Povodně ve střední Evropě v květnu 2010 začaly večer 16. května, kdy se začaly zvedat hladiny řek hlavně na severní Moravě a ve Slezsku. V tomto období postihly povodně i Polsko, Slovensko a Maďarsko.
Druhý den 17. května musela být evakuována nemocnice v Bohumíně, kde voda zatápěla sklepy a město čekalo stoletou vodu.[1] Z nemocnice bylo evakuováno 160 lidí a její plný provoz byl obnoven 19. května.[2] Všechny přístupové cesty z české strany do Karviné byly zatopeny nebo uzavřeny. Po dlouhém a vydatném dešti, kdy se začaly srážkové úhrny blížit celoročnímu maximu nejsušších českých oblastí, se vylily z koryt řeky Olše, Odra, Bečva, Morava a další; mnohde se situace začala nápadně přibližovat stavu z počátku července 1997. V okolí Těšína došlo k zvýšení hladiny některých přehrad (např. Těrlicko).
Povodňové naplaveniny na hlásném profilu Ostrava na Ostravici
Hladiny řek v Moravskoslezském kraji 19. května výrazně klesly, ale např. část Karviné a několik okolních obcí bylo stále pod vodou.[2] V oblastech, kde už voda opadla, docházelo k řadě sesuvů půdy. V obci Kunčičky u Bašky v okrese Frýdek-Místek nevydržel prostřední pilíř mostu přes řeku Ostravici a vyhnul se o 30 cm. Most byl uzavřen. Na mnoha místech se objevovaly sesuvy půdy. Jen v Moravskoslezském kraji bylo k 28. květnu zaznamenáno na 60 sesuvů.[6]
S postupným klesáním hladin řek na severovýchodní Moravě, se postupně začaly zvedat hladiny na jižní Moravě v povodí řeky Moravy. Zde však voda nenapáchala žádné výrazné škody.[7]
Politika
V souvislosti s celou událostí se některé politické strany rozhodly přerušit v postižených oblastech intenzivní a dlouho probíhající předvolební kampaň k parlamentním volbám v červnu 2010 a věnovat peníze na pomoc postiženým oblastem; škody v oblastech okolo řek totiž dosáhly již v prvních dnech několika desítek milionů korun.
24. května vyhlásila místopředsedkyně Parlamentu ČRMiroslava Němcová stav legislativní nouze, který umožnil parlamentu zrychlené jednání o vydání státních dluhopisů na úhradu povodňových škod, které navrhla vláda.[8] Dluhopisy ve výši 3 miliard Kč schválili poslanci 27. května.
Už 17. května začaly hladiny řek na východě postupně klesat. Ale silný vítr, který lámal stromy, a vytrvalý déšť zvednul hladiny řek na severovýchodě země.[10] V obci Bukovce u Humenného strhla voda most a na řece Hornádu se pod Košicemi protrhla
hráz.[11] Další hráz protrhla řeka Ondava u Trebišova a rozlila se do okolí.[12] Ještě 25. května, kdy už na většině postižených oblastí voda opadla a hladiny řek klesly, byla řada míst, kde nadále platil pro vysoké hladiny řek stav ohrožení.[13][14]
18. května mělo Slovensko jednu oběť povodní, ale policie měla pochybnosti, zda je starší muž oběť povodní.[15]
Tehdejší polský premiér Donald Tusk uvedl, že záplavy překročily škody za 10 miliard złotych (2,43 miliard €). Polsko požádalo o pomoc Evropskou unii. Mezi členy EU, kteří individuálně poslali záchranné týmy a vybavení byla Francie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Německo a Česká republika (Německo a ČR povodně rovněž zasáhly).[17] 25. května 2010 poslalo Rusko (nečlen EU) do Polska transportní letadlo Iljušin Il-76 naložené 18 vysokotlakými pumpami, 34 čluny a 5 mobilními elektrárnami na základě bilaterální dohody o vzájemné pomoci z roku 1993.[18]
Hlavní poradce premiéra Tuska Michał Boni uvedl, že muselo být evakuováno 23 000 lidí, celkem se záplavy dotkly až 100 000 lidí.[17]
Německo
I když zde nebyly přívalové deště jako v ostatních státech, byla oblast Braniborska postižena povodní v povodí řeky Odry, která přitéká z Polska. Povodňová vlna tam dorazila 27. května. U obce Ratzdorf, kde se Odra poprvé dotýká německého území, dosáhla hladina řeky výšky 6,3 m.[19]
Povodeň v Maďarsku zasáhla jeho severní a východní oblasti. Nejvíce postižené byly oblasti podél řek Hornád a Slaná.[20] Rozvodnila se také řeka Bodva.[21] Bylo evakuováno asi 2 300 lidí. Mimo jiných byly zatopeny města Edelény, Diósgyőr, Miškolc a Sátoraljaújhely.
V Srbsku se rozvodnila řeka Pčinja a zatopila několik desítek domů a poškodila silnice.[24] V jihosrbské obci Trgovište se při povodni utopili dva lidé.[25]
↑Déšť rozvodnil řeky na Moravě a Slezsku. Sedm jich hlásí stupeň ohrožení [online]. Ihned.cz, 16. 5. 2010. Dostupné online.
Literatura
DAŇHELKA, Jan; KUBÁT, Jan; ŠERCL, Petr. Povodně v České republice v roce 2010. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2012. 97 s. ISBN978-80-87577-04-2.
FOLWARZNY, Libor, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Půdní sesuvy při povodni v Moravskoslezském kraji. Fotografie archiv autora. Rescue Report. Červen 2011, roč. 14, čís. 3, s. 18–19. Web vydavatele. ISSN1212-0456.
.JPG)
