Ejektivní souhláska je neznělá souhláska, která při řeči vzniká simultánním uzavřením hlasivek. Ve fonologii konkrétního jazyka ejektiva mohou kontrastovat s aspirovanými souhláskami.
Ejektivy používá asi 20 % jazyků na světě.[1] Velmi často se vyskytují v jazycích severozápadní části Severní Ameriky a často také v západních částech severní a Jižní Ameriky. Běžné jsou rovněž ve východní a jižní Africe a v kavkazských jazycích. V ostatních jazycích se vyskytují jen výjimečně.
Zaznamenávání v IPA
V IPA se ejektiva zapisují příslušným symbolem odpovídající neejektivní souhlásky s přidaným apostrofem.
| Souhlásky |
|
|
|
Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA, které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně.
Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje znělou souhlásku. Šedá pole označují pulmonické artikulace, které jsou považovány za nerealizovatelné. |
|
|
| Viz též: IPA • Samohlásky |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ejective consonant na anglické Wikipedii.
- ↑ Ladefoged 2005, s. 148.
Literatura
- LADEFOGED, Peter. Vowels and Consonants. 2. vyd. Blackwell, 2005. ISBN 0631214119.
