Způsob artikulace: ražená souhláska (ploziva). Vytváří se pomocí závěru (okluze), který brání proudění vzduchu a je na posléze uvolněn, čímž vzniká zvukový dojem - od toho též označení závěrová souhláska (okluziva).
Místo artikulace:retroflexní souhláska. Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem. Špička jazyka je obrácena směrem dozadu (dochází k prohnutí jazyka). Nedochází k přiblížení hřbetu jazyka k tvrdému patru jako u ɲ.
Ve švédštině se takto vyslovuje psané rn. Tato skupina se nikdy nevyskytuje na začátku slova, avšak k výslovnosti této hlásky v hovorovém stylu dochází i při setkání /r/ + /n/ na hranici slov.
Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA, které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně. Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje znělou souhlásku. Šedá pole označují pulmonické artikulace, které jsou považovány za nerealizovatelné.
