Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus

Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus
Karpatská Ukrajina v roce 1939
Trvání14 – 23. březen 1939
MístoKarpatská Ukrajina (dříve Podkarpatská Rus)
Výsledekvítězství Maďarska, obsazení Karpatské Ukrajiny a vypuknutí maďarsko-slovenské války
Strany
invaze:
Maďarsko

podpora:
Polsko Německá říše Německo

proti invazi:
Karpatská Ukrajina
jednotky ČSR 		proti povstání sičovců:
ČSR (do 15. 3.)
proti invazi:
ČSR

podpora:
Slovenský štát

Velitelé
Miklós Horthy
András Littay
Béla Novakocisc
Miklós Kozma 		Augustin Vološin
Dmytro Klempuš
Zenon Kossak †
Oleg Svátek
Lev Prchala 		Bohumil Mařík
Lev Prchala
Oleg Svátek
Síla
50 000 vojáků
6000 maďarských teroristů 		8000–15 000 mužů[1] 8000 vojáků a 500
příslušníků SOS
6 tanků LT-35 a 2 nákladní
automobily se zásobami a zapřaženými děly
Ztráty
oficiálně 72
mrtvých,
2 nezvěstní a
240 zraněných,
jiné odhady:
minimálně 200
mrtvých a
několik set
raněných 		1500 mrtvých a popravených[2] 40 mrtvých a 120
raněných česko-
slovenských
vojáků a
příslušníků SOS,
jiné odhady činí
16–70 padlých[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus (resp. Karpatskou Ukrajinu) je málo známým střetem československých jednotek (československé armády) s hlavně maďarskými jednotkami o Podkarpatskou Rus v březnu 1939. Tento boj skončil až osm dní po obsazení Čech a Moravy německou armádou (wehrmachtem).

Pozadí konfliktu

Po první světové válce vznikl samostatný československý stát. Jeho součástí se stala i Podkarpatská Rus, která do té doby byla součástí Uherska. Uhersko (nyní Maďarsko) se se ztrátou Podkarpatské Rusi a jiných území (mimo jiné Slovenska) nechtělo smířit. To vedlo k válce s Československem, kterou Maďarsko prohrálo. Následná trianonská smlouva Maďarsko připravila o celých 71,5 % jeho území před válkou. To bylo rozděleno mezi státy sousedící s tehdejším Maďarským královstvím (tedy i Československo). Maďarsko považovalo smlouvu za nespravedlivou a snažilo se o její revizi. Výsledkem bylo spojenectví Maďarska s nacistickým Německem.

V roce 1938 Maďarsko využilo mnichovské krize a začalo také klást Československu územní požadavky. Od 10. října 1938 na Podkarpatské Rusi působily teroristické oddíly Rongyos Gárda (též Szabadcsapatók) cvičené v Maďarsku. Jejich úkolem bylo provádět záškodnickou činnost na jihu a Podkarpatské Rusi a také Slovenska.

2. listopadu 1938 došlo v návaznosti na Mnichovský diktát k arbitrážní konferenci ve Vídni. Podle jejího rozhodnutí muselo Československo odevzdat Maďarskému království jižní část Slovenska (10 390 km2 území s 854 218 obyvateli) a jih Podkarpatské Rusi s Užhorodem, Mukačevem a Berehovem (první a druhá arbitráž). Maďarsku na Podkarpatské Rusi připadlo území o rozloze 1 523 km2 se 173 233 obyvateli. Jednalo se o nejúrodnější části země s vinicemi, ovocnými sady, tabákovými a kukuřičnými plantážemi. Hlavním městem zbytku Podkarpatské Rusi se musel stát Chust.[3] Přerušena byla hlavní železniční trať od Čopu na východ. Boje na Podkarpatské Rusi však pokračovaly dál, např. 19. prosince zaútočily oddíly Rongyos Gárda a maďarské armády na Slanec. Boj si vyžádal jednoho mrtvého a několik zraněných příslušníků Stráže obrany státu. Celkem v roce 1938 zahynulo na Podkarpatské Rusi 14 příslušníků československých bezpečnostních jednotek.

