Kirill Semjonovič Moskalenko

Kirill Semjonovič Moskalenko
Kiril Moskalenko
Narození	28. dubna^jul. / 11. května 1902^greg. obec Grišino u Doněcku (dnes Pokrovsk), Ukrajina, Ruské impérium
Úmrtí	17. června 1985 (ve věku 83 let) Moskva Sovětský svaz
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Národnost	Ukrajinci
Vojenská kariéra
Hodnost	maršál SSSR
Války	Velká vlastenecká válka
Bitvy	Bitva před Moskvou Stalingradská bitva Bitva u Kurska Bitva na Dněpru Osvobozování Lvova a Kyjeva
multimediální obsah na Commons

Kiril Semjonovič Moskalenko (rusky Кирилл Семенович Москаленко; 28. dubna^jul./ 11. května 1902^greg., Grišino – 17. června 1985, Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál SSSR, hrdina SSSR, hrdina ČSSR, hlavní velitel sovětských strategických raketových sil, generální inspektor ministerstva obrany SSSR.

Život

Narodil se v ukrajinské rolnické rodině. Do Rudé armády vstoupil v roce 1920 a na různých místech se aktivně zúčastnil ruské občanské války. Po válce studoval na Frunzeho válečné akademii. Během sovětsko-finské Zimní války působil jako velitel dělostřelectva u 51. divize.

Během Velké vlastenecké války nejprve velel protitankové brigádě. Od roku 1941 do března 1942 působil jako velitel u různých jednotek : 1. protitanková brigáda, 15. střelecký sbor, 6. armáda, 6. jezdecký sbor. Poté působil u dalších jednotek, v 38. armádě, v červnu až srpnu 1942 u 1. tankové armády, v srpnu a říjnu 1942 pak v 1. gardové armádě, později do října 1943 pak velel 40. armádě v sestavě Voroněžského frontu. Kiril Moskalenko velel této armádě také v Bitvě u Kurska.

Zúčastnil se jak bitvy o Moskvu, Stalingradské bitvy, bitvy u Kurska, bojoval na Dněpru, zúčastnil se osvobozování Lvova a Kyjeva.

Od října 1943 až do konce války Kiril Moskalenko velel 38. armádě. Jeho jednotka osvobozovala Ukrajinu, Polsko a nakonec i Československo. V Karpatsko-dukelské operaci patřil do sestavy 38. armády i 1. československý armádní sbor. 38. armáda se zúčastnila i Ostravské operace a Pražské operace.

Po válce pak působil až do roku 1960 jakožto velitel Moskevského vojenského okruhu. Dne 11. března 1955 byl povýšen do hodnosti maršála Sovětského svazu. V letech 1960–1962 pak působil ve funkci velitele sovětských strategických raketových sil, poté jako generální inspektor Sovětské armády.

Vzdělání

• 1917 absolvoval dvoutřídní učiliště v Grišinu
• 1918 absolvoval jeden ročník zemědělského učiliště
• 1922 absolvoval ukrajinskou Sjednocenou školu rudých velitelů
• 1928 absolvoval Dělostřelecké kurzy zdokonalování velitelského sboru
• 1939 absolvoval Kurzy zdokonalování velitelského sboru při Dělostřelecké akademii F.E.Dzeržinského

