V době připojení jižních částí Slovenska k Maďarsku (1939–1945) byl jmenován administrátorem slovenských částí košické, szatmarské a rožňavské diecéze se sídlem v Prešově. Od roku 1946 působil jako košický biskup a administrátor 13 farností szatmarské diecéze na slovenském území.
30. června1940 se stal předsedou Spolku sv. Vojtěcha. Mezi obyvateli Košic je jeho odkaz velmi uznávaný, protože neskrýval svou dobročinnost a podporoval chudé. Hovoří se i o jeho aktivitách při záchraně židů během 2. světové války. Dne 12. března1951 spolu s dalšími čtyřmi biskupy složil slib věrnosti Československé republice.