Obec Mirošov (německy Miroschau, Mirischendorf (1361)) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 166[1] obyvatel.
Název se vyvíjel od varianty Myrischendorf (1361), Mirischendorf (1367), Myrischdorf (1368), Mirischindorf (1369, 1372), Miryssow a Myrossow (1379), Myrossow (1390), Mirossow (1654), Miroschau (1790), Miroschau, Mirossow, Miröschau, Mireschowitz, Mirschendorf či Miřkov (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Miroš a znamenalo Mirošova ves.[4]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.[5] Od roku 1869 sem přísluší vesnice Jedlov.[6]
Mirošov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 10 km západně od Jihlavy, 4 km severozápadně od Dvorců a 5,5 km od Cejle, 5 km jihovýchodně od Dušejova, 2 km od Jedlova a 3 km od Hubenova. Geomorfologicky je oblast součástí Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Čeřínecká vrchovina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[8] Nejvyšší bod, Tomšův kopec (648 m n. m.), leží západně od obce. Východní hranici katastru tvoří Jedlovský potok.[9] Po obou stranách silnice k Mirošovu od Jedlovského potoka k obci stojí alej, která se skládá ze 158 stromů, mezi nimiž jsou zastoupeny dub letní, bříza bělokorá, topol bílý, jírovec maďal a lípa srdčitá.[10]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 27 domech 206 obyvatel, z nichž bylo 106 žen. 204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 206 římských katolíků.[11]
Obec se člení na 2 místní části – Jedlov a Mirošov,[13] které se nacházejí na jednom katastrálním území Mirošov u Jihlavy[14] a má dvě základní sídelní jednotky – Jedlov a Mirošov.[15] Mirošov je členem Mikroregionu Dušejovsko a místní akční skupiny Třešťsko.
Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ludvík Lang.
V obci sídlí firma CORHA Jihlava, v.o.s.,[16] která se zabývá výrobou a prodejem kuchyní a spotřebičů. Obcí prochází silnice III. třídy č. 01943.[17] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa.
Místní děti dojíždějí do základní školy v Dušejově.[18] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Mirošov.[19]
Nemovitosti náležely do roku 1948 Mirošovskému velkostatku barona Richlého a posléze Ing. Steinbacha. Josef Nepomuk Richlý (1730–1790), pán na Mirošově a poslanec zemského sněmu, byl významným přímluvcem k získání statutu městyse pro Úsobí, které bylo v majetku jeho švagra Leopolda Fučíkovského z Grünhofu. K přímluvcům dále patřil i významný vysoký jihlavský úředník Johann Caspar Joseph de Barger.
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec