Leopold Vilém von Königsess-Rothenfels, portrét z galerie rytířů Řádu zlatého rouna na zámku Kunštát
Pocházel ze staré šlechtické rodiny Königseggů ze Švábska, patřil k linii Königsegg-Rothenfels, která své jméno odvozovala od názvu hradu Rothenfels v jižním Bavorsku.[1][2] Narodil se jako nejstarší syn prezidenta říšského komorního soudu Huga z Königsegg-Rothenfelsu (1596–1666) a jeho první manželky Marie Renaty, rozené hraběnky z Hohenzollern-Hechingenu (1605–1637). V roce 1651 byl jmenován císařským komořímFerdinanda III. a v roce 1653 se stal členem říšské dvorní rady.[3] Svou další kariéru spojil se službou císaři Leopoldovi I. V letech 1657–1658 jej doprovázel na korunovační cestě do Frankfurtu, dále pak do Uher a po rakouských zemích (1660). Řadu let se uplatňoval v diplomacii, byl císařským komisařem u říšského sněmu, u říšských států se snažil vyjednat finanční podporu pro válku s Turky, dále byl vyslancem v Bavorsku. V roce 1664 byl vyslán do Anglie, kde byl prvním císařským vyslancem po obnovení monarchie. Oficiálním úkolem této mise bylo oznámit úmrtí císařova mladšího bratra arcivévody Karla Josefa, fakticky ale i zde měl získat pomoc pro válku s Osmanskou říší, tato jednání ale skončila nezdarem.[4]
V roce 1666 se stal viceprezidentem říšské dvorní rady, mezitím obdržel potvrzení říšského hraběcího titulu (1665), který již předtím získal jeho otec. Nakonec byl v letech 1669–1694 říšským vicekancléřem a trvale přesídlil do Vídně. U vídeňského dvora původně patřil k méně významné frakci soustředěné kolem císařovny-vdovy Eleonory Magdaleny (k této skupině dvořanů patřil například Albrecht z Zinzendorfu).[5] V roce 1671 byl jmenován skutečným tajným radou, od roku 1676 byl členem Tajné státní konference, tj. státním a konferenčním ministrem. V souvislosti s tím také uvolnil své místo v říšské dvorní radě. Větší vliv na zahraniční politiku habsburské monarchie získal až v osmdesátých letech 17. století. V roce 1675 obdržel Řád zlatého rouna.
Zemřel ve Vídni 5. února 1694 ve věku 63 let, pohřben byl v klášteře Kempten poblíž rodových statků. Ve Vídni byl jeho sídlem Königsegg Palais v ulici Esterházygasse postavený v roce 1688 a zbořený v 19. století.[6]
Rodina
Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil ve Vídni v roce 1658 s Marií Polyxenou ze Schärfenbergu (†1683), která se později stala dámou Řádu hvězdového kříže. Druhý sňatek uzavřel v roce 1684 s Eleonorou Francescou di San Martino, markýzou di Parella (†1706). Na druhou svatbu byl pozván i císař Leopold I., který se jí ale nezúčastnil, zastupoval jej kníže Ferdinand z Ditrichštejna, který také předal císařův svatební peněžní dar.[7] Z prvního manželství pocházelo sedm synů a čtyři dcery (všechny děti se narodily ve Vídni).
↑Rodokmen rodiny Königseggů na webu almanachdegothadostupné online
↑Gschließer, Oswald von: Der Reichshofrat, Vídeň, 1942; s. 85 dostupné online
↑KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, NLN, Praha, 2018; s. 247, 250 ISBN 978-80-7422-574-1
