Divinus perfectionis Magister je apoštolská konstituce vyhlášená papežem Janem Pavlem II. 25. ledna 1983, kterou byl upraven proces kanonizace v katolické církvi spolu s dokumentem Normae servandae in inquisitionibus ab episcopis faciendis in causis sanctorum. Název dokumentu je odvozen od jeho prvních slov, která v češtině znamenají Božský učitel a vzor dokonalosti.
Až do Druhého vatikánského koncilu byl postup katolické církve při kanonizaci striktně rozdělen mezi dva extrémy. Při beatifikaci existovaly prakticky dva procesy, z nichž první rozvíjel diecézní biskup předsedající řádnému tribunálu, který jednal svým jménem. Druhý byl výhradně v rukou Apoštolského stolce.
V novém kanonizačním procesu byl revidován akt blahořečení, který stanovil, že se zkoumají dva zázraky, které jsou nutné pro kanonizaci kandidáta. Závěr nového procesu podepsal papež.[1]
S obnovou, kterou koncil přinesl ve všech oblastech církve, byly kompetence bývalé Posvátné kongregace pro obřady, která byla zodpovědná za dohled nad kanonizačními procesy,[2] převedeny na Kongregaci pro bohoslužbu a kázeň svátostí a na Kongregaci pro kauzy svatých, která se od roku 1969 věnuje dohledu nad těmito procesy. Pro druhou jmenovanou kongregaci bylo zapotřebí nových předpisů, které byly diktovány apoštolskou konstitucí Divinus perfectionis Magister papeže Jana Pavla II. vyhlášenou 25. ledna 1983.
Apoštolská konstituce je rozdělena na úvod a tři kapitoly. V úvodu papež Jan Pavel II. podal historický přehled kanonizačního procesu v katolické církvi a stanovil, že je třeba dodržovat normy popsané v následujících třech kapitolách: první hovoří o úloze diecézních biskupů, druhá popisuje úkoly Posvátné kongregace pro kauzy svatých a třetí představuje její způsob práce.[3]
Obecně Divinus perfectionis Magister obsahuje nové normy potřebné pro kanonizační proces. Zdůrazňuje skutečnost, že diecéznímu biskupovi jsou svěřeny základní prvky procesu: zkoumání života světce, jeho spisů (ať už knih, dopisů nebo deníků), jeho ctností a zázraků. Biskup shromažďuje dokumenty, které se předkládají Svatému stolci.
Kongregace pro kauzy svatých přezkoumá dokumentaci, a pokud u kandidáta neshledá nic, co by odporovalo křesťanské víře, a posoudí ho jako vhodného ke kanonizaci, předá rozhodnutí papeži. Podle nových předpisů je blahoslavený osvobozen od požadavku na nové zázraky.[3]
Proces kanonizace kandidáta, který zemřel v pověsti svatosti, byl mnohem rychlejší než starý proces, jak ukazuje počet svatých kanonizovaných během pontifikátu Jana Pavla II. a po něm. Je jich více než svatých kanonizovaných za více než tisíc pět set let historie.
Nechyběla kritika ze strany nekatolíků i katolíků. Z nich je třeba vyzdvihnout Kennetha Woodwarda, který ve své knize The Making of Saints („Továrna na svaté“) kritizoval nový kanonizační proces, protože mohl ignorovat nedostatečnou univerzálnost některých světců. Woodward ve své knize také uvedl, že s tímto novým postupem nesouhlasil ani Joseph Ratzinger, budoucí Benedikt XVI:[4]
Na druhé straně Kněžské bratrstvo svatého Pia V. ujišťovalo, že proces podle nových norem je příliš slabý, protože „je mnohem méně náročný, pokud jde o záruky požadované od církevních osob, takže Boží pomoc zajišťuje neomylnost kanonizace, a ještě více absenci faktického omylu při blahořečení“.[1]
Kardinál José Saraiva Martins při prezentaci instrukce Sanctorum Mater upřesnil, že proces kanonizace „nesmí být zahájen, pokud není na základě nezvratných důkazů zjištěno, že Boží služebník, jehož se daná kauza týká, se těší hodnocení svatosti nebo mučednictví u značného počtu věřících, kteří se k němu obracejí ve svých modlitbách a připisují jeho přímluvě milosti a dobrodiní“. Tato instrukce reagovala na některé kritiky, kteří považovali právní předpisy vyhlášené Janem Pavlem II. za nepřesné. Podle Saraivy nový dokument Sanctorum Mater, schválený Benediktem XVI. zdůraznil přísnost celého procesu.[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divinus perfectionis Magister na italské Wikipedii.
