Osoblažsko (něm.Hotzenplotzer Ländchen, polskyziemia osobłoska) či Osoblažský výběžek (polskyworek osobłoski nebo cypel osobłoski) je severovýchodní výběžek okresu Bruntál na severozápadě Moravskoslezského kraje, který tvoří výběžek území České republiky do území Polské republiky. Osoblažsko je jednou z moravských enkláv ve Slezsku a nazývá se též Slezská Haná (polskyŚląska Hana, něm.Schlesiche Hanna), přestože oblast neleží ve Slezsku. "Haná" se v tomto přízvisku používá proto, že krajina Osoblažska svým povrchem připomíná krajinu Hané[1]. Mikroregion Sdružení obcí Osoblažska tvoří 14 obcí, z nichž 12 spadá do někdejší moravské enklávy zcela, jedna svým jádrem a jedna svou okrajovou částí. 10 obcí, tedy všechny obce mikroregionu s výjimkou 4 obcí v západní části výběžku, je též členy Zájmového sdružení Osoblažsko.
Původně bylo Osoblažsko v rámci Moravy součástí Holasicka. Když pak král Přemysl Otakar II. většinu území Holasicka roku 1269 začlenil do Opavského vévodství, zůstalo Osoblažsko jako léno Olomouckého biskupství (později arcibiskupství) i nadále integrální součástí Moravy, kterou bylo až do roku 1783. Když v první Slezské válce roku 1742 Rakouské císařství přišlo o větší část Slezska, Osoblažský výběžek zůstal periferním výběžkem rakouské říše v Prusku.
Roku 1783 bylo Osoblažsko císařem Josefem II. pro účely státní správy podřízeno orgánům Rakouského Slezska, ale v oblasti samosprávy se nadále jednalo o součást Moravy. Správním centrem celého území byla obec Osoblaha. Osoblažská enkláva (něm.Hotzenplotzer Ländchen) byla vymezená územím bývalých soudních okresů Osoblaha a Jindřichov. Toto území, o rozloze 219,32 km², tvořilo vůbec největší a zároveň i nejsevernější moravskou enklávu ve Slezsku.
V prosinci 1898 byla do výběžku zavedena úzkorozchodná Osoblažská železnice z Třemešné do Osoblahy, která slouží dosud.
Vývoj po druhé světové válce
Po druhé světové válce bylo odsunuto zdejší většinové obyvatelstvo německého původu. Oblast tak už nikdy ani zdaleka nedosáhla takového počtu obyvatel, který by odpovídal počtu obyvatel Osoblažska před druhou světovou válkou. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho periferního postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch.
Osoblažsko je jednou z nejchudších oblastí Česka a trpí nejvyšší nezaměstnaností v republice (28,2 %).[2]
Takto vymezená oblast se rozkládá na 167,2 km² a trvale zde bylo k 1. lednu 2006 přihlášeno k pobytu 4794 lidí. Hustota zalidnění vzhledem k relativně příhodným přírodním podmínkám tak je extrémně nízká - 29 obyv./km², což je přibližně poloviční hodnota hustoty zalidnění celého okresu Bruntál (63 obyv./km²) a méně než čtvrtinová hodnota hustoty zalidnění České republiky (130 obyv./km²). Pověřenou obcí východní části Osoblažska je obec subregionálního významu Osoblaha s 1134 obyvateli (2006, největší obec oblasti), zatímco katastry obcí Liptaň, Třemešná a Vysoká v západní části oblasti spadají pod pověřenou obec Město Albrechtice, které však leží mimo zájmové území.
Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN80-86511-06-5
