Československé hokejové mužstvo na OH 1920, Karel Hartmann čtvrtý zprava (popisky jsou chybně)Karel Hartmann (vpravo) v dresu Sparty Praha při zápase ve Vídni s Wiener Eislaufverein v roce 1924
Na mistrovstvích Evropy reprezentoval celkem čtyřikrát. První tři starty byly vydařené, když při nich postupně s týmem obsadil všechny tři první pozice. V roce 1923 po zániku jeho klubu přešel do Sparty Praha, kde byl také místopředsedou klubu.
Již během aktivní sportovní kariéry platil za výborného organizátora a podílel se na fungování týmu Hokejové reprezentace Čech, zejména ji zastupoval během mezinárodních jednání. Mj. i z tohoto důvodu byl jako vůbec první Čech roku 1922 jmenován místopředsedou Mezinárodní hokejové federace.[5]
Věnoval se také fotbalu, tenisu, atletice a sportovní žurnalistice. Ve svých sportovních článcích se věnoval i prvotním myšlenkám na hokejovou výchovu dorostu.
Advokátní kariéra
Profesí byl Hartmann advokát (titul JUDr.), vedl svoji advokátní kancelář v Praze, kterou měl společně s Robertem Kafkou, bratrancem Franze Kafky.[6] Zde se Hartmann věnoval převážně obchodnímu právu. Po předčasné smrti Roberta Kafky zdědil celou kancelář i s většinou klientů, mezi něž patřili princ Hohenlohe[kdo?], hrabě Eichelburg[kdo?] a Ema Destinnová, se kterou udržoval přátelské styky. Od Destinnové obdržel jako část odměny za své služby část její rozsáhlé knihovny, z níž se z více než 7000 knih v souborném celku zachovalo jen 259 svazků v depozitáři Knihovny Národního muzea.[6]
Osobní život a smrt za holokaustu
S manželkou Editou (1899–1944?) měli dvě děti, syny Jiřího (* 1925) a Jana (* 1926). Pro svůj židovský původ (v té době už Hartmann nebyl členem židovské obce, ale hlásil se k římskokatolickému vyznání) byli 23. července 1942 transportováni do Terezína a poté 16. října 1944 do Osvětimi, kde zahynul on[2] i jeho manželka. Synové odjeli do Osvětimi již 28. září 1944. Oba holokaust přežili a po únoru 1948 z komunistického Československa uprchli (na lyžích přes Šumavu). Jeden ze synů poté žil v kanadském Vancouveru, kde hrál hokej.[zdroj?!] Rodina jeho jednoho syna žila v západním Německu a posléze se usídlila ve Francii.[7]
Odkazy
Reference
↑Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 1733, sn. 55 [online]. NA [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
Vladimír Šubrt (1. ledna 1993 – 20. ledna 1994) • Stanislav Burdys (od 20. ledna 1994 do 26. listopadu 1994 coby zastupující místopředseda) • Karel Gut (26. listopadu 1994 – 26. června 2004) • Vratislav Kulhánek (26. června 2004 – 21. června 2008) • Tomáš Král (21. června 2008 – 18. června 2022) • Alois Hadamczik (18. června 2022 – současnost)
.jpg)