K prvnímu střetu v roce 1939 došlo 6. ledna u Mukačeva. Tento střet stál život 4 československé vojáky a 1 příslušníka finanční stráže. Maďaři přiznali smrt 9 mužů. Konflikty pokračovaly až do 14. března 1939 kdy zahájila maďarská armáda invazi.

Průběh bojů

Karpatská Ukrajina 1938–1939

14. března ráno zahájila maďarská armáda útok na Podkarpatskou Rus. Brzy narazila na tuhý odpor československých jednotek. Ve stejný den došlo k vyhlášení Slovenského státu. Tím byly československé jednotky na Podkarpatské Rusi odříznuty od zbytku Československa, které bylo další den obsazeno Německou armádou. Jediná podpora ze strany Slovenska, které se českým jednotkám na Podkarpatské Rusi dostalo, byla rota šesti tanků vz. 35 a dvou nákladních automobilů se zásobami a zapřaženými protitankovými děly. Situaci českých jednotek ztěžovalo i to, že vypuklo na Podkarpatské Rusi povstání místních nacionalistů tzv. Sičovců, kteří chtěli, po vzoru Slovenska, vyhlásit samostatný stát. Ti se sice další den oficiálně přidali na stranu Čechů, přesto stále docházelo k boji mezi Čechoslováky a Sičovci.

15. března 1939 je pak vyhlášena nezávislá republika Karpatská Ukrajina. Nově zvolený prezident Karpatské Ukrajiny Augustin Vološin posílá do Bukurešti telegram a požaduje vojenské obsazení země a zřízení rumunského protektorátu. Na tento telegram však nikdo neodpovídá. Ozbrojenou složkou karpatské Ukrajiny se stala Karpatská Sič.

Maďaři svůj útok zesílili a velitel obránců Podkarpatské Rusi, generál Svátek, ve shodě s předchozími pokyny nařídil Podkarpatskou Rus opustit. Ústup probíhal na Slovensko, do Rumunska a do Polska. Ústup komplikovali kromě maďarských jednotek i ukrajinští teroristé, kteří přepadávali ustupující československé jednotky. Do bojů se na československé straně zapojují i civilisté. Maďaři mají na své straně i sousední Polsko, jehož Freikorps po celou dobu akcí Maďarské armády prováděl malé teroristické akce.[4] Později se do bojů zapojila přímo polská armáda, která obsadila sever Podkarpatské Rusi.[5]

16. března Maďaři obsadili Chust a 17. března byla většina jednotek již stažena. 18. března zaniká republika Karpatská Ukrajina. 21. března přechází oddíl vojáků bránících Bočkov (Velký Bočkov) do Rumunska. Šlo o poslední československé vojáky na Podkarpatské Rusi, ale poslední boje utichnou až 23. března.

Ztráty

Poškozený a Maďary ukořistěný československý LT vz. 35

Maďaři přiznali 72 mrtvých, 2 nezvěstné a 240 zraněných. Tyto počty bývají zpochybňovány a historici se spíše kloní k 200 mrtvým a několika stům raněným Maďarům[6].

Pokud jde o československé ztráty. Bývá uváděno 120 raněných, ale odhady počtu mrtvých se různí. Nejčastěji bývá uváděno 40 mužů. Další zdroje uvádí 16 nebo 70 mrtvých.

Karpatská Sič ztratila 1500 mužů, ale ne všichni padli v boji. Mnozí byli popraveni[kým?] bezprostředně po něm.

Po boji

Maďaři nazvali nově obsazené území Karpátalja a úřední řečí se stala maďarština společně s rusínštinou. Okamžitě byly zahájeny popravy příslušníků Siče. V několika dalších týdnech zahynulo společně se stovkami nacionalistů celkem 4 500 Ukrajinců. V koncentračních táborech a vězeních zahynuly během celé okupace tisíce zdejších lidí. Již 23. března Maďarsko zahájilo další válku, tentokrát proti Slovensku.

