PROFILBARU.COM

Dějiny Rakouska
	Prehistorie;
	Doba halštatská;
	Noricum;
	Markomani;
	Sámova říše;
	Karantánie;
	Rakouské markrabství;
	Babenberkové;
	Rakouské vévodství;
	Habsburská éra;
	Habsburkové;
	Svatá říše římská;
	Rakouské arcivévodství;
	Habsburská monarchie;
	Habsbursko-lotrinská dynastie;
	Rakouské císařství;
	Německý spolek;
	Rakousko-Uhersko;
	1. světová válka;
	Atentát na Františka d'Este;
	Rakousko po 1. světové válce;
	Německé Rakousko;
	První Rakouská republika;
	Rakouská občanská válka;
	Červencový puč;
	Rakouský stát;
	Anšlus;
	2. světová válka;
	Rakousko v nacistickém Německu;
	Rakousko po 2. světové válce;
	Okupační zóny Rakouska;
	Rakouská druhá republika;

	; vlajka
Geografie	; Německé Rakousko s nárokovanými oblastmi
	; Německé Rakousko s nárokovanými oblastmi
Hlavní město	Vídeň
Rozloha	118 311 km² (oficiálně)
Nejdelší řeka	Dunaj
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	10 370 000 (oficiálně)
Národnostní složení	Němci, Češi, Moravané
Jazyky	němčina, čeština-moravština, slovenština, polština
Náboženství	římskokatolické (majoritní), luteránské, reformované, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní demokratická republika
Měna	Rakousko-uherská koruna (bankovky s přetiskem Deutschösterreich)
Vznik	zánik Rakouska-Uherska
Zánik	Saint-Germainská smlouva
	Státní útvary a území
	Rakousko-Uhersko
	Předlitavsko
	První Rakouská republika
	První Československá republika
	Italské království
	Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
	Druhá Polská republika

Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919. Byl vyhlášen na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska.

Historie

Na konci první světové války došlo k rozbití Rakousko-Uherska a na území Předlitavska (rakouské části dvojmonarchie) se začaly formovat menší národní státy.

Němečtí poslanci rakouské Říšské rady ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi 21. října 1918 název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení a prohlásili tento stát za republiku. Cílem státu Německé Rakousko bylo spojení těchto oblastí s Německou říší.^[1] Toto spojení však zakázala saintgermainská smlouva.^[2] Nárokoval si též velké části Československa, kde dle posledního sčítání lidu většinu tvořilo obyvatelstvo, jejichž obcovací řečí (Umgangssprache) byla němčina. Jednalo se převážně o pohraničí Zemí Koruny české a také o městské exklávy Brno, Olomouc a Jihlavu.

21. října 1918 též němečtí poslanci z českých zemí předem odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k Německému Rakousku.^[3] 28. října 1918 Češi a Slováci vyhlásili vznik Československa.

Smlouvou ze Saint-Germain, podepsanou 10. září 1919 a vstoupivší v platnost 16. července 1920, bylo po lidovém hlasování schváleno rozpuštění Rakousko-Uherska. Smlouva mimo jiné uzákonila název státu Österreich, včetně určení hranic státu.

Oblasti nárokované Německým Rakouskem

Rozsah územních nároků Německého Rakouska

Dolní Rakousko (včetně Německé jižní Moravy), hlavní město Vídeň
Horní Rakousko (včetně Šumavské župy), hlavní město Linec
Štýrsko (včetně okolí Mariboru), hlavní město Štýrský Hradec
Korutansko (včetně některých oblastí v dnešním Slovinsku), hlavní město Klagenfurt
Tyrolsko (včetně Jižního Tyrolska, ale bez oblasti Trentino), hlavní město Innsbruck
Vorarlbersko, hlavní město Bregenz
Salcbursko, hlavní město Salcburk
Německé Čechy (Deutschböhmen), hlavní město Liberec
Sudetsko (Sudetenland), hlavní město Opava

Odkazy

Reference

↑ Libri: Německé Rakousko. www.libri.cz [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
↑ Fronta: Německé Rakousko
↑ Houžvička (2005), str. 104.