Pepřovec

Pepřovec
Plodící pepřovec peruánský
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď	ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rod	pepřovec (Schinus) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kmen pepřovce peruánského

Pepřovec (Schinus) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to keře a stromy se střídavými jednoduchými nebo zpeřenými listy a drobnými, většinou pětičetnými květy v bohatých latovitých květenstvích. Plodem je drobná peckovice. Rod zahrnuje asi 30 druhů a pochází výhradně z Jižní Ameriky. Některé druhy zdomácněly ve Střední a Severní Americe i na jiných kontinentech. Nejznámějším druhem je pepřovec peruánský, poskytující koření růžový pepř a pěstovaný v teplejších oblastech světa včetně Středomoří jako okrasná dřevina. Podobné využití má i pepřovec brazilský. Pepřovce jsou jedovaté a při požití mohou způsobit u citlivých jedinců podráždění trávicího traktu.

Popis

Pepřovce jsou dvoudomé nebo polygamní, stálezelené nebo opadavé keře a stromy. Listy jsou střídavé, jednoduché nebo lichozpeřené, složené z typicky téměř nebo zcela přisedlých lístků. Lístky jsou nezřídka zejména při vrcholu jemně zoubkaté. Hlavní vřeteno složeného listu je často křídlaté podobně jako např. u rodu Weinmannia nebo u některých řečíků. Listy při rozemnutí ostře voní. Některé druhy mají na větvích kolcové trny. Květy jsou drobné, většinou funkčně jednopohlavné, uspořádané v bohatých úžlabních nebo vrcholových latách nebo klasovitých pseudohroznech. Výjimečně jsou květenství redukovaná na několik svazečků. Stopky květů jsou článkované. Kalich a koruna jsou většinou pětičetné, řidčeji čtyřčetné. V samčích květech je 10 (8) tyčinek, dosahujících téměř délky korunních lístků. Samičí květy obsahují redukované tyčinky a semeník obsahující jednu komůrku s jediným vajíčkem. Čnělky jsou zpravidla 3, řidčeji jen jedna. Plodem je drobná, kulovitá, většinou červená nebo fialová až téměř černá peckovice s kožovitou nebo tvrdou peckou a zploštělým semenem.^[1][2]

• 
  Listy pepřovce brazilského
• 
  S. johnstonii s jednoduchými listy a kolcovými trny
• 
  Květenství S. polygamus
• 
  Květy pepřovce Schinus longifolius
• 
  Plody S. polygamus
• 
  Plody pepřovce brazilského

Rozšíření

Rod pepřovec zahrnuje asi 30 druhů. Je rozšířen v Jižní Americe od Ekvádoru po Patagonii. Většina druhů roste v jižní polovině kontinentu. V Amazonii se nevyskytují.^[3][1] Pepřovec peruánský pochází z východních svahů jihoamerických And v oblasti Peru, Bolívie a Argentiny. Pepřovec brazilský je domácí v sušších oblastech Brazílie, Argentiny a Paraguay, kde roste zejména na narušených místech. Oba druhy zdomácněly i na jiných kontinentech.^[4][5] Druh Schinus microphylla tvoří součást polylepisového lesa ve vysokých polohách bolivijských And.^[6]

Ekologické interakce

Květy pepřovců jsou opylovány rozličným hmyzem. Květy pepřovce brazilského navštěvují zejména různé vosy.^[7] Semena jsou rozšiřována ptáky a různými zvířaty.^[8]

Invazivita

Pepřovec peruánský i pepřovec brazilský jsou v některých částech světa (např. v Kalifornii nebo v Jižní Africe) hodnoceny jako invazní druhy.^[9][10] K jejich biologické kontrole jsou využívány některé druhy drobných můr, jejichž housenky spásají listy (zejména Crasimorpha infuscata a Episimus unguiculus), případně zrnokazovití brouci vyžírající semena (Lithraeus atronotatus).^[11] V Kalifornii je pepřovec peruánský velmi nevítaný, neboť je hostitelem závažného škůdce citrusů, puklice Saissetia oleae.^[12] Na Floridě náleží pepřovec brazilský mezi nejhorší invazní rostliny a jeho pěstování je zakázáno.^[13]

Obsahové látky a jedovatost

Pepřovce obsahují zejména monoterpeny, triterpeny a deriváty fenolu a katecholu. Mají podobný charakter jako látky obsažené v jedovatci (Toxicodendron). Plody pepřovce peruánského i pepřovce brazilského jsou pro člověka jedovaté a vyznačují se dráždivým účinkem na trávicí systém. U citlivých osob nebo ve větším množství mohou způsobit nevolnost, zvracení nebo průjem. Rovněž kontakt s rostlinou může způsobit dermatitidu. Pyl a prach vznikající při zpracování dřeva pepřovce může způsobit alergickou reakci, dýchací potíže nebo i poškození kůže. Jsou známy případy těžké koliky u koní a úmrtí ptáků po požití pepřovce brazilského.^[14][15][13] Případy podráždění trávicího traktu byly při běžném kulinářském použití plodů zaznamenány zřídka.^[16]