Díky společné polsko-maďarské hranici přijalo Maďarské království po začátku druhé světové války na své území více než 100 000 polských uprchlíků. Někteří z nich v zemi zůstali, část pokračovala přes Jugoslávii dále na západ.[7][8]

Po druhé světové válce se Podkarpatská Rus stala součástí Sovětského svazu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. banderovci.webnode.cz [online]. [cit. 2012-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-08. 
  2. ↑ a b Časopis ATM číslo 7/2009: Jan Máče: Ústup z Karpatské Ukrajiny, str. 75
  3. ↑ KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé : 1867-1939. 1. vyd. Praha: Dokořán ISBN 80-7363-146-6, ISBN 978-80-7363-146-8. OCLC 231754986 S. 380. 
  4. ↑ Stanislav A. Auský: Dobrovolníci a druhá světová válka, Petrklíč 2007, str. 59
  5. ↑ http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/247352
  6. ↑ ct24. www.ct24.cz [online]. [cit. 2009-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-04. 
  7. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 7. HLEDÁNÍ IDENTITY (1918-1945), s. 345. 
  8. ↑ PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Od Trianonu do konce 2. světové války - Po boku Osy, s. 96. 

Literatura

  • Časopis ATM číslo 6/2009: Jan Máče: Poslední boj československé armády, str. 77-79
  • Časopis ATM číslo 7/2009: Jan Máče: Ústup z Karpatské Ukrajiny, str. 73-75

Související články

Externí odkazy

Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
    		•
    1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
    		•
    1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
    		•
    1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
    		•
    1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
    		•

    Read other articles:

    Dookudu

    DookuduPoster filmSutradara Srinu Vaitla Produser Ram Achanta Gopichand Achanta Anil Sunkara Ditulis oleh Srinu Vaitla Gopimohan Kona Venkat PemeranMahesh BabuSamantha Ruth PrabhuBrahmanandamPrakash RajSonu SoodPenata musikS. ThamanSinematograferK. V. GuhanPrasad MurellaPenyuntingM. R. VarmaPerusahaanproduksi14 Reels EntertainmentTanggal rilis 23 September 2011 (2011-09-23) Durasi175 menitNegara India Bahasa Telugu Anggaran₹350 juta (setara dengan ₹510 juta atau US...

     

    Kendal, Ngawi

    Untuk tempat lain yang bernama sama, lihat Kendal (disambiguasi). KendalKecamatanNegara IndonesiaProvinsiJawa TimurKabupatenNgawiPemerintahan • CamatSofwan AhmadiLuas[1] • Total87,33 km2 (33,72 sq mi)Populasi • Total52.418[1] jiwa • Kepadatan600/km2 (2,000/sq mi)Kode area telepon+62 351Kode Kemendagri35.21.04 Desa/kelurahan10 Desa 48 DusunSitus webkendal.ngawikab.go.id Kendal[2] adalah sebuah keca...

     

    Fokker F.XX

    Fokker F.XX Fokker F.XX at Berlin Tempelhof (1934) Role 12-passenger transportType of aircraft Manufacturer Fokker First flight 1933 Primary user KLM Number built 1 The Fokker F.XX was a 1930s Dutch three-engined airliner designed and built by Fokker. It was the first Fokker design to use an elliptical-section fuselage instead of the traditional square fuselage and the first Fokker aircraft with retractable landing gear. Development The F.XX cockpit The aircraft's cabin. The F.XX was a h...

    Expose (Shizuka Kudo album)

    1994 studio album by Shizuka KudoExposeStudio album by Shizuka KudoReleasedSeptember 7, 1994 (1994-09-07)GenrePoprockLength53:39LabelPony CanyonProducerShizuka KudoShizuka Kudo chronology Super Best(1993) Expose(1994) Purple(1995) Singles from Expose Blue RoseReleased: March 18, 1994 Jaguar LineReleased: July 21, 1994 Expose is the ninth studio album by Japanese singer Shizuka Kudo. It was released on September 7, 1994, through Pony Canyon. The album was recorded and ma...

