PROFILBARU.COM

Kakost lesní
	Kakost lesní (Geranium sylvaticum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	kakostotvaré (Geraniales);
Čeleď	kakostovité (Geraniaceae);
Rod	kakost (Geranium);
Binomické jméno
	Geranium sylvaticum; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kakost lesní (Geranium sylvaticum) je středně vysoká, mrazuvzdorná, vytrvalá rostlina s červenofialovými květy.

Ekologie

Vlhkomilná rostlina se vyskytuje nejčastěji na horských a podhorských loukách, na lesních okrajích a pasekách, v křovinách, karech a vzácněji i v údolích podél vodních toků. Nejlépe se ji daří ve vlhkých, humózních a na živiny bohatých půdách nacházejících se v polostinných stanovištích.

Přímo v lesích, navzdory svému druhovému jménu „lesní“, neroste. V latině lze slovo "sylvestris" přeložit také jako "divoký"[1]

Rostliny se na stanovišti rozšiřují rozrůstáním oddenků a na větší vzdálenosti (až 3 m) semeny vystřelovaným ze zobanitých plodů.

Popis

Vytrvalá bylina s 30 až 60 cm vysokou lodyhou vyrůstající z tlustého šikmého nebo až horizontálního oddenku. Lodyha je přímá, hranatá, rozvětvená a porostlá jednoduchými i žláznatými chlupy. Spodní listy s až 30 cm dlouhými řapíky mají čepele okrouhle ledvinovitého tvaru, dlanitě dělené do pěti až sedmi úkrojků které jsou obvejčité, trojlaločné a po obvodě nestejně zubaté. Řapíky se směrem vzhůru zkracují a nejvrchnější listy jsou téměř přisedlé a dělené jen do tři úkrojků. Palisty červenohnědé barvy jsou úzce kopinaté.

Květy jsou pětičetné, oboupohlavné a vyrůstají na dlouhých, stále vzpřímených stopkách; spolu vytvářejí dvoukvěté vidlany se čtyřmi kopinatými listeny. Zelené kališní lístky jsou asi 8 mm dlouhé, eliptického tvaru, krátce chlupaté, po okraji blanité, mají tři až pět žilek a střední žebro čnící asi 2 mm dlouhou špicí. Korunné lístky jsou obvejčité s krátkým nehtíkem, na vrcholu okrouhlé nebo vykrojené, až 20 mm dlouhé a 10 mm široké; nejčastěji jsou zbarveny červenofialově s tmavšími žilkami, vzácněji bývají růžové a výjimečně bílé. Nitky deseti tyčinek rostoucích ve dvou kruzích jsou vespod kopinaté a chlupaté. Vnitřní tyčinky mají u báze žlázky s nektarem. Pětidílný semeník nese zakřivenou čnělku s rozštěpenou bliznou.

V horských oblastech se vyskytují rostliny se sterilními samčími orgány a menšími korunními lístky.^[1]

Květy rozkvétající v červnu a červenci jsou opylovány hmyzem. Dozralé zobanité plody se rozpadají v pět semen vystřelovaných do okolí. Ploidie druhu 2n = 28.

Rozšíření

V české přírodě roste především ve vyšších polohách, hlavně na severní polovině republiky, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Nízkém Jeseníku, Hrubém Jeseníku, Beskydech i v Českém středohoří. Několik izolovaných arel se nachází i na Šumavě a v Bílých Karpatech.

Tento eurosibiřský druh je rozšířen od Pyrenejského poloostrova přes celou Evropu až po povodí Jeniseje na Sibiři. Severním směrem se vyskytuje až po sever Skandinávie. Druhotně byl rozšířen do Severní Ameriky, kde se mj. vyskytuje i na jihu Grónska.

Možnost záměny

Kakost lesní je někdy zaměňován s kakostem lučním nebo kakostem bahenním. Od těchto dvou druhů se morfologicky odlišuje hlavně tím, že jeho horní části lodyhy, květní stopky a kalichy porostlé žláznatými chlupy. Květní stopky jsou vzpřímené a korunní lístky sytě červenofialové až červeně lilákové. Nitky prašníků kopinaté.^[2]

Význam

V minulosti bylo z jeho květů získáváno modré barvivo. V současnosti se v zahradnictví používají vyšlechtěné kultivary kakostu lesního jako nenáročné okrasné rostliny vhodné na polostinná stanoviště. Vysazují se obvykle na větší záhony, kde v souvislých porostech vypadají velmi pěkně. Po odkvětu se mohou pokosit, pak rychle obrazí a zhoustnou. Kultivary lze pro zachování vlastností množit dělením nebo kořenovými řízky, původní druhy se množí semeny.^[3]^[4]^[5]^[6]

Galerie

Statná rostlina
Květenství
Květ
List

Reference

↑ Kvetena Ceské republiky = Flora of the Czech Republic / Hrsg.: Bohumil Slavík. Příprava vydání Slavomil Hejny. Praha: Academia 568 s. ISBN 978-80-200-0590-8.
↑ Klíc ke kvetene Ceské republiky. Příprava vydání Zdenek Kaplan. 2. Ed. vyd. Praha: Academia 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6.
↑ JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Kakost lesní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.12.2009 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.
↑ HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Kakost lesní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 27.08.2010 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.
↑ DVOŘÁK, Václav. Portál české flory: Květena: Kakost lesní [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.
↑ FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Pakost lesný [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2015-11-09]. S. 448–487. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kakost lesní na Wikimedia Commons
Taxon Geranium sylvaticum ve Wikidruzích
Botanický ústav AV ČR – rozšíření kakostu lesního v ČR

[1] Kvetena Ceské republiky = Flora of the Czech Republic / Hrsg.: Bohumil Slavík. Příprava vydání Slavomil Hejny. Praha: Academia 568 s. ISBN 978-80-200-0590-8.

[2] Klíc ke kvetene Ceské republiky. Příprava vydání Zdenek Kaplan. 2. Ed. vyd. Praha: Academia 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6.

[3] JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Kakost lesní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.12.2009 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.

[4] HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Kakost lesní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 27.08.2010 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.

[5] DVOŘÁK, Václav. Portál české flory: Květena: Kakost lesní [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.

[6] FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Pakost lesný [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2015-11-09]. S. 448–487. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]