Vojenská kariéra

• od srpna 1920 v Rudé armádě
• září 1922 – květen 1935 – velel dělostřeleckým jednotkám, naposled pluku
• květen 1935 – duben 1941 náčelník dělostřelectva brigády, 51. divize, sboru
• duben – srpen 1941 – velitel 1. dělostřelecké motorizované protitankové brigády (zálohy Hlavního velení)
• srpen – září 1941 – velitel 15. střeleckého sboru
• 1941 – 1942 – zástupce velitele 6. armády
• únor – březen 1942 – velitel 6. jezdeckého sboru
• březen – červenec 1942 – velitel 38. armády
• červenec – srpen 1942 – velitel 1. tankové armády
• srpen – říjen 1942 – velitel 1. gardové armády
• říjen 1942 – říjen 1943 – velitel 40. armády
• říjen 1943 – srpen 1948 – velitel 38. armády
• srpen 1948 – červen 1953 – velitel Moskevského rajónu PVO
• červen 1953 – říjen 1960 – velitel Moskevského vojenského okruhu
• 26. října 1960 – 24. dubna 1962 – Hlavní velitel raketových vojsk strategického určení a náměstek ministra obrany
• duben 1962 – prosinec 1983 – Hlavní inspektor ministerstva obrany
• prosinec 1966 – prosinec 1983 – současně náměstek ministra obrany
• od prosince 1983 ve skupině generálních inspektorů

Hodnosti

• 16. srpna 1938 plukovník
• 4. června 1940 generálmajor dělostřelectva
• 19. ledna 1943 generálporučík
• 19. září 1943 generálplukovník
• 3. srpna 1953 armádní generál
• 11. března 1955 maršál Sovětského svazu

Řády a vyznamenání

• 2× Hrdina Sovětského svazu (23. října 1943, 21. února 1978).
• 7× Leninův řád (22. července 1941, 23. října 1943, 6. listopad 1945, 7. března 1962, 10. května 1972, 21. února 1978, 10. května 1982)
• Řád říjnové revoluce (22. února 1968)
• 5× Řád rudého praporu (7. dubna 1940, 27. srpna 1943, 3. listopadu 1944, 15. listopadu 1950, 28. ledna 1954)
• 2× Řád Suvorova I. stupně (28. ledna 1943, 23. května 1943)
• 2× Řád Kutuzova I. stupně (29. května 1944, 25. srpna 1944)
• Řád Bohdana Chmelnického I. stupně (10. ledna 1944)
• Řád Vlastenecké války I. stupně (6. dubna 1985)
• Řád „Za službu vlasti v ozbrojených silách SSSR“ III. stupně (30. dubna 1975)
• Čestná zlatá zbraň se zobrazením státního znaku SSSR (22. února 1968)
• řada medailí a zahraničních řádů

Politická činnost

• od 1926 člen VKS(b)
• od 25. února 1956 člen ÚV KSSS
• poslanec Nejvyššího sovětu 2.–11. volebního období

Dílo

• На Юго-Западном направлении. Воспоминания командарма. Книга I.. Moskva: Nauka, 1969. Dostupné online. (rusky) 
  • Na jihozápadním směru. Vzpomínky velitele armády. 1941–1943.. Překlad Josef Milotický. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1976. 432 s. (Paměti; sv. 45). 
• На Юго-Западном направлении. 1943-1945. Воспоминания командарма. Книга II.. Moskva: Nauka, 1973. Dostupné online. (rusky) 
  • Na jihozápadním směru. Vzpomínky velitele armády. Díl 2. 1943–1945.. Překlad Josef Milotický. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1976. (Paměti). 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kirill Semjonovič Moskalenko na Wikimedia Commons
• Maršál Moskalenko a jeho Zlatá hvězda hrdiny ČSSR – příspěvek na www.vyznamenani.net
• Katalog Městské knihovny v Praze^{[nedostupný zdroj]}
• (anglicky) Kiril Moskalenko během Karpatsko-dukelské operace
• (slovensky) https://web.archive.org/web/20160829151218/http://swaton.sk/index.php?go=autogramy%2Fsvet%2Fvojna2

Předchůdce	Kirill Semjonovič Moskalenko	Nástupce
Pavel Artěmjevič Artěmjev	velitel Moskevského vojenského okruhu 1953–1960	Nikolaj Ivanovič Krylov
Mitrofan Ivanovič Nedělin	Hlavní velitel raketových vojsk strategického určení 1960–1962	Sergej Semjonovič Birjuzov
Konstantin Konstantinovič Rokossovskij	Hlavní inspektor ministerstva obrany 1962–1983	Vladimír Leonidovič Govorov