Emilia Wojtyła (matka) • Karol Wojtyła (otec) • Raný život • Papežské konkláve • Pokus o atentát • Smrt a státní pohřeb (hodnostáři) • Beatifikace a kanonizace
Omluvy • Kreovaní kardinálové • Osoby prohlášené za ctihodné • Beatifikovaní • Kanonizovaní • Papežská mediace při konfliktu na lodi Beagle • Pastorační návštěvy (Irsko • Nikaragua • Spojené království) • Světový den nemocných • Světový den mládeže
Východní pravoslavná církev • Judaismus
Abbà Pater • Kritika • Rodinný dům (historický dům) • Zdraví • Nadace Jana Pavla II. • Pomníky • Totus tuus
Aperite Portas Redemptori (1983) • Incarnationis mysterium (1998)
Sapientia Christiana (1979) • Magnum Matrimonii Sacramentum, Ut sit (1982) • Sacrae disciplinae leges (1983) • Divinus Perfectionis Magister, Spirituali militum curae (1986) • Pastor bonus (1988) • Ex corde Ecclesiae (1990) • Fidei Depositum (1992) • Universi Dominici gregis (1996) • Ecclesia in Urbe (1998)
Redemptor hominis (1979) • Dives in misericordia (1980) • Laborem exercens (1981) • Slavorum apostoli (1985) • Dominum et vivificantem (1986) • Redemptoris Mater (1987) • Sollicitudo rei socialis (1987) • Redemptoris missio (1990) • Centesimus annus (1991) • Veritatis splendor (1993) • Evangelium vitae (1995) • Ut unum sint (1995) • Fides et ratio (1998) • Ecclesia de Eucharistia (2003)
Catechesi tradendae (1979) • Familiaris consortio (1981) • Redemptionis donum (1984) • Reconciliatio et paenitentia (1984) • Christifideles laici (1988) • Redemptoris custos (1989) • Pastores dabo vobis (1992) • Ecclesia in Africa (1995) • Vita consecrata (1996) • Una speranza nuova per il Libano (1997) • Ecclesia in America (1999) • Ecclesia in Asia (1999) • Ecclesia in Oceania (2001) • Ecclesia in Europa (2003) • Pastores gregis (2003)
Dominicae cenae (1980) • Salvifici doloris (1984) • Mulieris dignitatem (1988) • Ordinatio sacerdotalis (1994) • Tertio millennio adveniente (1994) • Dopis ženám (1995) • Laetamur magnopere (1997) • Novo millennio ineunte (2001) • Misericordia Dei (2002) • Rosarium Virginis Mariae (2002) • Il rapido sviluppo (2005)
Il dono disinteressato (1994)
Familia a Deo Instituta (1981) • Tredecim Anni (1982) • Recognito Iuris Canonici Codice (1984) • Dolentium Hominum (1985) • Quo Civium Iura (1987) • Sollicita Cura (1987) • Decessores Nostri (1988) • Iusti Iudicis (1988) • Ecclesia Dei (1988) • Istituzione dell'Ufficio del Lavoro della Sede Apostolica (ULSA) (1989) • Europae Orientalis (1993) • Inde a Pontificatus (1993) • Socialium Scientiarum (1994) • Vitae Mysterium (1994) • Statuto definitivo dell'Ufficio del Lavoro della Sede Apostolica (1994) • Stella Maris (1997) • Ad tuendam fidem (1998) • Apostolos Suos (1998) • Inter Munera Academiarum (1999) • Spes Aedificandi (1999) • Proclamazione di San Tommaso Moro a Patrono dei Governanti e dei Politici (2000) • La nuova Legge fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (2000) • Sacramentorum sanctitatis (2002) • Misericordia Dei (2002) • Affida alla Congregazione dei Legionari di Cristo la cura e gestione del Pontificio Istituto Notre Dame of Jerusalem Center (2004)
Reforma Kodexu kanonického práva (1983) • Quattuor abhinc annos (1984) • Kodex kánonů východních církví (1990) • Katechismus katolické církve (1. návrh: 1992, konečná podoba: 1997) • Vzpomínáme: Rozjímání o šoa (1998) • Dominus Iesus (2000)
Láska a odpovědnost (1960) • Překročit práh naděje (1994) • Paměť a identita (2005)
Před klenotnictvím (1960) • Teologie těla (1979–1984) • „Římský triptych“ (2003) • Testament (2005)
Papežský koncert k památce šoa (1994) • Politické názory • Křížová cesta (1991)
Katolická univerzita Jana Pavla II. v Lublinu • Institut Jana Pavla II. ve Washington, D.C. • Seminář minor Jana Pavla II. v Antipolo (Filipíny) • Velká katolická univerzita Jana Pavla II. v Escondido (Kalifornie) • Papežská univerzita Jana Pavla II. v Krakově • Vysoká škola pedagogická Jana Pavla II. v Puduččéri (Indie)
Letiště Karola Wojtyły v Bari (Itálie) • Letiště Jana Pavla II. v São Miguel (Portugalsko) • Mezinárodní letiště Jana Pavla II. v Krakově (Polsko)
El Puente del Papa v Monterrey (Mexiko) • Most Jana Pavla II. v Puławách (Polsko) • Most Jana Pavla II. v Chile • Most Jana Pavla II. v Gdaňsku (Polsko)
Kulturní centrum Jana Pavla II. ve Washingtonu, DC • Poloostrov Jana Pavla II. • Centrum nové evangelizace Nadace Jana Pavla II. (Denver) • Nadace Jana Pavla II. pro výzkum a léčbu na Katolické univerzitě Nejsvětějšího Srdce (Itálie) • Muzeum Jana Pavla II. a primase Wyszyńského • Park Jana Pavla II. v Massachusetts
Papež Jan Pavel II. • Papežská honička • Nemějte strach: Život papeže Jana Pavla II. • Papežova toaleta • Devět dní, které změnily svět
Papež Jan Pavel II. • Karol: Muž, který se stal papežem • Karol: Papež, člověk • Při hledání papežových dětí
Planeta žije... nechte ji žít! • Red Rabbit • Papežovy děti • Krédo: Jan Pavel II.