Locus perennis (též nazvaný Věčné místo,[1]střed Evropy[1]) je základní nivelační bod České státní nivelační sítě zřízený roku 1877, ke kterému jsou vztaženy výšky všech bodů na území Česka (a dříve i Slovenska).[2] Tato technická památka se nachází jihozápadně od Lišova v okrese České Budějovice. Pomník z roku 1889 zakrývající bod (a tímto zakrytím jej chránící) stojí v bývalém rulovémlomu Spravedlnost 100 metrů jižně od silničního tahu České Budějovice – Lišov (I/34 – E49, E551) a 150 metrů jihovýchodně od odpočívadla.
Určení
Lišovský bod byl jedním ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896 vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni.[3] Z těchto bodů se určovala výška zemského povrchu v širokém okolí.[4]
Nivelační bod byl vybudován v roce 1877 (spolu se zajišťovacím bodem). Zaměření obou bodů a jejich připojení do sítě bylo provedeno v letech 1877–1878. Tehdejší nadmořská výška bodu byla určena podle hladiny Jaderského moře v Terstu na 565,1483 m.[2]
V roce 1940 byly ve vzdálenosti 30 až 60 m osazeny a změřeny další zajišťovací body 1–5. Z měření byl zároveň proveden přepočet nadmořské výšky bodu do tehdejšího německého výškového systému Normal Null (564,8997 m) stanoveného podle hladiny Severního moře.[2]
Dnes slouží Základní nivelační bod (ZNB) Lišov spolu s později vybudovanými jedenácti dalšími podobnými body k výškovému zajištění České státní nivelační sítě.[5] Jeho současná nadmořská výška 564,7597 m n. m v systému Baltský po vyrovnání byla určena v roce 1960 přepočtením původní výšky.[2] Zajišťovací bod č. 2.1 se v roce 2001 stal součástí Základní geodynamické sítě České republiky GEODYN a jeho souřadnice byly zaměřeny metodou GPS (Global Positioning System).[3]
Popis
Vlastní geodetický bod má podobu vyhlazené vodorovné plošky ve skále o rozměrech 15x15 cm.[2] Dle dnešní klasifikace je bod stabilizován v hornině klasifikované jako biotitický granulit.[3][pozn. 1]
Geodetický bod je kryt kamenným pomníkem, který vytvořil roku 1889 českobudějovický kamenický mistr Anton Panoch na základě návrhu kapitána Františka Netuschilla. Pomník se skládá ze tří granulitových[1] bloků: spodního nízkého kvádru se čtvercovým půdorysem, středového vyššího kvádru (oba dva tyto hranoly mají uprostřed otvor pro uložení pamětních listin a pro přístup k bodu) a vrchního hranolu s jehlanovitým zakončením. Celková výška pomníku je 2 metry.[3]
LOCUS PERENNIS diligentisimae cum libella librationis quae est in Austria et Hungaria con- fecta cum mensura graduum me- ridionalium et parallelorum quam Europeam vocant erectum MDCCCLXXXIX
“
Přeloženo: „STÁLÝ BOD přesné nivelace provedené v Rakousko-Uhersku při evropském měření stupňů poledníkových a rovnoběžkových. Zřízeno roku 1889“.
Pamětní listina byla do pomníku uložena 12. května 1890. Tato pamětní listina se dochovala ve špatném stavu. Další pamětní listiny byly do pomníku vloženy při jeho odkrytí a následných měřických prací v letech 1905, 1927, 1940, 1946, 1963, 1969, 1971 a 1978. Přičemž v roce 1946 byly dosud vložené listiny vyzvednuty a uloženy v archivu Zeměměřického úřadu. Do pomníku byly vloženy pouze fotokopie těchto listin spolu s další novou listinou.[2][7]
Samotný pomník je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka (do seznamu kulturních památek zapsán v roce 1963).[8] Původně bod stával na okraji lomu a hrozilo jeho poškození. Těžba v lomu byla ukončena na začátku 20. let 20. století. Záchranné terénní práce byly provedeny v roce 1971 a místo bylo v roce 1972 prohlášeno „Chráněným územím základního bodu Lišov“.[2] V polovině 90. let 20. století byly prohlubně po lomu zavezeny a na upraveném prostranství bylo zřízeno klidové místo.[4]
Střed Evropy
Pomník je (podobně jako další jihočeské nivelační body z téže doby) lidově označován za střed Evropy.[1] Z této doby pocházejí i triangulační body na vrchu Kohout (871 m n. m.), Praha (862 m n. m.), Ládví na severu Prahy (359 m n. m.), Bezděz (606 m n. m.), Veliš u Jičína (429 m n. m.), Pecný u Ondřejova (546 m n. m.), Vysoká u Kutné Hory (471 m n. m.) a Melechov (715 m n. m.) u Ledče nad Sázavou.[9] Některé z nich jsou taktéž omylem považované za střed Evropy, například pomník na vrchu Kohout, případně kamenný sloupec umístěný na vrcholu kopce Melechova u Koňkovic.[1]
Přístup
Pomník je velmi dobře přístupný, jak již z úvodu zmíněně silnice I. třídy, tak po červené turistické značce vedoucí z Lišova do Jivna, nebo po zelené značce ze Zvíkova.[10]
↑ abcdeŽÁČEK, Jan. Hory Novohradské. Třeboň: [s.n.], 1936. S. 24–25.
↑ abcdefgPASLER, Antonín. K historii základního nivelačního bodu Lišov. Geodetický a kartografický obzor. Český úřad geodetický a kartografický
a Slovenský úrad geodézie a kartografie, červenec 1990, roč. 36 (78), čís. 7, s. 181–183. Dostupné online [cit. 2024-08-11].
↑ abcdBENEŠ, František. Základní nivelační body RUVZÚ z let 1876 až 1890. S. 13–20. Geodetický a kartografický obzor [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální a Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, leden 2007 [cit. 2024-08-11]. Roč. 53 (95) číslo 1, s. 13–20. Dostupné online.
↑ abMapy.cz: ZNB I. Lišov [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-08-15]. Fotografie tabule u pomníku. Dostupné online.
↑Základní nivelační body [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
↑Mapy.cz: Základní nivelační bod Locus Perennis – Věčné místo [online]. [cit. 2024-08-11]. Fotografie nápisu na pomníku. Dostupné online.
↑WITTINGER, M. Výšková měření v Jižních Čechách. Technický jih. SIA - Spolek československých inženýrů, odbočka v Č. Budějovicích, 1948, roč. 15, čís. 1, s. 4–7. Dostupné online [cit. 2024-08-11].
↑Památkový katalog: Základní bod triangulační sítě [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.
↑Vlastivědný sborník Pod Lipany. 1924-25, roč. IV.
.jpg)
.jpg)
