PROFILBARU.COM

Rimini
Poloha
Souřadnice	44°3′ s. š., 12°34′ v. d.
Nadmořská výška	5 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
Region	Emilia-Romagna
Provincie	Rimini
	Rimini
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	134 km²
Počet obyvatel	150 576 (2018)
Hustota zalidnění	1 123,7 obyv./km²
Správa
Vznik	268 př. n. l.
Oficiální web	www.comune.rimini.it
Telefonní předvolba	+ 541
PSČ	47900
Označení vozidel	RN
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rimini je italské město na pobřeží Jaderského moře v regionu Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží 10 km severovýchodně od San Marina, 240 km severně od Říma. Ke 31. prosinci 2018 zde žilo přes 150 000 obyvatel a patřilo mezi 30 největších italských měst.

Charakter města

Jde o největší přímořské turistické letovisko Itálie^[1] a jedno z největších v Evropě (hlavně díky turistům z Německa a dalších středoevropských zemí). Spolu s několika dalšími městy v okolí vytváří dlouhý pás městské krajiny. Centrum města tvoří turisticky pozoruhodné stavby několika období od Římské říše, přes gotiku a renesanci až po hotely belle epoque a konstruktivismu. Nedaleko města se také nachází stát San Marino.

Historie

Od počátku do renesance

Osídlení na území města sahá do pravěku. V době železné, asi od 10. století př. n. l. bylo střediskem Villanovské kultury, kterou vystřídali Keltové, Etruskové a po nich Římané. Historik Strabón ve své Geographice podal první písemné zprávy o založení a rozvoji města kmene Umbrů, které patřilo do svazku svobodných etruských měst. V roce 286 př. n. l. převzali správu města Římané, tehdy čítalo na 6000 kolonistů. Při ústí řeky do moře založili přístav Ariminum. Za další urbanistické proměny město vděčí císařům Tiberiovi a Juliu Caesarovi, který je dal vydláždit a rozšířit o svou čtvrť. Již v roce 313 se zde zformovala silná křesťanská komunita v čele s římským knězem svatým Gaudenciem, který byl roku 332 zvolen prvním biskupem z Rimini; roku 359 se zde konal církevní koncil, který svolal císař Konstantin II.. Zásadní proměnou město prošlo počátkem renesance za vlády rodiny Malatestů. Sigismondo Pandolfo Malatesta v polovině 15. století vybudoval na jihovýchodním okraji města vodní hrad Castel Sismondo, do jehož opevnění zasadil antické hradební zdi včetně dvou bran a dal dostavět katedrálu s vlastní kaplí.

Od novověku do současnosti

Středověkou a renesanční měšťanskou architekturu, zejména domy těžce postihla série zemětřesení z let 1672, 1786, 1785 a 1916. Své stopy zde zanechalo i období ustavení republiky (Reppublica cisalpina) za Napoleona roku 1797. Počátky turistického ruchu bývají datovány do roku 1843, kdy byl založen první hotel a následovala další letoviska. Významné rozšíření počtu turistů přineslo prodloužení železniční trati Rimini-Ancona v roce 1861. V témže roce zdejší účastníci národně osvobozeneckého boje, vyhlásili Rimini za součást nového Italského království.

K zatím poslednímu vážnému poškození města došlo během druhé světové války při bombardování Adriatického pobřeží a při osvobozeneckých bojích v září 1944. Na památku tří hrdinů těchto bojů bylo pojmenováno Náměstí tří mučedníků (Piazza Tre Martiri).

Památky

Most : Ponte di Augusto - z období římské antiky se zachovaly základy různých staveb. Nejlépe z nich římský most, který se klenul přes řeku Mareschii a mořskou zátoku. Pochází z 1. století n. l. (pravděpodobně z období vlády císaře Tiberia). Až do 90. let 20. století se běžně užíval pro dopravu, nyní je vyhrazen pro pěší.
Augustova brána: Arco di Augusto – stojí na jižním okraji starověkého města, kudy se vcházelo do města a do hradu; na ní navazovala hlavní antická cesta města (Via principalis) k náměstí, na protější straně mířící k Tiberiovu mostu. Brána a části hradeb byly zakomponovány do fortifikace hradu, z té doby je renesanční cimbuří s tzv. vlaštovčími ocasy.
Fórum: Piazza di Tre martiri – na obdélném půdorysu založili Římané na křižovatce dvou hlavních cest města, ve středověku bylo částečně přestavěno a přizpůsobeno novým poměrům (tržnice a přívod vody na její čištění, radnice).
Socha Julia Caesara: bronz, kopie římské helénské práce z 1. století př. n. l.
Hrad: Castel Sismondo – renesanční stavba z poloviny 15. století, do jehož opevnění byl zasazeny antické hradební zdi včetně dvou bran. V 19. století byl ubourán vnější prstenec hradeb
Dóm: Tempio Malatestiano – gotický kostel s raně křesťanskými základy přestavěl v renesančním slohu architekt Leon Battista Alberti, její fasáda patří k nejstarším příkladům renesančního slohu v chrámové architektuře. Interiér: krucifix na hlavním oltáři Giotto, fresky Piero della Francesca, pohřební kaple Sigismonda Malatesty a jeho manželky Isotty degli Atti.
Kašna s piniovou šiškou: Fontana della Pigna – renesanční mramorová stavba z roku 1543; sochař Giovanni da Carrara; v 17. století byla piniová šiška nahrazena sochou sv. Pavla, kterou odstranili restaurátoři v roce 1807 a rekonstruovali původní šišku.

Galerie

Tiberiův most
Socha Julia Caesara
Hodinová věž
Dóm
Augustova brána
Kašna s piniovou šiškou
Náměstí Tří mučedníků
Panorama

Kultura

Režisér Federico Fellini (1920–1993) byl zdejším rodákem a natočil o městě svého dětství autobiografický snímek Amarcord, zasazený do atmosféry Rimini v polovině 30. let 20. století, z reálií v něm je představen např. Grand Hotel.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti

Gozzio Battaglia (1270-1348) – biskup, kardinál a právník, osobnost na papežském dvoře v Avignonu
Agostino di Duccio (1418–um 1481), sochař
Antonio Draghi (1634–1700), hudební skladatel
Federico Fellini (1920–1993), režisér
Hugo Pratt (1927–1995), kreslíř komiksů

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ Historie a statistika do roku 2015[1] Archivováno 24. 3. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rimini na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
https://www.paesionline.it/italia/guida-rimini (průvodce italsky)
https://www.riminiturismo.it/en/visitors/discover-area/routes-and-tours Archivováno 27. 1. 2020 na Wayback Machine. (průvodce anglicky, italsky nebo rusky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.