Kolem roku 1810 byl palác upraven klasicistně (jako autor je uváděn František Pavíček) a dále adaptován v letech 1861–1862, kdy byl příčkami rozdělen velký sál s iluzivními malbami.[1]
20. století
V době nacistické okupace a následných komunistických vlád byl majetek Lobkoviců včetně paláců dvakrát zkonfiskován.
V roce 1973 prošel palác rozsáhlou rekonstrukcí, která trvala 13 let, a v roce 1987 sem byla umístěna historická expozice Národního muzea.
21. století
V roce 2002 byl palác v restituci navrácen rodu Lobkowiczů. V lednu 2006 zde byla zrušena expozice Národního muzea a v roce 2007 byl palác znovu otevřen veřejnosti. V prvním patře paláce se v původní podobě dochovala rodová kaple sv. Václava a dva sály z třetí čtvrtiny 17. století. Ve druhém patře se nacházejí umělecké sbírky rodu Lobkowiczů.
Odkazy
Reference
↑POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 104–105.
Literatura
POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 397 s. S. 24, 139.