Rosarium Virginis Mariae (česky Růženec Panny Marie) je apoštolský list papeže Jana Pavla II. ze 16. října 2002 o jedné z forem zbožnosti v katolické církvi, modlitbě růžence.
Papež adresoval dopis o růženci biskupům, kněžím, jáhnům, řeholníkům, řeholnicím a všem věřícím. Ve třech kapitolách, kterým předchází úvod, Jan Pavel II. připomněl učení katolické církve o modlitbě růžence.
V úvodu papež zdůraznil, že růženec, k jehož recitaci po staletí vybízel učitelský úřad církve, má sice mariánský charakter, ale přesto je to modlitba zcela kristocentrická. Je jako shrnutí evangelijního poselství. Ve velmi osobním vyznání Jan Pavel II. zdůraznil, že růženec ho provází od dětských let a ani jako papež se ho nepřestává modlit. Ve třetím bodě dokumentu bylo období od října 2002 do října 2003 vyhlášeno Rokem růžence. V následujících odstavcích se autor zabývá námitkami vznášenými proti této formě modlitby (forma špatně přijímaná mladými lidmi, její mariánský charakter, růženec jako překážka ekumenismu), zdůrazňuje její důležité místo v kontemplativním životě, upozorňuje na potřebu modlit se za mír a za rodinu a zmiňuje také významné osobnosti v dějinách církve, které sehrály významnou roli při prosazování růžence a rozvoji katolické nauky (Lev XIII., známý jako „papež růžence“, Ludvík Maria Grignion de Montfort, Bartoloměj Longo, Pio z Pietrelciny a další).[1]
První kapitola nazvaná Kontemplovat Krista s Marií podává katolický teologický výklad, obohacený četnými biblickými citáty, o roli, kterou Panna Maria hraje ve formaci modlitby a kontemplace jako vzor a průvodce. Růženec podle papeže vyžaduje, aby se člověk modlil v rytmu tiché modlitby a pomalého rozjímání; má si připomínat Krista s Marií, učit se Kristu od Marie a připodobňovat se Kristu s Marií. Prosit Krista s Marií má vyústit v odvahu hlásat evangelium s Marií (č. 12-17).[1]
Druhá kapitola s názvem Tajemství Kristova, tajemství Matky vnesla do praxe modlitby novum, pokud jde o její obsah. Papež s odkazem na názor přijatý v Tradici, že růženec je „shrnutím evangelia“, navrhl, aby byl kromě dosud recitovaných radostných, bolestných a slavných tajemství zaveden zvyk rozjímat o tajemstvích světla, aby bylo možné ještě lépe kontemplovat tajemství Kristova života. Tento „vhodný doplněk“, jak jej nazývá, zavedl praxi rozjímání pěti nových tajemství – mysteria lucis neboli tajemství světla:
Když papež hovořil o Mariině zvláštní "cestě", vybízel k hlubšímu poznání „tajemství Boha – tedy Krista“ (č. 18–25).
Do třetí kapitoly nazvané Pro mě žít je Kristus Jan Pavel II. zařadil své úvahy o růženci jako metodě modlitebního rozjímání. S odkazem na evangelijní perikopu o setkání svatého Petra se Zmrtvýchvstalým Kristem na břehu Genezaretského jezera[3] papež zdůraznil, že „k pochopení růžence je třeba vstoupit do psychologické dynamiky vlastní lásce“. Opakování slov lásky má vést k rozvoji postoje lásky srdcem a životem. V následujících částech této kapitoly jsou uvedeny poznámky k: způsobům, jak zlepšit modlitbu růžence, ohlašování jednotlivých tajemství, chvílím ticha, modlitbě Otče náš, desátkům Zdrávasů, trinitární doxologii, závěrečným střelným modlitbám, modlitebním růžencům, které věřící používají, tzv. korunkám a hodinkám pro modlitbu růžence (č. 26–38).[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosarium Virginis Mariae na polské Wikipedii.
