Lhota je malá vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Úštěku. Lhota leží v katastrálním území Lhota u Úštěku o rozloze 2 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o Lhotě pochází z roku 1407. Vesnice už v té době patřila k liběšickému panství, u kterého zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stály čtyři selské a tři menší usedlosti. Domy ve vsi se soustředily po obou stranách ulicovité návsi a navazovaly na ně pásy záhumenicové plužiny. Původní charakter sídla narušily demolice domů ve druhé polovině dvacátého století, novostavby rekreačních objektů a dělení pozemků větších usedlostí.[4]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo sedmdesát obyvatel (z toho 32 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků a 58 Němců. Kromě dvou evangelíků a tří členů církve československé byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice osmdesát obyvatel: osm Čechoslováků a 72 Němců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[6]
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Úštěk-Vnitřní Město.
Pamětihodnosti
Boží muka s kaplí
Z tradičních staveb Úštěcka se ve Lhotě dochovaly především památkově chráněné domy čp. 2, 4 a usedlost čp. 3. Jednopatrový dům čp. 2 je v přední části roubený, zatímco zadní část je zděná. Do patra se vstupuje částečně zapuštěnou pavlačí a štít má podobu trojetážové lomenice. Usedlost čp. 3 tvoří patrový roubený dům s pavlačí a vyřezávanou podstávkou a bývalá sýpka upravená na obytný dům. Její přízemí je zděné, zatímco patro roubené. Dům čp. 4 s roubenou světnicí v přízemí kombinuje v patře konstrukce roubené a hrázděné. Jeho štít je bedněný a podél zadní hrázděné části vede pavlač. K dalším cenným budovám patří sýpka usedlosti čp. 11 nebo hrázděná stodola u domu čp. 9.[4]
Kulturní památkou jsou také kamenná boží muka z roku 1733 a dřevěná zvonička v jejich sousedství na návsi.[4][9] Severozápadně od vesnice se nachází úštěcký židovský hřbitov.
_03.jpg)
