Krypta (přes lat. crypta z řec. krypté, franc. cryptes, skrytá chodba či kaple) je obvykle podzemní klenutá kaple pod kostelem, nebo chodba s galerií hrobů v katakombách[1], kde byli pohřbeni světci, panovníci či jiné významné duchovní nebo s církví spjaté osoby.
Dějiny
Krypta je klenutý a věřícím přístupný prostor pod kostelem nebo katedrálou, kde byl hrob světce, jemuž byl kostel zasvěcen. Později se v kryptách pohřbívali i biskupové nebo panovníci. Nejstarší zachované krypty pocházejí z raně křesťanských katakomb v Římě a další ze 6. století pod bazilikou sv. Petra v Římě, v severní Africe, také ve Španělsku). Kryptu může tvořit pouze malý prostor s hrobem světce pod hlavním oltářem.
V románské době měl kryptu každý větší kostel, nejčastěji pod kněžištěm (presbytářem). Někdy bylo kněžiště vyvýšené a krypta tak pod tzv. vysokým chórem tvořila poměrně vysoký prostor podzemní kaple, klenutý dvěma i více řadami sloupů (tzv. halová krypta). Krypty v 11.-13. století běžně sloužily jako pohřební kaple, kde se sloužily bohoslužby za tam pohřbené. Kostel této dispozice se nazývá podvojný[2].
V pozdně gotické době krypty mizí, někdy bývají nahrazovány karnerem. Objevují se opět v upravené podobě v baroku a později, a to jako běžně nepřístupné hrobky.
Obrázky
Krypta sv. Antolína v Palencii
Na obrázku vpravo je nejstarší část vizigótské krypty z 2. poloviny 7. století v katedrále v Palencii v severozápadním Španělsku, kde je pohřben místní patron, mučedník sv. Antolín, nebo sv. Antonín z Pamiers). Při přestavbách v 11. a 12. století byla krypta rozšířena, takže vznikl podzemní kostel, část s hrobem světce ale byla zachována.
Krypta v Bayeux (Normandie)
Na druhém obrázku je klasická románská halová krypta pod katedrálou v Bayeux v severní Francii (Normandie), vystavěná za Viléma Dobyvatele a posvěcená roku 1077.