     

    Hans Rosling

    Hans RoslingRosling in 2016Born(1948-07-27)27 July 1948Uppsala, SwedenDied7 February 2017(2017-02-07) (aged 68)Uppsala, SwedenNationalitySwedishCitizenshipSwedishAlma materUppsala UniversitySt. John's Medical CollegeKnown forVideo lectures on global health [3]Spouse Agneta Thordeman ​ ​(m. 1972, died)​Children3 (including Ola Rosling)AwardsThe World's 100 Most Influential People: 2012[1] Grierson Awards - Best Science D...

     

    Miroslav Verner

    Czech egyptologist (born 1941) This biography of a living person needs additional citations for verification, as its only attribution is to self-published sources; articles should not be based solely on such sources. Please help by adding reliable, independent sources. Immediately remove contentious material about living people that is unsourced or poorly sourced. (January 2016) (Learn how and when to remove this template message) Miroslav Verner (2013) Miroslav Verner Miroslav Verner (born O...

    Five Flags Center

    United States historic placeOrpheum Theatre and SiteU.S. National Register of Historic Places Show map of IowaShow map of the United StatesLocation405 Main St.Dubuque, IowaCoordinates42°29′52″N 90°39′55″W / 42.49778°N 90.66528°W / 42.49778; -90.66528Built1910ArchitectRapp and RappNRHP reference No.72000474[1]Added to NRHPNovember 14, 1972 Five Flags Center is a multi-purpose facility in downtown Dubuque, Iowa. It is named for the five flag...

     

    Orbea

    For other uses, see Orbea (disambiguation). OrbeaTypeCo-operativeIndustryBicyclesFounded1840; 183 years ago (1840)HeadquartersMallabia, SpainArea servedWorldwideProductsBicycles and related componentsWebsiteorbea.com Orbea is a bicycle manufacturer based in Mallabia, Spain. It is part of the Mondragón Cooperative Corporation and Spain's largest bicycle manufacturer. Orbea manufactures and assembles bikes at their own factory in Mallabia, the other models being made in Portu...

     

    Steffen Fetzner

    Steffen FetznerPersonal informationNama lengkapSteffen FetznerKebangsaan JermanLahir17 Agustus 1968 (umur 55)Karlsruhe, Jerman Rekam medali Putra Tenis meja Mewakili  Jerman Barat World Championships 1989 Dortmund Doubles World Cup 1990 Seoul Doubles 1990 Las Vegas Doubles Mewakili  Jerman Olympic Games 1992 Barcelona Doubles World Championships 1993 Gothenburg Men's Team World Cup 1995 Atlanta Men's Team European Championships 2000 Bremen Men's Team 1994 Birmingham Double...

    Federasi Sepak Bola Chad

    Federasi Sepak Bola ChadCAFDidirikan1962Bergabung dengan FIFA1988Bergabung dengan CAF1988PresidenMahamat Saleh IssaWebsitewww.ftfaonline.com Federasi Sepak Bola Chad (Prancis: Fédération Tchadienne de Football (FTFA) adalah badan pengendali sepak bola di Chad. Kompetisi Badan ini menyelenggarakan beberapa kompetisi di Chad, yakni: Liga Utama Chad Piala Chad Tim nasional Badan ini juga merupakan badan pengendali dari tim nasional pria Chad. Pranala luar (Prancis) Situs Resmi Federasi Sep...

     

    Reinet House

    Graaff-Reinet, Eastern Cape. Reinet House back steps Reinet House, located in Graaf-Reinet, Eastern Cape, was built by the Cape Government between 1805 and 1812 as Dutch Reformed Church Parsonage[1] It is now a museum. Reinet House was built as a church house for a member of the clergy. It was built by slaves and members of the community. The Rev Kicherer was the first incumbent to use the fine new parsonage. In 1822, Reverend Andrew Murray from Aberdeenshire, Scotland, became the res...

     

    تومي جياكوميلي

    هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (مارس 2022) تومي جياكوميلي معلومات شخصية الميلاد 29 أبريل 1974 (العمر 49 سنة)البرازيل  الطول 1.87 م (6 قدم 1 1⁄2 بوصة) مركز اللعب مهاجم الجنسية البرازيل  المسيرة ...

