Karel Egon I. z Fürstenbergu

Karel Egon I. z Fürstenbergu
1. prezident Královské české společnosti nauk
Ve funkci:
1784 – 1787
Předchůdceinstituce zřízena
NástupceEvžen Václav Bruntálský z Vrbna
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
20. červenec 1771 – 18. srpen 1782
PanovníkMarie Terezie, Josef II.
PředchůdceFilip Nerius Krakovský z Kolovrat
NástupceFrantišek Antonín Nostic-Rieneck
Tajný rada
PanovníkMarie Terezie
Císařský komoří
PanovníkMarie Terezie
Narození7. května 1729
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí11. července 1787 (ve věku 58 let) nebo 11. července 1786 (ve věku 57 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníFürstenberská hrobka v Nižboru
Choť(1753) Marie Josefa ze Šternberka (1735–1803)
RodičeJosef Vilém Arnošt z Fürstenbergu (1699–1762)
a Marie Anna z Waldsteinu (1707–1756)
DětiFilip Nerius Maria (1755–1790)
Karel Josef Alois (1760–1799)
Příbuzníbratr: Josef Václav z Fürstenbergu (1728–1783)
sestra: Marie Augusta z Fürstenbergu (1731–1770), abatyše
sestra: Marie Jindřiška, provdaná z Thurn-Taxisu (1732–1772)
děd: Prosper Ferdinand z Fürstenbergu (1662–1704)
babička: Žofie z Königsegg-Rothenfelsu (1674–1727)
vnuk: Karel Egon II. z Fürstenbergu (1796–1854)
pravnuk: Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873)
praděd: Maxmilián František z Fürstenbergu (1634–1681)
prababička: Maria Magdalena z Bernhausenu († 1702)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1767 rakouský Řád zlatého rouna (č. 783)
CommonsKarl Egon I. zu Fürstenberg
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Egon I. z Fürstenbergu (německy Karl Borromäus Egon zu Fürstenberg; 7. května 1729 Praha – 11. července 1787 Praha) byl příslušníkem šlechtického rodu Fürstenbergů původem z Německa, který založil mladší českou větev rodu. Byl císařským komořím, tajným radou a v letech 1771–1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království. Staral se o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění. Za svoji podporu chudých získal přezdívku žebrácký advokát.[1] Byl jmenován prvním čestným prezidentem nově založené Královské české společnosti nauk v Praze (1784–1787).

Původ a život

Karel Egon I. se narodil 7. května 1729 v Praze jako druhý syn Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberg-Stühlingenu (1699–1762), zakladatele knížecí větve, a jeho manželky hraběnky Marie Anny z Waldsteinu (1707–1756), dědičky křivoklátského panství.[pozn. 1] Jeho starší bratr Josef Václav (21. března 1728 Praha – 2. června 1783 Donaueschingen) zdědil majorát knížecí linie s centrem v Donaueschingenu a stal se tak druhým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu.

V letech 1744–1746 studoval na univerzitě v Lipsku a poté na královské rytířské akademii v Turíně.[1] V letech 1751–1766 zastával post rady u zemské vlády v Praze a v roce 1766 byl poslán jako hlavní císařský komisař k říšskému komornímu soudu ve Wetzlaru.[1] Po této misi mu byl v roce 1767 udělen Řád zlatého rouna.

V letech 1771–1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království.[2] Přestože si nejdříve v této funkci vedl dobře a patřil ke stoupencům dvorských reforem, za pomalé provádění tolerančního patentu byl odvolán.[3]

Shromáždil knihovnu s asi 20 000 svazky, k nimž také sepsal pětisvazkový katalog.[4] Knihovna patří mezi největší a nejcennější šlechtické knihovny v Čechách. V současné době (od roku 1881) je umístěna na hradě Křivoklát. Svou bohatou sbírku přírodnin a uměleckých předmětů věnoval Královské české společnosti nauk, která je dnes ve správě Národního muzea.[4] Proslavilo ho výrazné humanitní cítění, podporoval řadu škol. Založil i první soukromou hospodářskou školu v habsburské monarchii.[1] Na svém panství v Podmoklech zrušil robotu v roce 1779, tedy několik desítek let před tím, než byla oficiálně zrušena v celém království. Jeho rozhodnutí charakterizoval citát karabáč nepatří na lidi a sotva na dobytek.[1]

Na jeho panství v Podmoklech byl v roce 1771 nalezen největší keltský zlatý podklad.[5] Z nálezu 42,5 kilogramu zlatých mincí, tzv. duhovek, část věnoval nejrůznějším numismatickým sbírkám, většinu však nechal přetavit na pamětní mince s vlastním portrétem. Na získání nálezu, o kterém se dozvěděl tak, že místní sedláci náhle bohatnou, vyslal drába Růžičku, který nevybíravým způsobem jako bylo veřejné mrskání, u některých nešťastníků i vsazení do hladomorny Křivoklátu, a mučením, se dožadoval vydání nalezeného pokladu.[zdroj?]

Zemřel v Praze na Malé Straně. Pohřben byl ve Fürstenberské hrobce v Nižboru.

Majetek

Fürstenberský palác na Malé Straně v Praze

Po smrti matky v roce 1756 zdědil křivoklátské panství, které zahrnovalo velkostatek Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly, Všetaty a na mladoboleslavsku statky Dobrovice a Loučeň. V roce 1779 založil architektonicky zajímavý Dvůr Karlov, který je dnes památkově chráněn. V roce 1782 zavedl na křivoklátském panství novátorské pěstování jetele a řepky olejné.