Zástupci

• pepřovec brazilský (Schinus terebinthifolius)
• pepřovec peruánský (Schinus molle), syn. pepřovec obecný^[17][18]

Význam

Pepřovec peruánský jako okrasná dřevina

Pepřovec peruánský je pěstován v tropech, subtropech a teplých oblastech mírného pásu (Středomoří, Střední Amerika, Mexiko, jižní oblasti USA aj.) jako okrasný, stínící a pouliční strom s velkou estetickou hodnotou. Vysazuje se také do větrolamů a k zabránění erozi. Řidčeji se pěstují i jiné druhy, zejména pepřovec brazilský, S. polygamus a S. areira. Sušené plody pepřovce peruánského a v menší míře i pepřovce brazilského se používají jako koření a jsou prodávány pod názvem růžový pepř. Jejich aroma připomíná vůni černého pepře a fenyklu, je však poměrně slabé a koření se přidává spíše z estetických důvodů. Obyvatelé And připravují z plodů slabý alkoholický nápoj, chicha de molle. V Mexiku se plody přidávají do opojných nápojů známých jako pulque. Z kmene pepřovce peruánského se získává vonná pryskyřice, známá jako americký mastix. Používá se jako součást některých laků a má silné projímavé účinky.^{[19][13][20][8]}

Dřevo pepřovce peruánského svými vlastnostmi připomíná dřevo jilmu. Je načervenalé, středně tvrdé a středně těžké, snadno opracovatelné a odolné vůči termitům. Vzhledem k trvanlivosti se používá mj. na kůly ohrad.^[4]

Esenciální olej z plodů pepřovce peruánského má antibakteriální působení mj. vůči Alcaligenes faecalis, Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa. Rovněž působí proti některým patogenním houbám. Listy odpuzují hmyz.^[4] Šťáva z listů se používá při revmatismu a očních zánětech, extrakt z kůry při průjmech. Pryskyřice hořkokyselé chuti se někdy používá jako drastické projímadlo. Význam v lidovém lékařství má zejména v Mexiku.^[4][12] Rovněž druh S. patagonica je na jihu Jižní Ameriky používán při léčení revma.^[21] Pryskyřice druhu S. polygamus je v Jižní Americe používána proti muším larvám napadajícím obratlovce (myiáze).^[20]

• 
  Růžový pepř na trhu ve Francii
• 
  Plody pepřovce brazilského

Symbol

Pepřovec peruánský je národním stromem Peru.^[20]

Blanokřídlý hmyz na květech pepřovce brazilského

Odkazy

Reference

1. BLACKWELL, Will H.; DODSON, Calaway H. Flora of Panama: Anacardiaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1967, čís. 54. 
2. MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru. Anacardiaceae. Botany. Jun. 1941, čís. 13(4) p.1. 
3. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
4. ORWA, C. et al. Schinus molle [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
5. Schinus terebinthifolius [online]. U.S. Forest Service. Dostupné online. (anglicky) 
6. NAVARRO, Gonzalo; MOLINA, José A.; DE LA BARRA, Nelly. Classification of the High-Andean Polylepis forests in Bolivia. Plant Ecology. 2005, čís. 176(1). 
7. SÜHS, R.B. et al. Pollen vector wasps (Hymenoptera, Vespidae) of Schinus terebinthifolius Raddi (Anacardiaceae), Santa Cruz do Sul, RS, Brazil. Revista Brasileira de Biociências. 2009, čís. 7(2). 
8. PETER, K.V. (ed.). Handbook of herbs and spices. Vol. 2. [s.l.]: Woodhead Publishing, 2012. (anglicky) 
9. DITOMASO, J.M.; KYSER, G.B. et al. A weed report: Peppertrees [online]. University of California, 2013. Dostupné online. (anglicky) 
10. IPONGA, D.M. Seed set of the invasive tree Schinus molle (Anacardiaceae) in semi-arid savanna, South Africa: The role of pollinators and selfing. Journal of Arid Environments. 2010, čís. 74. 
11. OLEIRO, Marina et al. Biology and Host Range of Tecmessa elegans (Lepidoptera: Notodontidae), a Leaf-Feeding Moth Evaluated as a Potential Biological Control Agent for Schinus terebinthifolius (Sapindales: Anacardiaceae) in the United States. Environmental entomology. June 2011, čís. 40(3). 
12. STANDLEY, Paul C.; WILLIAMS, Louis O. Flora of Guatemala. Fieldiana. Feb. 1966, čís. 24(8), No.2. Dostupné online. 
13. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
14. KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky) 
15. NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky) 
16. GARDNER, Zoë; MCGUFFIN, Michael. Botanical Safety Handbook. [s.l.]: AHPA, 2013. (anglicky) 
17. KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1548-3. 
18. Biolib [online]. Dostupné online. 
19. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
20. GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
21. GUT, Bernardo. Trees in Patagonia. [s.l.]: Birkhäuser Verlag AG, 2008. ISBN 978-3-7643-8837-9. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pepřovec na Wikimedia Commons
• Taxon Schinus ve Wikidruzích

Portály: Rostliny