    Kuala Kedah

    For the federal constituency represented in the Dewan Rakyat, see Kuala Kedah (federal constituency). Kuala Kedah in Kota Setar District The fort at Kuala Kedah Kuala Kedah is a mukim and parliamentary constituency in Kota Setar District, Kedah, Malaysia. It is a fishing port, located at the mouth of the Kedah River, and serves as a terminus for ferries to the tourist island of Langkawi. It is home to a fort, Kota Kuala Kedah.[1] Kuala Kedah is accessible by bus or taxi from Alor Seta...

     

    Wakefield Europort

    Intermodal railfreight terminal in Wakefield, West Yorkshire, England 53°42′53″N 1°24′30″W / 53.714702°N 1.408298°W / 53.714702; -1.408298 Wakefield Europort is a rail-connected warehousing and industrial estate located to the northeast of Wakefield at junction 31 of the M62 motorway in West Yorkshire, England. It opened in 1996 in anticipation of increased international railfreight due to the construction of the Channel Tunnel. As of 2012 the site employs ...

     

    Industrie de la défense nationale turque

    L'industrie de la défense nationale turque est l'ensemble des activités humaines tournées vers la production militaire pour l'État turc. Le matériel militaire de la Turquie comprend un large éventail d'armes, de chars, d'avions, de canons et de véhicules blindés. Plusieurs de ces produits sont exportés. L'industrie de défense nationale a réalisé un bénéfice de 2,5 milliards de dollars pour l'année 2009[1]. Histoire Au cours des années 1950, pour faire face à son voisin s...

    Петровы Буды

    СелоПетровы Буды 51°11′02″ с. ш. 35°42′50″ в. д.HGЯO Страна  Россия Субъект Федерации Курская область Муниципальный район Беловский Сельское поселение Коммунаровское История и география Часовой пояс UTC+3:00 Население Население ↘135[1] человек (2010) Цифровые иде...

     

    Jennifer Esposito

    American actress Jennifer EspositoJennifer EspositoBorn (1973-04-11) April 11, 1973 (age 50)New York City, New York, U.S.OccupationActressYears active1995–presentSpouses Bradley Cooper ​ ​(m. 2006; div. 2007)​ Louis Dowler ​ ​(m. 2014; div. 2016)​ Jesper Vesterstrøm ​(m. 2020)​ Jennifer Esposito (born April 11, 1973)[1] is an American actress. She i...

     

    Racial segregation

    Systemic separation of people into racial or other ethnic groups in daily life Color bar and Segregationist redirect here. For the TV test pattern, see SMPTE color bars. For the short story, see Segregationist (short story). African-American man drinking from a Colored water cooler in streetcar terminal, Oklahoma City, July 1939 Part of a series of articles onRacial and ethnic segregation Overview Anti-miscegenation laws Crime of apartheid Allegations Caste Xenophobia Environmental / ...

    Canada's Deadly Secret

    2007 book by Jim Harding Canada's Deadly Secret: Saskatchewan Uranium and the Global Nuclear System is a 2007 book by Jim Harding, and demonstrates the negative impacts on Aboriginal rights and environmental health, and the effect of free trade. Harding argues that nuclear energy cannot mitigate global warming and that the Peaceful Atom does not exist. Helen Caldicott wrote the foreword to the book.[1] Canada's Deadly Secret: Saskatchewan Uranium and the Global Nuclear System AuthorJi...

     

    My Six Convicts

    1952 film by Hugo Fregonese My Six ConvictsDirected byHugo FregoneseScreenplay byMichael BlankfortBased onBook by Donald Powell WilsonProduced byEdna and Edward Anhalt(associate producers)StarringMillard MitchellGilbert RolandJohn BealMarshall ThompsonCinematographyGuy Roe, A.S.C.Edited byGene Havlick, A.C.E.Music byDimitri TiomkinProductioncompanyStanley Kramer ProductionsDistributed byColumbia PicturesRelease date March 20, 1952 (1952-03-20) Running time104 minutesCountryUnit...

     

    Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!