Emilia Wojtyła (matka) • Karol Wojtyła (otec) • Raný život • Papežské konkláve • Pokus o atentát • Smrt a státní pohřeb (hodnostáři) • Beatifikace a kanonizace
Omluvy • Kreovaní kardinálové • Osoby prohlášené za ctihodné • Beatifikovaní • Kanonizovaní • Papežská mediace při konfliktu na lodi Beagle • Pastorační návštěvy (Irsko • Nikaragua • Spojené království) • Světový den nemocných • Světový den mládeže
Východní pravoslavná církev • Judaismus
Abbà Pater • Kritika • Rodinný dům (historický dům) • Zdraví • Nadace Jana Pavla II. • Pomníky • Totus tuus
Aperite Portas Redemptori (1983) • Incarnationis mysterium (1998)
Sapientia Christiana (1979) • Magnum Matrimonii Sacramentum, Ut sit (1982) • Sacrae disciplinae leges (1983) • Divinus Perfectionis Magister, Spirituali militum curae (1986) • Pastor bonus (1988) • Ex corde Ecclesiae (1990) • Fidei Depositum (1992) • Universi Dominici gregis (1996) • Ecclesia in Urbe (1998)
Redemptor hominis (1979) • Dives in misericordia (1980) • Laborem exercens (1981) • Slavorum apostoli (1985) • Dominum et vivificantem (1986) • Redemptoris Mater (1987) • Sollicitudo rei socialis (1987) • Redemptoris missio (1990) • Centesimus annus (1991) • Veritatis splendor (1993) • Evangelium vitae (1995) • Ut unum sint (1995) • Fides et ratio (1998) • Ecclesia de Eucharistia (2003)
Catechesi tradendae (1979) • Familiaris consortio (1981) • Redemptionis donum (1984) • Reconciliatio et paenitentia (1984) • Christifideles laici (1988) • Redemptoris custos (1989) • Pastores dabo vobis (1992) • Ecclesia in Africa (1995) • Vita consecrata (1996) • Una speranza nuova per il Libano (1997) • Ecclesia in America (1999) • Ecclesia in Asia (1999) • Ecclesia in Oceania (2001) • Ecclesia in Europa (2003) • Pastores gregis (2003)
Dominicae cenae (1980) • Salvifici doloris (1984) • Mulieris dignitatem (1988) • Ordinatio sacerdotalis (1994) • Tertio millennio adveniente (1994) • Dopis ženám (1995) • Laetamur magnopere (1997) • Novo millennio ineunte (2001) • Misericordia Dei (2002) • Rosarium Virginis Mariae (2002) • Il rapido sviluppo (2005)
Il dono disinteressato (1994)
Familia a Deo Instituta (1981) • Tredecim Anni (1982) • Recognito Iuris Canonici Codice (1984) • Dolentium Hominum (1985) • Quo Civium Iura (1987) • Sollicita Cura (1987) • Decessores Nostri (1988) • Iusti Iudicis (1988) • Ecclesia Dei (1988) • Istituzione dell'Ufficio del Lavoro della Sede Apostolica (ULSA) (1989) • Europae Orientalis (1993) • Inde a Pontificatus (1993) • Socialium Scientiarum (1994) • Vitae Mysterium (1994) • Statuto definitivo dell'Ufficio del Lavoro della Sede Apostolica (1994) • Stella Maris (1997) • Ad tuendam fidem (1998) • Apostolos Suos (1998) • Inter Munera Academiarum (1999) • Spes Aedificandi (1999) • Proclamazione di San Tommaso Moro a Patrono dei Governanti e dei Politici (2000) • La nuova Legge fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (2000) • Sacramentorum sanctitatis (2002) • Misericordia Dei (2002) • Affida alla Congregazione dei Legionari di Cristo la cura e gestione del Pontificio Istituto Notre Dame of Jerusalem Center (2004)
Reforma Kodexu kanonického práva (1983) • Quattuor abhinc annos (1984) • Kodex kánonů východních církví (1990) • Katechismus katolické církve (1. návrh: 1992, konečná podoba: 1997) • Vzpomínáme: Rozjímání o šoa (1998) • Dominus Iesus (2000)
Láska a odpovědnost (1960) • Překročit práh naděje (1994) • Paměť a identita (2005)
Před klenotnictvím (1960) • Teologie těla (1979–1984) • „Římský triptych“ (2003) • Testament (2005)
Papežský koncert k památce šoa (1994) • Politické názory • Křížová cesta (1991)
Katolická univerzita Jana Pavla II. v Lublinu • Institut Jana Pavla II. ve Washington, D.C. • Seminář minor Jana Pavla II. v Antipolo (Filipíny) • Velká katolická univerzita Jana Pavla II. v Escondido (Kalifornie) • Papežská univerzita Jana Pavla II. v Krakově • Vysoká škola pedagogická Jana Pavla II. v Puduččéri (Indie)
Letiště Karola Wojtyły v Bari (Itálie) • Letiště Jana Pavla II. v São Miguel (Portugalsko) • Mezinárodní letiště Jana Pavla II. v Krakově (Polsko)
El Puente del Papa v Monterrey (Mexiko) • Most Jana Pavla II. v Puławách (Polsko) • Most Jana Pavla II. v Chile • Most Jana Pavla II. v Gdaňsku (Polsko)
Kulturní centrum Jana Pavla II. ve Washingtonu, DC • Poloostrov Jana Pavla II. • Centrum nové evangelizace Nadace Jana Pavla II. (Denver) • Nadace Jana Pavla II. pro výzkum a léčbu na Katolické univerzitě Nejsvětějšího Srdce (Itálie) • Muzeum Jana Pavla II. a primase Wyszyńského • Park Jana Pavla II. v Massachusetts
Papež Jan Pavel II. • Papežská honička • Nemějte strach: Život papeže Jana Pavla II. • Papežova toaleta • Devět dní, které změnily svět
Papež Jan Pavel II. • Karol: Muž, který se stal papežem • Karol: Papež, člověk • Při hledání papežových dětí
Planeta žije... nechte ji žít! • Red Rabbit • Papežovy děti • Krédo: Jan Pavel II.