětské okupaci Litvy v červnu odjel do Varšavy, kde pracoval v knihovně. Po porážce Varšavského povstání roku 1944 se přestěhoval do Krakova. Vždycky se považoval za občana Polsko-litevské unie a byl hrdý na mnohonárodnostní charakter tohoto soustátí, což mu někteří polští nacionalisté vytýkali.
Po druhé světové válce Miłosz podporoval nový režim, protože soudil, že má povinnost se podílet na budování nového společenského a politického řádu. Působil v USA a v Paříži jako polský kulturní atašé, byl však vůči režimu stále skeptičtější. Koncem roku 1950 při návštěvě Varšavy mu policie odebrala pas, ale na nátlak významných osobností mohl v únoru 1951 odjet do Paříže, kde dostal politický azyl. Část polské emigrace ho přesto dlouho odmítala. Roku 1953 poprvé vyšla jeho Zotročená mysl, v níž na čtyřech anonymních postavách ukázal, čím stalinismus přitahuje spisovatele. Kniha měla velký úspěch a byla přeložena do mnoha jazyků.
Od roku 1989 navštěvoval Krakov, kam se roku 1993 přestěhoval a kde v roce 2004 zemřel. Jeho tělesné pozůstatky jsou uloženy po boku dalších polských velikánů v kryptě Kostela sv. Archanděla Michaela a sv. Stanislava na Skałce v Krakově.[3]
Velkou většinu svého díla napsal Milosz polsky, měl však velmi dobré překladatele do různých jazyků. Sám také hojně překládal z poezie anglické, americké, francouzské a španělské, vydal i překlady starozákonních biblických textů.
Poezie
Nieobjęta ziemia, dílo Czesława Miłosze
Vycházel z avantgardy a neoklasicismu, od 70. let je jeho poezie více meditativní.
Poema o vychladlém čase (1933) - debut s výraznými znaky katastrofismu
Tři zimy (1936) - předtucha válečného konfliktu
Záchrana (1945) - ve sbírce zachytil autor tragický osud národa
Traktát morální (1948) - sbírkou prolíná skeptické uvědomování si rozporuplnosti světa
Traktát poetický (1957) - hledá společenský a filozofický charakter současného století.
Estetický a filozofický rozměr mají i další sbírky:
Král Popiel (1962)
Kde vychází slunce a kdy zapadá (1974)
Hymnus o perle (1982)
Neobsáhnutelná Země (1984) - sbírka básní, překladů, citátů z básníků a filozofů.
Do krajiny dětství a mládí se vrací ve sbírkách:
Kroniky (1987)
Vzdálenější okolí (1991)
Na břehu řeky (1994)
Próza
Po své emigraci v padesátých letech se Milosz začal prosazovat jako esejista a prozaik.
Studie východoevropských totalitních systémů se objevují v dílech:
Zotročený duch (1953) - esej
Dobytí moci (1953) - román
Údolí Issy (1954) - v tomto románu se autor vrací do časů dětství, strávených v Litvě
Rodná Evropa (1959) - kniha esejů
Dějiny polské literatury (1969), anglicky pro studenty v USA
Soukromé závazky (1972) - esej
Země Ulro (1977) - esej
Překlady do češtiny
Hymnus o perle. Praha: MF 1992
Mapa času. Praha: Odeon 1990
Pejsek u cesty. Praha: MF 2000
Rodná Evropa. Olomouc: Votobia 1997
Saligia a jiné eseje. Brno: Barrister a Principal 2005
Svědectví poezie - šest přednášek o neduzích našeho věku. Praha: MF 1992
Svět: prosté básně. Zblov: Opus 2008
To. Praha: Paseka 2003
Traktáty a přednášky ve verších. Olomouc: Votobia 1996
↑ Uchwała Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 8 października 2010 r. w sprawie ustanowienia roku 2011 Rokiem Czesława Miłosza. (M.P. 2010 nr 74 poz. 929.). Isap.sejm.gov.pl [online]. 2010. Rok Czesława Miłosze (2011). Dostupné online.
Literatura
Balowski, M., Muryc, J., ed. Czesław Miłosz. Tradice – současnost – recepce. Materiály z mezinárodní vědecké konference uskutečněné v Ostravě ve dnech 16. – 17. října 2008 u příležitosti 50. výročí vydání Rodné Evropy Czesława Miłosze. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2009. 371 S. ISBN978-80-7368-686-4.
Franaszek, Andrzej. Miłosz. Biografia. Kraków: Wydawnictwo SIW "Znak", 2011. 1104 S. ISBN978-83-240-1614-3
(js).jpg)
