Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 191 obyvatel (z toho 92 mužů) německé národnosti, kteří byli, s výjimkou jednoho evangelíka jednoho člena nezjišťovaných církví, římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 193 obyvatel: dva Čechoslováky a 191 Němců. Kromě dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[6]
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Úštěk.
Pamětihodnosti
Ve vsi jsou zachovány hodnotné stavby lidové architektury. Nad obcí se nachází návrší Kalvárie se skupinou tří kaplí od O. Broggia z počátku 18. století, které nechal postavit Václav Růžička, hejtman panství se sídlem v Liběšicích.[8] Na schodišti ke kaplím jsou zachovány zbytky pískovcových soch, ze vsi vede na vrchol kopce křížová cesta se 14 zastaveními.
Areál značně zpustl po II. světové válce a následném vysídlení původních obyvatel, po roce 2000 začala péčí místních nadšenců jeho postupná obnova (od roku 2006 má areál v dlouhodobém pronájmu Společnost pro obnovu památek Úštěcka).[9]
↑JIRÁSKO, Ladislav; LEPŠÍK, Jaroslav. Kalvárie na Ostrém u Úštěku. Turista. Roč. LVI/129, čís. 1–2, s. 46–49.
↑CHYTIL, Alois. Web Společnosti pro obnovu památek Úštěcka [online]. Společnost pro obnovu památek Úštěcka [cit. 2015-04-12]. Dostupné online.
Literatura
ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-05-06]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 148–155. Dostupné online.