Nemoc pochází ze Severní Ameriky, v průběhu 19. století se pravděpodobně s balastní vodou z lodní dopravy a následně se zavlečenými druhy amerických raků objevila v Evropě a zde se začala rychle šířit. Na přelomu 19. a 20. století způsobila v Evropě vyhynutí značné části do té doby velmi početných račích populací a i v současnosti patří k velmi významným negativním faktorům ovlivňujícím výskyt původních raků.
Jako přenašeči u ní figurují především zavlečené severoamerické druhy raků z čeledi Cambaridae.
Rozšíření, přenašeči, oběti
Nemoc byla původně omezena na severoamerický kontinent, v polovině 19. století se ale objevila v Evropě a zde se začala rychle šířit. V řadě evropských zemí, včetně České republiky, způsobila obrovskou decimaci domácích raků rodu Astacus a Austropotamobius, neboť ti jsou vůči ní velice citliví. Situaci ještě zhoršuje šíření do Evropy zavlečených amerických druhů raků, kteří jsou vůči původci imunní a působí tedy jako jeho přenašeči.[1]
Česká republika
Do českých zemí pronikla nemoc někdy v průběhu 19. století, patrně přenesená rybami,[2] a někdy na počátku 20. století doslova zmasakrovala domácí druhy raků (rak říční, rak kamenáč), které přivedla na pokraj vyhynutí. V současné době tvoří původní druhy pouze zlomek české račí populace, kterou ovládly zavlečení rak signální a rak pruhovaný, vyznačující se větší rozmnožovací schopností[3] a vysokou odolností k račímu moru, jehož jsou bezpříznakoví přenašeči.[4] Obětí račího moru se stává i rak bahenní, zavlečený do Česka z východní Evropy.[5]
Na podzim 2011 byl račí mor potvrzen na Litavce na Příbramsku, kde začal decimovat zdejší populaci raků.[6]
Průběh nemoci
Plíseň parazituje jen na racích. Zatímco severoameričtí raci z čeledí Astacidae a Cambaridae jsou vůči nemoci imunní, u evropských raků z čeledi Astacidae, východoasijských raků z čeledi Cambaridae a všech raků z čeledi Parastacidae propuká račí mor plnou silou. Napadá jejich nervovou soustavu, paralyzuje je, případně způsobuje křeče, při kterých si až ulamují končetiny. Umírající potácející se jedince lze snadno nalézt i ve dne (normálně je rak noční živočich a ve dne je zalezlý). Nemoc je takřka stoprocentně smrtelná.[5]
K přenosu dochází ve vodě a bahně – spory se šíří ze svlečeného krunýře či mrtvého raka, celé roky mohou přežívat v klidovém stádiu v bahně. Spory a choroba jsou diagnostikovány analýzou DNA, která se v Česku provádí pouze v Praze.[5]