Setkání Královské české společnosti nauk se často odehrávala v jeho paláci (dnes polské velvyslanectví) na Malé Straně, který dokonce dostal přezdívku Chrám múz.[4]

Rodina

Dne 25. června 1753 se oženil s Marií Josefou ze Šternberka (24. června 1735 – 16. ledna 1803 Praha), dcerou Františka Filipa ze Šternberka (1708–1786), nejvyššího hofmistra Marie Terezie, a jeho manželky Marie Leopoldiny ze Starhembergu (1712–1800).[pozn. 2] Narodily se jim 3 děti:

  • 1. Josef Maria Václav (16. 8. 1754 – 14. 7. 1759)
  • 2. Filip Nerius Maria (21. 10. 1755 Praha – 5. 6. 1790)
    • ∞ (1779 Donaueschingen) jeho sestřenice Josefa Johanna Benedikta z Fürstenbergu (14. 11. 1756 – 2. 10. 1809), jejich děti:
      • 1. Karel Gabriel Maria Josef (2. 2. 1785 – 13. 12. 1799 Praha)
      • 2. Josefa Maria Filipína (5. 3. 1780 – 10. 3. 1780)
      • 3. Leopoldina Filipina Karolína (10. 4. 1781 – 7. 6. 1806 Praha)
  • 3. Karel Josef Alois (26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 Liptingen), padl v boji

Vyobrazení

Jeho portrét z okruhu Franze Caspara Fahrenschona z doby kolem roku 1770 je vystaven na hradě Křivoklát.[6] Ve sbírkách hradu se nachází i jeho pozdější méně zdařilá kopie.[7]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Bedřich Rudolf z Fürstenberg-Mößkirchu
 
 
 Maxmilián František z Fürstenberg-Stühlingenu
 
 
 
 
 
 
 Marie Maxmiliana z Pappenheimu
 
 
 Prosper Ferdinand z Fürstenberg-Stühlingenu
 
 
 
 
 
 
 Johann Wilhelm, Freiherr von Bernhausen
 
 
 Maria Magdalena von Bernhausen
 
 
 
 
 
 
 Dorothea Blarer von Wartensee
 
 
 Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu
 
 
 
 
 
 
 Haug Königsegg
 
 
 Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu
 
 
 
 
 
 
 Marie Renáta z Hohenzollern-Hechingenu
 
 
 Žofie z Königsegg-Rothenfelsu
 
 
 
 
 
 
 Jan Vilém z Scherffenbergu
 
 
 Marie Polyxena z Schärffenbergu
 
 
 
 
 
 
 Maxmiliána z Harrachu
 
Karel Egon I. z Fürstenbergu
 
 
 
 
 
 Ferdinand Arnošt z Valdštejna
 
 
 Arnošt Josef z Valdštejna
 
 
 
 
 
 
 Marie Eleonora z Rottalu
 
 
 Jan Josef z Valdštejna
 
 
 
 
 
 
 Kryštof Kokořovec z Kokořova
 
 
 Marie Anna Kokořovcová z Kokořova
 
 
 
 
 
 
 Eva Kateřina Markvartová z Hrádku
 
 
 Marie Anna z Valdštejna
 
 
 
 
 
 
 Karel Ferdinand z Valdštejna
 
 
 Karel Arnošt z Valdštejna
 
 
 
 
 
 
 Marie Alžběta z Harrachu
 
 
 Eleonora Marie z Valdštejna
 
 
 
 
 
 
 František Adam z Losensteinu
 
 
 Marie Terezie z Losensteinu
 
 
 
 
 
 
 Marie Terezie z Herbersteinu
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Rodiče Josef Vilém Arnošt z Fürstenberg-Stühlingenu (12. ledna 1699 – 29. dubna 1762 Vídeň) a Marie Anna z Waldsteinu (22. února 1707 – 12. listopadu 1756) uzavřeli sňatek 6. června 1723.
  2. ↑ Rodiče manželky František Filip ze Sternbergu (Šternberka) (21. srpna 1708 Praha – 9. ledna 1786 Vídeň) a Marie Leopoldina ze Starhembergu (pokřtěna 26. srpna 1712 Vídeň – 22. března 1800 Vídeň) uzavřeli sňatek 18. dubna 1731 ve Vídni.

Reference

  1. ↑ a b c d e KONEČNÝ, Michal; CERMAN, Ivo. Tváře osvícenství. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2021. 288 s. ISBN 978-80-907400-8-2. S. 135. 
  2. ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 345. 
  3. ↑ JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77. 
  4. ↑ a b c MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 270. 
  5. ↑ NEZBEDOVÁ, Zdeňka. Neuvěřitelný nález: U Podmokel vyplavil potok největší poklad v Evropě. Zlaté mince sbírali lidé ze širokého okolí. ČtiDoma.cz [online]. 2021-09-16 [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tváře osvícenství, s. 134
  7. ↑ KŘÍŽOVÁ, Květa. Obrazárna. Národní kulturní památka hrad Křivoklát. [s.l.]: Státní hrady Křivoklátska ve spolupráci se studiem ES Rakovník, 1996. 24 s. S. 16. 

Literatura

  • KONEČNÝ, Michal; CERMAN, Ivo. Tváře osvícenství. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2021. 288 s. ISBN 978-80-907400-8-2. Kapitola Kníže Karel Egon z Fürstenbergu, s. 134–137. Dále jen Tváře osvícenství. 
  • MAUR, Eduard. Karl Egon I. als Oberstburggraf in Prag. In: Schloss Weitra: Niederösterreichische Landesausstellung, 1994. S. 290–296. (německy)
  • MAŠEK, Petr. Sběratelská vášeň osvíceného velmože. Starožitnosti a užité umění : měsíčník pro sběratele a znalce. Roč. 1997, čís. 5, s. 13–16. 

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!